Lovec

10. Rande podle Andrease Knighta

Když dojeli na letiště, řidič překvapené Lili opět otevřel dveře. Strnule vystoupila a nevěřícně zírala na malé letadlo před ní. Byl na něm nápis KNIGHT ENTERPRISES HOLDING A.S. Nemusela být z vysokých vrstev, aby jí docvaklo, že dívá na Andreasův soukromý tryskáč.

Najednou z jeho otevřených dveří vykoukla blonďatá hlava s modrýma očima. Andreas byl oblečený v černých kalhotách a bílé košili. Na tváři si mu pohrával polovičatý úsměv, když spatřil, jak se Liliana tváří.

"Dobré ráno," pronesl.

"O co tu jde, André?" vyhrkla místo pozdravu.

Teď už se uculoval, jako měsíček na hnoji. "No, jak jsem říkal. Vybral jsem Itálii," zazubil se.

Tak se nemýlila. "Ty mě vážně bereš až do Itálie?" zeptala se nevěřícně mezitím, co pomalu došla ke schůdkům. Můj ty Kriste... Musí být vážně nechutně bohatej...

"Ano. Říkala jsi, že chceš pravé rande, ne? A já neznám romantičtější místo, než je Verona." Z jeho výrazu se dalo dobře poznat, že se Liliinou reakcí doopravdy baví.

Nemohla uvěřit svým uším, když jí její domněnku potvrdil i on sám. Vlastně před tím čekala cokoliv, jen ne tohle.

Lehkým krokem sešel k ní. "Copak? Nelíbí se ti to?"

"Zbláznil ses?! Je to pecka!" řekla nadšeně a vrhla se mu kolem krku. "Tohle jsem doopravdy nečekala, André."

Nevědomky se usmíval jako malý kluk. "Jsem rád, že máš radost."

"Kam jsi vůbec v noci zmizel?" zeptala se, když se odtáhla.

"Kvůli práci," odvětil. Nehodlal jí říkat, jak u žen nikdy nepřespává a že byla dokonce první, se kterou byl u ní doma. Ženy si vždy zval k sobě a po tom, co se uspokojil je zase hezky rychle pakoval pryč. Takže i když vedle ní na chvíli usnul, nakonec se probral a odjel k sobě.

Že jí to nechtěl přiznat si odůvodňoval tím, že si nechce kazit nadcházející den. Jinak mu bylo vždy jedno, co si o něm ženy myslí. Nechtěl si přiznat, že u Lili by to mohlo být jinak.

Ještě se ani nevzpamatovala z toho, jak jí odsekl a už ji před sebou dostrkal do útrob svého osobního letounu. Uvnitř bylo pár kožených sedaček s menšími i většími stolky, po stranách malá okénka. Lili byla jako malé dítě, kterému rodiče právě koupili novou hračku. Ona vážně poletí do Itálie! Nikdy mimo Vegas a Santiago nebyla.

"Sedni si kam chceš," ozval se za ní a tak zapadla na první dvoj místo, které spatřila. Mezitím, co se Andreas usazoval na sedačkách naproti, ona se rozvalila na obou místech s nohama nahoře a slastně si zamlaskala.

Ozve se pobavené uchechtnutí. "Ty si to vážně dost užíváš koukám."

"To si sakra piš," zapředla se zavřenýma očima. Po tom sexu tohle bodne.

"Ale Lili, při startu ještě seď vzpřímeně, pak se rozval jak chceš," pronesl pobaveně.

Okamžitě se narovnala. Teď se vážně styděla. "Promiň. Nic o létání nevím," přiznala.

"Vážně? Nikdy jsi neletěla?" podivil se.

"Ne. Nikdy jsem ani neopustila Vegas, když se nebere moje domovina."

"No, tak to jsem rád, že jedeš na svůj první výlet se mnou," zazubil se.

Lili tím naprosto odzbrojil. Nechápala, jak může mít někdo tak krásný úsměv. Pravda byla, že se jí vážně moc líbil a velmi jí přitahoval už od první chvíle, kdy ho spatřila. Ale bála se. Mluví se o něm všude. Mluví o něm každá. Znala ho vlastně ještě dříve, než se objevil. Jen nevěděla jak vypadá. Nikdy si ho nehledala, jako ostatní holky, nezajímal ji. Až doteď.