Silver 2 (Daisuga) ✔

28.

(Druhý den ráno)
Ležel jsem klidně v posteli a v náručí jsem držel svého Sugu, který stejně jako já v klidu spal. Tedy do chvíle než nám někdo nevtrhl do pokoje a neskončil nám do postele. ,,Mami, tati vstáváme !" ,,Jo vy lenoši." ,,Toruuu..." Zaskučel jsem zavrtal jsem hlavu do polštáře. ,,Ještě je brzo." Hlesl Suga a víc se na mě natiskl. ,,Ale musíme vstávat, jde se do školy !" ,,A do školky !" Zajásala Nyoko a já otevřel oči. Toru klečel vedle mě a Nyoko se válela na Sugím a šťouchala mu do tváře. ,,To už je to dneska..." Řekl jsem si spíše pro sebe a sedl jsem si. ,,Jo a slíbil si že půjdeš taky, tak se zvedej." Zabručel mrňous a začal mě tahat z postele.

Konečně jsem se taky začal probírat. ,,Nyoko, slez ze mě prosím." Zabručel jsem a Nyo ze mě slezla. ,,Tak pojď mamii." ,,Jo už jdu." Já i s Daichim jsme se nemotorně zvedli z postele. ,,Daichi, obleč se." Ofrkl jsem si a hodil jsem po něm košili, aby tu nechodil jen v trenkách...ne že by mi to vadilo... ,,Děláš jako by ti to vadilo zlato." Ušklíbl se a přitáhl si mě do polibku.

Do polibku se zapojil a krásně mu zrudly tvářičky. ,,Tak půjdeme. Udělám snídani a ty připrav věci, ano ?" ,,Dobře." Pousmál se a odešel za děckama. Já si natáhl tu košili a odešel jsem do kuchyně, kde jsem začal dělat tousty. Po chvíli jsem měl hotovo a zrovna v tu chvíli doběhl do obýváku Toru. ,,Nechceš pomoc ?" ,,Ne brouku, už mám hotovo. Běž si sednout, ano ?" ,,Tak jo." Sugawara a Nyoko tu furt nebyli, takže jsem odnesl jídlo na stůl a sedl si vedle mrňouse, který se do toho hned pustil. ,,Jak se vůbec těšíš ? Nevíš jestli tam budeš mít nějaké kámoše ?" Zeptal jsem se s úsměvem a on se na mě podíval s toustem v puse. ,,Mmm...těším se, ale nevím jestli tam bude někdo koho znám. Ale doufám že tam bude někdo jako já s oušky a ocáskem jako ve školce." ,,Ve školce byl taky někdo takový ?" Zeptal jsem se a on kývl. ,,Jo, asi před čtvrt rokem přestoupil k nám. Je to hodný kluk, ale děti na něj byly kvuli tomu zlý a on se jich bál, takže jsme se spolu začali bavit. Párkrát u nás i byl." Řekl vesele a zase se zakousl do toustu. Přišel jsem zase o tolik věcí..

Nyoko jsem oblékl, učesal a sbalil jsem jí všechny potřebné věci. Domluvili jsme se totiž se Sakurou že malou po školce vyzvedne a přespí u nich s Ami. ,,Mami a můžu si vzít ten jednorožčí overal ? Ami má tygří." ,,Už ho máš sbalený ty jednorožče. Pojď, kluci budou už určitě najezení." ,,Tak jo." Řekla zvesela, popadla batůžek a odběhla. Já si to mířil rovnou za ní. ,,O čem se tu bavíte kluci ?" Zeptal jsem se když jsem si všiml Daichiho utrápeného výrazu. ,,Říkal jsem tátovi o Akim." ,,Aha...Nevíš jestli půjde na stejnou školu jako ty ?" Zeptal jsem se Torua a pohladil jsem ho po ouškách než jsem si sedl vedle Daichiho. ,,Nevím, to mi neříkal." Řekl a stejně jako Nyoko se zakousla do toustu. Položil jsem Daichimu ruku na stehno a usmál jsem se. ,,Úsměv zlato. Přeci si nebudeš kazit náladu kvůli tomu že nevíš kdo je Aki." ,,Heh...to jsem tak čitelný ?" Pousmál a podíval se na mě. ,,Jsi jako otevřená kniha. Ale to nevadí, ještě není konec. Počítám s tím že to budeš jednou ty kdo bude odhánět kluky od Nyoko a dohazovat holky Turuovi." Daichi se uchechtl a podíval se na ty dva, co soutěžili v tom kdo sní rychleji jednu porci.