Silver 2 (Daisuga) ✔

5.

*tak mi došlo že ani nevíte jak Sakura vypadá... Tak si jí představte nějak takhle ⬆ Btw absolutně netuším odkud ta holka je, jestli víte napište mi to prosím ^^*

Může mi někdo vysvětlit kam jsem to dotáhl, že teď sedím na podlaze za záchodech v nějaké kavárně a brečím jako malé dítě ? Bože cítím se hrozně. Třeba se tam stavil jen na skok... Nebo tam chodí furt a celou tu dobu mi lže. Sakra proč to tak bolí... ,,Vy jste Sugawara ?" Setřel jsem si slzy a podíval jsem se před sebe. Stál tam takový mladý kluk, podle toho co má na sobě tady pracuje. Jen jen kývl a snažil se uklidnit svůj hlas. Bylo mi jedno jak ví moje jméno, v tenhle moment mi bylo jedno opravdu všechno. Ten klučina si klekl a položil mi ruku na rameno. ,,Prosím, venku na vás čeká vaše přítelkyně. Dost vyváděla když jste sem zaběhl. Pojďte, pomůžu vám vstát." Řekl mile pomohl mi na nohy. Byl vysoký asi jako já a měl rudé vlasy a uhrančivě černé oči, které kupodivu uklidňovaly. ,,D-Děkuju." Hlesl jsem tiše a setřel jsem si, opět, slzy z tváře.

,,Koto ? Hej kdy končíš ?" ,,Teď jsem vylezl před budovu." ,,Fajn, chci si někam sednout... Co zajít do té kavárny na rohu ? Vidím to na pořádané kafe." Řekl jsem vytočeně a začal jsem se oblékat. ,,Hmm.. Co je ? Něco se stalo ?" ,,Jo, Sugawara zase plácá blbosti a jeho "úžasná" kamarádka strká prsty tam kam nemá." Byl jsem opravdu naštvaný, zase jsem já ten nejhorší člověk na planetě... Jak jinak. ,,Fajn, sejdeme se tam."

Ten klučina mě dotáhl k Sakuře, která si mě hned vzala do parády. Začala mě zasypávat otázkami a nezapomněla zmínit to že dneska spíme u nich. Neměl jsem sílu a ani náladu jí na to něco říkat. Bylo mi z toho všeho slabo. ,,Tak a teď mi vysvětli proč si to necháváš líbit ?!" Vyhrkla a tím mě dostala z transu. ,,N-Nenechávám, j-jen nechci aby to ...vyznělo tak že ho o-omezuju." Fňukl jsem a usrkl jsem si ze svého vlažného čaje. Letmo jsem zahlédl vysokého plavovlasého může vstupující v kvádru do kavárny. Zasekl se na mě pohledem a tak zvláštně se ušklíbl. Nelíbil se mi. ,,Sugawaro ? Posloucháš mě vůbec ?" ,,E-Ehm .. Jasně." Opět jsem se zadíval na ní a nového zákazníka jsem ignoroval.

Kota nebydlí daleko od naší práce, takže jsem tam byl autem za pět minut. Zaparkoval jsem kousíček od té kavárny, kvůli tomu že najít volné parkovací místo je tu téměř nemožné, a zašel jsem dovnitř. Ani jsem se nemusel ohlížet, jelikož seděl hned u vchodu a hned příběhl. Vtáhl si mě do objetí a pak mě políbil. Jakože. Fakt políbil, pusu na pusu. ,,Ehm ? Hrabe ti ?" Zeptal jsem se zařaženě, ale to už jsem slyšel roztříštění skla. Otočil jsem se za tím kdo způsobil tento rámus a celý jsem stuhnul. Stál tam Suga, který vypadal jako kdyby viděl ducha a hned vedle něj stála Sakura s pusou dokořán. ,,Sugawaro..." Hlesl jsem tiše, ale to už jsem viděl jak se mu do očí hrnou slzy a rozebíhá se kolem mě pryč z kavárny. Ještě do mě nezapomněl strčit. ,,Sugawaro !" Zakřičel jsem jeho směrem, ale než jsem se za ním stačil rozejít, tak mi přistála silná facka. ,,Nenávidím tě za něj !" Zasyčela Sakura a na stolek vedle nás se slovy "to je za tu skleničku" položila stovku. Pak už jen vyběhla ven. ,,Jsi normální ?! Věděl si že tady je a udělal si tohle ?!" Zařval jsem na Kotu a on se jen uchechtl. ,,Ale prosim tě. Viděl jsem jak se tu s tou holkou v klidu ocucává, jen jsem ti udělal laskavost." ...Cože dělal ?...