Padlý anděl

Kapitola devátá: Po schodišti z mrtvol nelze vystoupat na nebesa

  Byla to velká show a Vega měla jen malé obavy, že to Aiden nezvládne, protože to byl opravdu ňouma a měl zahrát mocného muže, který se s ničím a s nikým nepáral. Když byli na nákupech, chvíli opravdu přemýšlela o tom, že to prostě celé zruší. Vždycky mohla říct Deovi, ten by se na to hodil perfektně, ale ona s ním teď nemluvila, takže to Aiden bude muset zvládnout. 

  „Nezvládnu to," zamumlal, když jejich auto zastavilo před hotelem.

  „Nemáš na výběr. Teď už nemůžeme vycouvat. Bude to v pořádku," řekla, ale nevěděla, jestli se víc snaží ujistit jeho, nebo sebe. Nepotřebovala úplně perfektní představení. Její iluze odvede spoustu práce za něj, ale pokud to měli zvládnout, musel se sebrat. 

  „Špatný nápad, špatný nápad, špatný nápad," mumlal si pro sebe, načež už to Vega nevydržela, natáhla se a vlepila mu facku.

  „Panebože! Hrozně se omlouvám," vyhrkla, hned jak jí došlo, co udělala. Jistě, hrál jí pěkně na nervy, ale neměla v plánu ho uhodit.

  „Neomlouvej se. Hádám, že přesně to jsem potřeboval," zasmál se a mnul si místo, kam jej uhodila. „Musím říct, že máš fakt ránu."

  „Dík. Teď už fakt musíme," řekla a vylezla z auta, aby neměl moc prostoru na námitky. 

  „Paní Millerová, je mi ctí přivítat Vás v našem hotelu," pozdravil ji portýr, hned jak vystoupila z auta. Ach, jak ona milovala vytváření iluzí. Byla to první věc, kterou ji Dee naučil. A tohle bude jedna z největších iluzí, kterou kdy dělala. Pro okolní svět už to nebyli Vega Carterová a Aiden Wess. Ne, teď to byli manželé Elizabeth a Arthur Millerovi. Její drahý manžel byl vlivný britský politik a všichni s ním chtěli vyjít za dobře.

  „Ach ano, nemohu uvěřit, že jsme naši návštěvu odkládali tak dlouho," řekla mile a nezapomněla na britský přízvuk. „O zavazadla se postaráte, předpokládám."

  „Jistě, už jsem zavolal nosiče. Můžete se bez starostí odebrat na recepci."

  „Výborně," řekla a dala mu několik dolarů, než se s otráveným výrazem otočila k autu. „Drahý, přestaň si psát s těmi koketami a vylez!"

  „Už jsme tady? Ani jsem si nevšiml," ozvalo se zevnitř a následně na to konečně její manžel vylez z auta.

  „Jak bys mohl, když máš plné ruce práce s odpovídáním na zprávy od těch tvých cuchet, " odsekla s úsměvem. Roli paničky si užívala, ale musela říct, že všechny ženy, co takhle žily, opravdu litovala. Pro muže jako byl Arthur Miller měli v Pekle speciální místo. 

  „Nebuď kousavá, drahá," řekl a nabídl jí rámě, které přijala a společně vešli do hotelu.

  „Zatím nám to jde," zašeptala mu, když si jich na chvíli nikdo nevšímal.

  „Taky bych řekl, ženuško," ušklíbl se a ona ho lehce bouchla do ramene. Nějak rychle se otrkal. 

  „Nech si toho. Hlavní scéna teprve přijde."

  „Jde se na to," zamumlal a věnoval jí ležérní polibek na tvář, než je šel přihlásit na recepci. Vega tak měla prostor prohlédnout si halu a najít Veronicu, při čemž se snažila nemyslet na ten hřejivý pocit na její tváři, který tam zanechal Aidenův letmý dotek rtů. Naštěstí nemusela hledat příliš dlouho, protože jejich milá Veronica byla proslulá svou láskou k martini. Vee tudíž nepřekvapilo, když ji uviděla sedět u baru v přilehlé restauraci, která spadala pod hotel.

  „Co tím myslíš, že máme každý svůj pokoj?" vyjekla naštvaně hned jak se k ní Aiden připojil.

  „Uklidni se, drahá. Není nutnost dělat tady scénu," zašeptal.

  „Tak není nutnost dělat scénu? Myslíš si, že když mi pronajmeš přepychové apartmá, tak ti odpustím ty tvé přešlapy?" křičela hystericky a letmo pohlédla k baru. Nebyli sice úplně nejblíže, ale ona hlasivky příliš nešetřila, takže pochybovala, že by je Veronica neslyšela. Problém byl, že si jich vůbec nevšímala.

  „Plán B?" zeptal se potichu a ona přikývla.

  „Omlouvám se," zamumlala a věnovala mu omluvný pohled, než mu vlepila facku. Dnes už podruhé, nutno říct. 

  „Zbláznila jsi se?!" vykřikl naštvaně.

  „To se ptáš ty mě? A víš co? Možná, že jsem se zbláznila, ale jen kvůli tobě a těm tvým věčným úletům! My dva jsme spolu skončili, ty chlípníku. Připrav se na to, že tě oškubu o každý cent!" vyštěkla a otočila se na podpatku rovnou směrem k baru. Pozornost jim teď věnovali sice všichni v hotelu, ale svůj účel to splnilo. 

  Dramaticky se usadila na stoličku jen o jednu dál, než seděla Veronica a mávla na barmana.

  „Dvojitou vodku, a to rychle," objednala si a pak se pustila do pláče. I když v ten moment jí bylo spíše do smíchu. Škoda, že se na tohle celé pak nemohla zpětně podívat jako na film. Možná by měla zvážit kariéru herečky. 

  „Přece byste kvůli němu nebrečela," promluvila Veronica, která teď najednou seděla vedle ní. 

  „Ale já ho miluju!" popotáhla a kopla do sebe panáka, kterého před ní barman položil.

  „Drahoušku, když já jsem byla ve tvém věku, pohřbila jsem svého prvního manžela," řekla a Vee jí věnovala překvapený pohled (jak šokující informace).

  „Byla jste vdaná víckrát?"

  „Ano, tři svatby a tři pohřby."

  „Páni," řekla jen. Veronica Strasmorová byla čtyřicítka, která stále vypadala na třicet a svůj život si uměla užít. Svým způsobem tuto ženu i obdivovala. Možná, že kdyby byli v jiné době a někým jiným, byla by její parťák ve zločinu.

  „Muži si myslí, že nás vlastní. A zvláště pak ti, kteří jsou vlivní. Ale tak to nesmíme nechat, že drahoušku?" 

  „Ne," fňukla. 

  „Doneste jí martini. Extra suché, extra olivy a extra rychle. Napište to na mě," řekla barmanovi a pak svou pozornost obrátila znovu k Vee. „Tak, jak se mu pomstíme?" 

  „Pomstíme? Vždyť mě vůbec neznáte."

  „Ženy musí držet při sobě. A teď už nemarni slzami pro toho hňupa. Budeš akorát opuchlá, a to naší kráse nepřispívá."

  „Jste tak hodná." 

  Tak hodná, že jste pomohla všem svým manželům do hrobu. To je od vás tak velkorysé, pomyslela si Vee a měla, co dělat, aby nevyprskla smíchy. 

  „Nezmiňuj to. Radši mi pověz více o tom, jak se mu pomstíš."

  „Něco mě vlastně i napadá. Přijeli jsme sem kvůli firmě, kterou kupuje. Možná bychom se tam mohli stavit a trochu to tam poupravit," navrhla a Veronica si ji přeměřila pohledem.

  „To vůbec nezní špatně. Velmi dobře," pochválila jí a Vee se nad tou chválou usmála, i když v hlavě už si představovala, jaký trest pro ni asi Dee přichystal. 

  „Tak jdeme!" vyhrkla a vstala ze židle.

  „Ne tak rychle. Nejdřív si vypij tvé martini, drahoušku," řekla a Vega se natáhla po skleničce a následně celý její obsah vypila na jeden lok.

  „A je to!"

  „Ty a já si spolu užijeme ještě hodně legrace. Až se vrátíme, naučím tě jak se správně pije martini,"  prohlásila autoritativně a zvedla se ze židle. 

  „Také si myslím, že si užijeme spoustu legrace," přitakala Vee. Bude to spoustu legrace, i když pochybovala, že pro Veronicu. 

  „Jsem ráda, že jsme na stejné vlně."

  Poté už se konečně vydaly na cestu. U recepce Vee nenápadně mrkla na Aidena, který jí ukázal zdvižené palce, a pak se odebral na pokoj, zatím co ony si vzaly taxík a vyjely směrem k jejich pekelné firmě.

  Bylo tak snadné obelstít člověka, který si myslel, že nad vámi má moc. Stačilo jim dát jen kapku moci a všichni se hned mysleli, že jsou neporazitelní. A přesně to byl většinou důvod jejich selhání.