Padlý anděl

Kapitola sedmá: Káva musí být horká jako peklo a sladká jako láska

  „Hele, bylo mi šest, nesměj se!" vykřikl Aiden, když se Vega dala do smíchu poté, co jí dovyprávěl, jak jako malý překrmil svou zlatou rybičku.

  „Tak to promiň, ale jak se nemám smát? Vždyť ty jsi zabil rybičku tím, že si ji moc krmil. Jde to vůbec? A proč si ji tolik krmil?" 

  „Bál jsem se, aby neumřela hlady," vysvětlil, načež se Vee zase rozesmála.

  „Ty jsi případ," povzdechla si s úsměvem stále na tváři.

  „Žalostné, že? A to nechtěj vědět, co se stalo s křečkem. Potom už mi naši žádné zvíře nekoupili a ještě mi říkali, že bych se ani k žádnému neměl přibližovat, neb by je mohl zabít i můj pouhý pohled."

  „Co se stalo s křečkem?!" vyhrkla Vee zvědavě. I když upřímně, ani nevěděla, jestli to vážně chce vědět. 

  „Ne, to ti opravdu nepovím. Mohl bych z toho vyjít jako sériový vrah zvířat, ale já je mám fakt rád! Vyčítám si to dodnes."

  „Máš i nějaké kladné stránky, ty vrahu?" zeptala se s úsměvem. Nepamatovala si, že by se někdy bavila tolik jako dnes ráno. Byla to příjemná změna.

  „Vlastně ano, před dvěma lety jsem začal pražit kávu a zjistil, že jsem v tom vážně dobrý. Do téhle kavárny dodávám už rok," řekl a ona se na něj překvapeně podívala.

  „Tahle káva je od tebe? Žertuješ? Je naprosto luxusní."

  „Jsem rád, že ti chutná."

  „Odkud máš zrna?"

  „Většinou z Kostariky, ale už se mi párkrát podařilo sehnat i z plantáží v El Salvadoru. Ten je vhodný spíše na filtr, což je podle mého názoru nejlepší příprava kávy. Navíc má tenhle druh zajímavé tóny, přesněji ananas, rum a cukrovou třtinu. To, co piješ tady, je Kostarika."

  „Jednoznačně souhlasím! Já si ráda pochutnám na dobře udělaném flat whitu, ale na filtr nic nemá. Víš, nechci se vychloubat, ale na kávu mám opravdu dobrý vkus," řekla a napila se ze svého hrníčku. „Hm, hodně převažuje třešňová chuť, ale je tam ještě něco sladkého. Možná med?" řekla s důležitostí a Aiden jí věnoval překvapený pohled. 

  „Velmi dobře. Třešně, máslové sušenky a turecký med," upřesnil.

  „Tak ty sušenky tam vůbec necítím," zamumlala a znovu se napila, ale tentokrát se soustředila jen na chuť máslových sušenek. I tak ale úspěšná nebyla a vše, co cítila byly sladké tóny třešní a tureckého medu. 

  „Většina lidí by nerozeznala nic, takže i bez sušenek je to velký úspěch. Jaké je tvé tajemství?" zeptal se s úsměvem.

  „Moje maminka byla milovnice kávy a naučila mě, jak poznat tu nejkvalitnější a nejchutnější. Byla to ta-" 

  „Nerad tě přerušuji, ale tamhleten chlápek na nás kouká, jak když nás chce zabít," skočil jí do řeči a ona se otočila za sebe, kde se jí naskytl pohled na hodně naštvaného Dea. Tak tohle asi dobře nedopadne, pomyslela si a ztěžka polkla.

  „Budu muset jít," vyhrkla a zvedla se od stolu. Proč ji vždy Dee musel najít s Aidenem? Skoro si začínala myslet, že ji opravdu sleduje. 

  „Cože? Ale proč? Kdo je ten chlap?" kladl jednu otázku za druhou, a když se Vega chystala odpovědět, někdo ji předběhl.

  „Dee Stewart, Jsem Vegy šéf," představil se a Vee jej probodla pohledem.

  „To asi těžko, pokud vím, jsme na stejné pracovní pozici," odsekla, ale Dee ji neposlouchal. Měl totiž dost práce s propalováním Aidena pohledem. Vega věděla, že by mu neublížil, ale musela přiznat, že ji to trochu děsilo. Stačilo, aby luskl prsty... 

  „Vegu čeká velký profesní růst a potřebuji, aby se soustředila pouze na to, jestli chápeš, co tím myslím."

  „Pokud jste její šéf, tak vám do toho nic není, jestli chápete, co tím myslím," řekl Aiden bez mrknutí oka a Vega se na něj šokovaně podívala. Kdyby jen tušil s kým to doopravdy mluví.

  „To je v pořádku, Aidene. Dee je něco jako rodinný přítel. Stará se o mě od smrti mé matky," vysvětlila a chytla Dea za ruku, aby ho uklidnila a nedošlo k nějaké hloupé nehodě. Třeba, aby se Aiden neproměnil v lidskou pochodeň. 

  „To nic nemění," řekl Aiden a Vee teď musela Dea držet opravdu silně, aby se nevrhl na jejího kamaráda. Tedy, aspoň si myslela, že byli kamarádi. 

  „Omyl, hlupáčku. To mění úplně vše. Budeš se od ní držet dál rozumíš?!" zavrčel a Vega se modlila k Bohu, aby dostatečně kontroloval své emoce a nebyly mu v očích vidět plamínky. Co to do něj zas vjelo? 

  „Aidene, nech to být," řekla Vee s naléhavostí v hlase, zatím co se snažila táhnout Dea za ruku ven z kavárny. 

  „Něco jsem ti řekl, Vego!" vyštěkl, když konečně přestal Aidena propichovat pohledem a vyšel s ní ven. 

  „Laskavě na mně neřvi! Nemáš právo mi něco zakazovat," křikla na něj stejně jako on na ni. Nechápala to. Nikdy se k ní takhle nechoval. Věděla, že ho to štve, ale co bylo na tom, že občas zašla na kávu s někým jiným, než byl on? 

  „Prosím?! Od doby, co jsi na něj narazila, jsi jak vyměněná! Dej se dohromady, Vego, už to nebudu opakovat, jasné? Pokud ho s tebou ještě jednou uvidím, postarám se o to, aby shnil v Pekle a je mi úplně jedno, že je nevinný."

  „Jdi k čertu, Dee!" vyjekla frustrovaně, neb nějak nevěděla, co jiného říct. V tento moment uvnitř ní vířily všechny možné emoce a ona by nejradši do někoho – Dea – praštila. Věděla, že je to Ďábel, ale s ní se tak nikdy nechoval, tak prostě občas zapomněla na to, co jeho pozice vlastně obnáší. Co se týkalo trestání hříšníků, Dee byl nemilosrdný a krutý, ale nikdy si nic nedovolil k nevinným lidem. Takže ji tohle jeho prohlášení dost překvapilo. 

  „Máš povinnosti, milá zlatá, tak se k nim vrať. Je čas, abys se stala nesmrtelnou. Pak tohle skončí jednou pro vždy. Tohle je pro tebe," zavrčel a strčil ji do rukou složku, ve které byl její další cíl.

  „Dneska jsi mě zklamal, Dee," zašeptala, když se k ní otočil zády a chystal se odejít. V očích ji tlačily slzy, ale ona rozhodně nebude brečet. To nemá v povaze. 

  „Nemyslím si, že jsem to já, kdo někoho zklamal."

  „Jsi Ďábel, chápu to, ale že se takhle budeš chovat i ke mně? Pokud spolu máme žít věčně, už se to nebude opakovat, rozumíš?!" zeptala se jej vyrovnaným hlasem, zatím co on se ušklíbl.

  „Vidím, že Peklo ti sedí. Vyhrožovat vládci Pekel si jen tak někdo netroufne," řekl a tentokrát doopravdy odešel. 

  Věděl, že to přehnal, ale byl tak rozzlobený! Závisí na ní osud celého lidstva a ona se v klidu poflakuje s tím klukem. Potřeboval, aby byla připravená na to, co přijde. Neboť potřeboval ji, a pokud to nezvládne a umře, část jej by umřela spolu s ní.