Silver 2 (Daisuga) ✔

33.

Dneska jsem domů opravdu pospíchal. Hodlal jsem Sugawarovi oznámit že za necelé dva dny letíme na dovolenou. To že mám i trochu postranní důvody zjistí až na místě. Rychle jsem dodělal svou práci a už jsem měl jen donést pár papírů šéfce. Výtah mě vyvezl do desáteho patra a já zaklepal na dveře její kanceláře. Ozvalo se tlumené dále a já vstoupil. Slečna Mitsuki Yamanaka je vyšší štíhlá bruneta, která vypadá vždy naprosto perfektně. Nenašli by jste na ní jedinou chybu. Vlasy, pleť, styl oblékání, ani chování, všechno bylo prostě perfektní a na pozici šéfa jedné z největších firem v Japonsku se perfektně hodí. Na druhou stranu je ale milá a všem dokáže vyhovět. ,,Slečno, tady vám nesu ty papíry co jste chtěla." ,,Jo, děkuji ti Daichi. Moc mi pomohlo že jsi to za mě udělal." ,,Mě zase pomohlo že jste mi dala to volno, dlužil jsem vám to." ,,Prosím tě... Doufám že všechno půjde podle plánu, držím ti palce." ,,Děkuji moc." Pousmál jsem se a po krátkém rozhovoru jsem opustil její kancelář. Hurá domů.

Bylo šest a Daichi nikde. ,,Mami ? Co bude k večeři ? Už mám hlad..." Zakňučel Toru a Nyoko se hned přidala. ,,Už je to hotové, jdu vám nandat. Máme kuře,takže jaký máte hlad ?" ,,Velký !" Vyhrkli oba najednou a já se zasmál. ,,Dobře... Tak tedy Nyoko, příprav příbory a ty Toru nalej všem pití, ano ?" Oba mi to odsouhlasili a rozeběhli se dělat svojí práci. Já nandal rovnou i Daichimu a dal jsem mu to do mikrovlnky. Sobě jsem taky trochu dal aby se neřeklo a všechno jsem to nanosil na stůl, kde už seděla ty dvě zvířata.

Když jsem přijel domů, bylo půl sedmé. Celý den jsem nic nejedl, takže jsem přímo umíral hlady. Otevřel jsem dveře do domu a rovnou jsem zavolal že jsem tu. Během chvíle se na mě vyřítili ti dva andílci a malém mě povalili na zem. Už nejsou zrovna nejlehčí...nebo jsem snad vyšel z formy ?! ,,Tati dneska je kůře a fakt se to povedlo !" ,,Jo, chtěli jsme ti to sníst, ale prý by jsi snědl pak ty nás." Zasmál jsem se a oba je podrbal ve vlasech. ,,No to si pište, páč přímo umírám hlady a jestli se brzo nenajím tak si udělám véču z vás dvou." Oba jsem polochtal a pak jsem je poslal do obýváku. Suga na mě vykoukl v zástěře z kuchyně. ,,Ahoj zlato, chceš rovnou ohřát jídlo ?" ,,Ano prosím, umírám hlady." Pousmál jsem se a když jsem si odložil věci tak jsem se vydal za ním. Hned jsem ho zezadu objal a přitulil jsem se k němu. ,,Dneska máš nějakou dobrou náladu." Zasmál se Suga a když zaklapl mikrovlnku tak se otočil a vlepil mi drobný polibek. ,,Jo... A večer bude ještě lepší. Mám pro tebe totiž menší překvápko, ale řeknu ti ho později.",,Tak překvápko jo ? Už se bojím." ,,No to se boj." Usmál jsem se a opřel jsem si hlavu o rameno. Už jen přežít zítřek a pak hurá na dovču.