Silver 2 (Daisuga) ✔

4.

,,A ... Mám takový špatný pocit..." Hlesl jsem tiše a ona mi chytla ruce do těch svých. Nádech - výdech. ,,Víš, není to sice jistý, asi je to jen moje fantazie ale... Mám špatný pocit z toho jeho šéfíka. Nikdy jsem ho neviděl, ale jsou nějak moc velcí kámoši. Neber to špatně, nechci ho nějak omezovat, ale... Poslední dobou... Furt říká věci ve smyslu .. "Dneska Kota... Kota by to udělal lépe... Kota by to zvládl... Kota tohle, Kota tamto,.. prostě mě to štve." Dořekl jsem a podíval jsem se na ní. ,,Co když už mě nechce Saki ? Co když si najde někoho lepšího, někoho jako je Kota ?"

Ležel jsem na gauči a přemýšlel jsem o tom co mi řekl Kota. Bylo by mi lépe ? Já nevím. Je to složité. Mám Sugu rád a děti samozřejmě taky, ale co když už Sugawara nemá zájem o někoho jako jsem já ? Chce mě jen uzemnit a omezit. Kota to říká furt. Podle Koty se mě snaží převychovat, ale ... Bože já nevím. Mohl bych mu zavolat. Pro změnu bych mohl přijít domu trochu dřív.
Vytáhl jsem z kapsy telefon a našel Sugovo číslo, chvíli jsem váhal, ale nakonec jsem to zelené tlačítko prostě zmáčkl. Čekal jsem jen chviličku než se ozval jeho hlas. ,,Daichi ? Ahoj, děje se něco ?" ,,Co by se dělo, nemůžu jen tak zavolat svému příteli ?" Zeptal jsem se poněkud otráveně, jelikož dělá jako kdybych mu normálně nevolal.

Už je to dlouho co jen tak zavolal. ,,Ehm, ne promiň. Copak ? Ty nejsi v práci ?" Řekl jsem omluvně a odstrčil jsem Sakury ruku co se drápala po telefonu. ,,Nejsem. Co děláš ty a děti ?" Zarazil jsem se. Vždyť ráno říkal že jde do práce... ,,Jak to že nejsi v práci, opravdu se nic neděje ?" Uslyšel jsem jak si v telefonu odfrkl, řekl jsem snad něco špatně ? ,,Nejsem v práci. Jsem u Koty, spletl jsem si šichtu." Sotva to dořekl tak se mi zatemnilo před očima. Jak jako u Koty ? To je radši s ním než s dětmi ? ,,M-Musím na záchod." Hlesl jsem tiše a odhodil jsem telefon na stůl, bylo mi jedno jestli ten hovor pořád běží, nebo ne. Potřebuju chvíli času.

Uslyšel jsem neco o záchodě a pak ránu. ,,Sugawaro ? ... Oi Sugawaro ? Jsi tam ?" Nejdřív jsem slyšel jen tlumené hlasy, ale pak se ozval něčí hlas. Hlas, který byl tak jedovatý že nešel neznat. ,,Daichi ? Co jsi mu řekl ?" ,,Co bych mu říkal. Co s ním děláš ty ?" ,,Narozdíl od tebe s ním travím čas ty idiote. Kde jsi teď ?" ,,Sakuro přestaň mě srát, jsem u Koty to je můj-",,Ty jsi ještě větší idiot než jsem si vůbec myslela ! Dneska nečekej ani Sugu, ani děti ! A jestli ho chceš ještě vidět, rozmysli si svoje chování !" Zařvala do telefonu a típla hovor. Co se to jako právě stalo ?!