Celý zbytek dne jsme strávili spolu. Povídali jsme si, dělali jsme blbosti a všechno bylo skvělé. Přesně tak jako dřív. Tohle mi tak strašně chybělo. ,,Jsem tady." Zvolal Daichi když přišel ze zahrady. ,,Našel si ještě nějaké ?" ,,Jo, ale fakt už jich tam moc nebylo." Řekl s u úsměvem a na linku položil několik jahod co si tam pěstuju. ,,Super, takže... Co si dáme ?" Zeptal jsem se během toho co jsem je omýval. ,,Fakt je mi to jedno, co si dáš ty si dám i já." Jen jsem se uchechtl a chtěl jsem si dát jednu menší jahodu do pusy, ale on mě lehce plácl po ruce a tu jahodu mi vzal. ,,Hele..."
Nespokojeně se nafoukl a zamračil. ,,No nekoukej, co hodíš do toho jídla když to všechno sníš teď, hm ?" ,,Sám říkáš že mám jíst, ale teď mi to zakazuješ..." Jen jsem se pousmál a přitáhl jsem si ho do objetí. Proč jsem se stal takovým blbcem. Vždyť tohle trávení společného času pro nás všechny bylo každodenní záležitostí... Proč mi nikdy nedošlo jak moc zanedbávám jak děti, tak i Sugawaru. ,,Co si udělat prostě jahodový koktejl ? Máme tady banány co se musí sníst a tohle by mohlo být fajn." Řekl jsem když jsem si všiml načernalých banánů v košíčku. ,,Jo, může být. Alespoň pak nebudu stát hodinu u nádobí." Uchechtl se Suga a s drobnou pusou se pak odebral pro nějaké to ovoce. ,,Chceš s tím pomoc ?" Zeptal jsem se , ale on odmítl a řekl ať si jdu sednout a na něco se zatím kouknu. Tak jsem tak taky udělal.
Začal jsem krájet banány a jahody, zatímco Daichi se posadil na jednu z barových židliček a propaloval mě pohledem. ,,Říkal jsem ti že se máš jít na něco kouknout, vždyť já to budu mít za chvíli hotové." Uchechtl jsem se a věnoval jsem mu pobavený pohled. On se jen ušklíbl. ,,Ale já na něco koukám. Víš .. Tyhle rifle ti fakt seknou." Mrknul na mě a já se radši otočil. S úsměvem jsem dodělal vše potřebné a pak už jsem jen s přidáním dalších ingrediencí dodělal ten koktejl.
Je prostě rozkošný když se červená. Opravdu se nechápu. Vážně jsem chtěl zahodit někoho jako je Suga kvůli chlapovi jako je Kota ? Ts...
,,Necháš to teď vychladit ?" Zeptal jsem se když všechno přelil do čtyř skleniček. ,,Jo, vychlazené je to nejlepší." Pousmál se a všechno pouklízel. Chtěl jsem mu pomoc, jenže jakmile jsem se pohl tak mě zpražil pohledem. ,,Tak... Hotovo. Kouknem teď na něco ?" ,,Jasný." Řekl jsem a vstal jsem. Když nedával pozor, tak jsem si ho vyhodil do náruče a tiše jsem se uchechtl když překvapeně vypískl a zrudnul. ,,D-Daichi ! Jsem těžký, dostaneš kýlu." ,,Sugo, jsi pomalu lehčí než ty krabice co tahám v práci, takže ticho. Navíc... Kdy jsem si tě naposledy nesl jako princeznu hm ?" Usmál jsem se a vlepil jsem mu rychlou pusu na ten jeho červený nosánek. Jen se trošičku nafoukl, ale pak si kolem mého krku obmotal ruce a hlavu mi položil na rameno. ,,Už toho nějaká ta chvíle bude." Řekl tiše zavrtal mi hlavu do trička.
ČTEŠ
Silver 2 (Daisuga) ✔
Fiksi Penggemar! Pokračování mého příběhu "Silver" ! Vztah Daichiho a Sugawary se zdál být nejdříve naprosto ideálním, jenže chybka se vždycky najde. Chybkou je tu tentokrát Daichiho nový šéf, který rozvrací vztah dvou hrdinů, bez Daichiho postřehnutí. Jak se bude...