Silver 2 (Daisuga) ✔

29.

Po snídani jsme se všichni doupravili a pak už jsme společně přesunuli k autu. Daichi si vydupal že bude řídit, takže jsme vyjeli směr školka. Tam jsme se potkali se Sakurou a jelikož byl se mnou Daichi, rozhodla se že pokec necháme na jindy se slovy, ať si uděláme chvíli pro sebe. Jelikož u nich bude Nyoko spát, v klidu jsem jí předal věci a pak jsme se rozloučili. Škola kam má Toru chodit není od školky moc daleko, takže jsme tam byli za chvíli. Vylezl jsem z auta a podal jsem mému kocourkovi tašku a obrovský kornout s bonbóny. Ne, nerozmazluju ho.

Ten si ho teda rozmazluje. Uchechtl jsem se nad tím, že je ten kornout pomalu větší než Toru a pohladil jsem ho po ouškách. ,,Tak co chlape, připravený ?" ,,Jo !" Zajásal a už se rozhlížel po dětech v okolí. ,,No počkat, nejdřív fotka ! Je to první den a já potřebuji fotečku našeho taťky a prvňáčka." Mrkl Suga a už vytahoval telefon. Já si klekl vedle prcka a přitáhl jsem si ho k sobě. ,,Úsměv... Nádhera." Řekl spokojeně Suga a přišel nám ukázat tu fotku. Chtěl jsem něco říct, ale to už se Toru někam rozeběhl. ,,Akiiiiii !" Zajásal a skočil na nějakého kluka s kapucí, kterému hned spadla. Ukázala se blonďatá hlava s kočičíma ouškama.

Tak přeci jen tu bude. S úsměvem jsem vzal Daichiho za ruku a začal jsem ho táhnout k těm dvou. Hned jsem uviděl Akiho mamku, takže jsme se na sebe usmáli. ,,Sugawaro, ráda tě zase vidím. Nevěděla jsem že Toru půjde na tuhle základku." ,,Ul, taky tě rád vidím. Tak tahle základka je blízko, byla to jednoduchá volba. Jsem rád že tu Toru nebude sám. Oh a jinak... Ještě se neznáte, tohle je Daichi, můj přítel. Daichi, tohle je Ul, matka tady Akiho." ,,Těší mě." Navzájem si podali ruce a společně jsme si ještě chvíli povídali. Ul je strašně v pohodě ženská. Akiho si adoptovala před pár lety když viděla jak se k němu jako k neku chovají a teď ho vychovává. Žije bez může, jelikož jí zemřel před pár lety a ona se zřekla vztahů. Ale jinak je to opravdu hodná osoba.

Ta Ul působí jako milý člověk. Docela mě překvapilo jak je jí Aki podobný i když není její vlastní. ,,Mami, tati ? Nemohl bych spát dneska u Akiho ? Prosím ! Nyoko taky spí u Ami..." Zaprosil Toru a pověsil se na Sugawaru. ,,No, ale ..." ,,Prosííím." Zakňučel a udělal na něj smutné oči, načež Suga poraženě odvrátil pohled. ,,Jestli to nebude vadit tady Akiho mamince, tak nemám problém." Řekl nakonec a podíval se nejdřív na mě a pak na ní. Mě by se líbilo mít večer jen sami pro sebe, takže jsem ani nedutal. ,,No mě to nevadí. Aki se nikdy s nikým nepřátelil, takže jsem ráda že se ho chytil někdo jako Toru." Usmála se mile a podrbala malého blonďáčka ve vlasech. ,,Takže u vás tedy přespí ? Super, vyzvednete ho tedy po škole ?" Zeptal jsem se a ona kývla. ,,Jistě, zítra po škole si pro něj přijeďte a jinak se nestarejte. A když už mluvíme o škole... Děcka, šupky do třídy, musím zajet ještě do krámu a chci to stihnout." Ul vyhnala kluky se kterýma jsme se ještě naposledy rozloučili a po chvíli Ul odešla taky. Přitáhl jsem si k sobě Sugu a líbnul jsem ho na krk. ,,Víš co to znamená ? Máme dům sami pro sebe na zbytek dne..."