Lovec

34. Lovec uloven

Jako zombie došla do již poloprázdné šatny, kde se zničeně posadila na svoje místo a opřela si čelo o dlaně. Spustily se jí krokodýlí slzy. Byla z celého toho rozhovoru úplně mimo. Najednou jí na rameni přistála něčí ruka. "Zlato? Co je ti?" Fancy.

"Měla jsem hodinovku," popotáhla.

"A? Někdo ti ublížil?" zhrozila se.

"Jak se to vezme... Byl to Andreas." Zoufale se na ni podívala.

"Tak to kecáš!" vytřeštila oči a přisunula si k Lili židli. "Co ti chtěl?"

"Chce mě zpátky," hlesla hispánka. Probíhala ve ní bouře emocí. Neměla ani ponětí o tom, co je správné.

"No... Tak to je hustý. Mluvili jste?"

"Mluvili. Vyřešil mi ten problém se Sharpey. Díky němu mě nezažaluje za napadení. To proto se mi neozýval ten večer. Řešil to."

Obdivně hvízdne. "Jak to udělal? Čím ji donutil mlčet?"

"Něco na ní vytáhnul. Nezajímala jsem se, ale ta holka má nejspíš hodně ošklivou minulost." Rozhodla se, že bude lepší pomlčet o tom, co věděla. Andreas to hlavně přece řekl jen jí.

"Já nemám slov. Knight se překonal."

"Jo...," vzlykla v slzách a popotáhla.

Fancy ji okamžitě objala. "Proč pláčeš, ty jelito? Vždyť ti vyřešil problém a chce tě zpátky. Tak co tě trápí?"

Dobrá otázka! Co jí vlastně trápilo? Její typická nedůvěřivost, by tak řekla. "Já... si nejsem jistá Fancy. Mám strach, že se to prostě nějak podělá. Je to přece Andreas Knight," pípla.

"No právě Lili. Sklonil se před tebou samotnej Andreas Knight, ty vole! Ulovila jsi Lovce! Uvědomuješ si to vůbec?!"

"Ale co když-"

"Žádný když. Pokud přišel až sem, zaplatil nechutně drahou hodinu jen proto, aby si s tebou mohl pokecat a říct ti, že tě chce, tak co ještě sakra chceš? Vážně, Lili. Přemýšlej."

"To mi řekl i on."

"Co?"

"Abych o tom přemýšlela."

"No tak to udělám, být tebou. Lili, takovej chlap nebude navždycky k mání. Víš kolik holek by chtělo být na tvém místě?"

"Celý Vegas?" odfrkla si ironicky.

"Přinejmenším."

Povzdechla si. "Ale já mám prostě najednou strach. Nevím, cítím nejistotu."

"Miluješ ho?"

"Jasně, že jo, ale..."

"Tak žádné ale, Lili. V takovou chvíli totiž žádné ale neexistuje. Buď ho miluješ a nebo ne, nic mezi tím nemůže být. Tímhle, co teď děláš zbytečně ubližuješ sama sobě i jemu, tím jsem si jistá." Mezitím co mluvila, Lili jen neurčitě zírala blba, ale vnímala jí. "A pokud si tím vztahem nejsi jistá, tak ho nemiluješ, ale jen si to myslíš," dodala a hispánka si zničeně povzdechla, zase.

Fancy jí pohladila po rameni. "Jdi domů, vyspi se a pak nad tím popřemýšlej z čistou hlavou, ju?" Jen tiše přikývla a dala se do převlékání.

Doma zahodila tašku a ve vaně strávila asi hodinu. Objednala si snídani z mekáče a poté se jí, díky plnému žaludku, povedlo usnout.

***

Ráno, nebo spíš na večer, ji vzbudil telefon.

"Jo?" zaskuhrala rozespale.

"Lili?" ozval se z druhého konce mužský hlas.