Lovec

20. Nečekaná pracovní nabídka

"Nikam nejedu!" vyhrkla, když za ní přišla Andreasova asistentka, Ashley.

Za ty dva týdny, co tam pracovala, se už stihla spřátelit s několika lidmi a Ashley byla jednou z nich. I když si Lili myslela, že Ashley s Andreasem spí. Ředitelova blonďatá asistentka měla totiž podle Liliany až odzbrojující postavu. Byla velmi krásná a vysoká. Taková modelka. Ale co už, do toho jí nic nebylo.

"Lili, neblbni, já létat nemůžu a nikdo jiný není tak pilný jako ty. Navíc, pan Knight si tě zvolil sám, měla bys být ráda, a né se tu čertit," řekla blondýnka konejšivě.

No právě Ashley, no právě. "Proč vůbec nemůžeš létat?" zeptala se Lili zoufale. Vůbec jí tohle nezapadá do jejích plánů. A co by na to řekl Darren? Z toho by byl malér jako kráva... Ashley se na Lili zářivě usměje a potom si sáhne na břicho. Hispánka má v tu chvíli co dělat, aby sebou na místě nesekla.

Ona je těhotná s Andreasem... Proboha...

Udělalo se jí opravdu zle. "Oh, jé, aha. No, gratuluju. Co na to tatínek?" snažila se usmívat, ale spíš vypadala, jako kdyby ji něco bolelo. Kousla se do tváře. Hlavně nenápadně, Liliano. V duchu se plácla do čela.

"Thomas je nadšený, už se mě ptal, kdy hodlám jít na mateřskou," zasmála se blondýna šťastně. Tak teď byla Lili dokonale zmatená. Kdo že to? "Snažili jsme se o dítě už přes půl roku. Už jsme se báli, že máme problém... Ale díky bohu ne. A tenhle malý cvrček si dál vesele roste." Štěstí z ní přímo sršelo.

Liliana byla zmatená. Oni se snažili... Eh, cože? Ale v tu chvíli jí do očí uhodil prstýnek na blondýnčině levém prsteníčku a oči se jí rozšířily v zářném pochopení. Je vdaná!  "Tak to musíte být opravdu šťastní, zlato," vyloudila ze sebe ten nejupřímnější úsměv, jaký zrovna dokázala. Je vdaná, je vdaná, je vdaná! Jo!  Ze srdce jí spadl balvan, co by zaplnil celý Grand Canyon.

"Jsme a moc, ale právě kvůli špuntovi nesmím létat, změny tlaku nejsou pro těhotnou bezpečné," zvážní, "a taky mám rizikovku kvůli hyperfunkci štítné žlázy. Proto i já potřebuju někoho schopného, kdo by mě v Londýně nahradil tak, jak bude třeba. Někoho pracovitého a spolehlivého. Neboj se Lili, budeš mít na starosti jen administrativu, akorát mu musíš pomoci s prezentací, ale to nic není, vážně. Nemáš se čeho bát." Blondýnka se vážně snaží hispánku přemluvit. Achjo, Ashley, kdybys jen věděla.

"Jakou prezentací?" zeptala se nakonec poraženecky a Ashley začala nadšeně vysvětlovat.

***

Ťuk, ťuk, ťuk.

"Dále!"

"Dobrý den," pípla, když vešla k Andreasovi do kanceláře.

"Jsem tu sám," zavrčel, nezvedajíc pohled od papírů na stole.

"Aha. Dobře."

"Už jsi se dozvěděla o svém novém úkolu?" To se na ní konečně podíval a v očích se mu dokonce zablesklo.

"Ano," hlesla a ihned zapadla do křesla na druhé straně jeho stolu.

"Jsi v pořádku?" naklonil se k ní. Pohlédla na něj se slzami v očích. Měla pocit, že prohrává. Tohle totiž určitě nebylo jen tak. Místo ní mohla jet třeba Ester, nebo kdokoliv jiný, zkušenější.

Její pohled byl sice lehce uslzený, ale pochybovala o tom, že by se na něj někdo někdy díval s větší nenávistí. A on to poznal, protože se zamračil, vstal a opřel se jednou rukou o prosklenou stěnu. Měl by vědět, že mezi láskou a nenávistí je sakra tenká hranice. A ten postoj? Klišé podnikatelů.

"Co se děje?" zeptal se po chvíli trochu přiškrceně. 

Proč dělá, že neví?  "Nemůžu tam jet," hlesla upřímně. Tak málo chybělo, aby se přiznala.

"Proč?" zeptal se, aniž by se otočil.

Protože jsem do tebe zamilovaná, ty arogatní bastarde s nejkrásnějšíma očima pod sluncem a nechci, aby ses to dozvěděl. Do háje!

Byla zamilovaná. Přiznala si to někdy na začátku minulého týdne, když ji Fancy seřvala, že je naprosto nepoužitelná a nedá se ní normálně mluvit. A díky tomu svému malému přiznání sama sobě, pocítila velikou úlevu. Alespoň už neměla bordel v citech a věděla, jak s tím pracovat.

Proto se dokázala celé dny chovat tak chladně a odtažitě. Teď se ovšem její pomyslné hradby bouraly. Představa toho, že s ním bude tři dny někde sama v Londýně, byla nemyslitelná. Zvlášť teď, když se její mysl začínala jakž takž vyjasňovat. Hlavně díky Darovi. Moc jí pomáhal. A tomu se tohle taky nebude líbit. Neustále trvá na tom, aby dala výpověď ona dobrovolně. Že jí prý jinak vyhodí on. Jenomže za takové kecy ho vždycky pleskla a on se uklidnil. Žádný vztah nadřízený - zaměstnanec, ale zkrátka přátelé. Možná tak trochu sourozenci. Zkrátka ho skvěle kopla do friendzone.

Dlouho mlčela, a tak se Andreas po chvíli otočil. "Mluv se mnou, Liliano," řekl tiše.

Zvedla do teď sklopené oči k zemi. "Nechci s tebou nikam letět sama, Andreasi," zasyčela.

Na chvíli se zamračil, jak přemýšlel. Když si toho Lili všimla, vyletěla jako čertík z krabičky." Na tom není nic k zamyšlení, já jet prostě nechci!" A ani si nevšimla, že si stoupla.

Podíval se na ní... Se slzami v očích. Lili zatrnulo. "Když nechceš jet, nebudu tě nutit." Trhaně se nadechnul. "Ale nechtěl jsem, aby sis to vyložila takhle blbě. Ashley létat nemůže, protože je těhotná a má nějaké zdravotní problémy. Ty jsi tu druhá nejvyšší asistentka. Každý očekává, že poletíš ty, protože nikdo jiný tady nemá kvalifikaci na to, aby asistoval generálnímu řediteli," řekne rychle a zase se otočí ke sklu, kde zamrkal, ale to Lili neviděla.

"Pracuju tu čtrnáct dní. O jaké kvalifikaci přesně se tu teď bavíme?" zeptá se jedovatě a Andreas se rychle otočil. Už měl opět tu svojí klidnou masku. Co se to s ním děje? Poslední dny měnil nálady častěji než ženský. Toho už si všimlo více kolegů.

"O tvém studiu? Talentu na nákresy, které jsou v mojí firmě sakra důležité? Dále pak o dochvilnosti, pilnosti a spolehlivosti. Mám pokračovat?"

Byla zaražená. On vážně ocenil její práci? A navíc se jí u toho upřeně díval do očí.

Když Lili delší chvíli jen zaraženě stála a zírala ven, řekl něco, co jí přesvědčilo. "Budeme mít oddělené pokoje."

"Kdy mám být nachystaná?" zeptala jsem se s vytaženým obočím a jemu zacukaly koutky tak, že si musel dát ruku před pusu, ale ten debilní úsměv stejně nezakryl.

Plán mu zatím vycházel přesně tak, jak chtěl a potřeboval.








Omlouvám se za kratší kapitolku, ale prostě se mi hodilo to tak ukončit. :D Poslední dva dny stejně píšu jak zběsilá, tak snad mi to pro jednou prominete. :D Někdo nějaké typy, co se stane? :DD