22. Zlomená

996 45 1
                                    

Sundala mu ruce z jejího pasu a ironicky zatleskala. "Bravo, Sherlocku."

"To si... Lili!" Vážně byl dost překvapený.

"No co je?! Se mnou se takhle nerozchází, Andreasi," založila si ruce na hrudi.

"Jsi neskutečná," vydechnul a posadil se na okraj stolu.

"Myslím, že sám moc dobře víš, jak skutečná jsem," pronesla, ale rozhodně to nemyslela tak, jak to pochopil on. Zadíval se na ní svým její libido drásajícím pohledem a pousmál se. "To vím." A pak se zvedl, aby svým typickým krokem lovce došel až k Lili.

Takhle rozhodně ne! "Zapomeň," zatlačila mu do hrudi.

"Có?"

"Žádný takový!"

"Chci jen pusu!" bránil se.

"Jo jasně. A já jsem čínskej bůh srandy," protočila oči.

"Spíš bohyně, sakra sexy bohyně," šeptl. Byl úplně celý nadržený a to si teprve před pár sekundami něco málo vysvětlili.

"Moc dobře víš, stejně tak jako já, že jakmile jednou začneme, už se nezastavíme," řekla a zase ho musela odtlačit, jenže on popadl její ruce a uvěznil je za jejími zády. Po tom ji natlačil na okno.

"A kdo chce zastavovat?" zapředl. Měl temně modré oči, zkrátka v tu chvíli docela ztmavly a na Lili šla díky tomu horkost. Ale jak už víme, uměla se celkem solidně ovládat.

"Takhle láska nefunguje, André." Nad touto přezdívkou se pousmál.

"Ale já už asi opravdu bouchnu, Lily," mohutně si povzdechnul.

"Já taky, ale kde mám jistotu toho, že to nedopadne jako minule? A navíc - měl by sis uvědomit, že v lásce není na první příčce sex."

"Ale v mém životě je!" protestoval.

"Oh, ano. Hlavně posledních čtrnáct dní, že?" vyletělo z ní posměšně a on se na ni zadíval stylem "aha viď?" a jí to okamžitě došlo. Sakra, vždyť on přece uplynulé dva týdny nikoho neměl...

"Tady máš tu svojí jistotu," pronesl s upřeným pohledem. Nevědomky na něj zírala s pootevřenou pusou. Vždyť s jinou nebyl celou tu dobu... Tak proč by měl být najednou teď? Proč o něm stále tak pochybuje?

"Proboha, vždyť tys..." To uvědomění ji dokonale odrovnalo.

"Jo," řekl, pustil jí a trochu se odtáhnul. "A vážně nevím, co se to se mnou děje. Štve mě to."

"Co tě štve? Že ses zamiloval?" vyhrkla bezmyšlenkovitě.

"Jo."

Tak tohle Lilianu kurva zabolelo! Zavřela oči, aby zatlačila slzy, které se jí okamžitě draly na povrch. Andreas zaraženě mlčel, když mu došlo, co řekl a jak to vlastně opravdu cítí. Zaskočilo to i jeho. Vzala si kabelku s telefonem ze stolu. "Je mi tě líto," sykla jedovatě jeho směrem, aniž by se na něj podívala a odešla.

Když sjela výtahem do prázdné recepce, neudržela se na nohou. Prostě se jí podlomila kolena a upadla. Už vážně nemohla! Snažila se být silná, ale co je moc, to je příliš. Spustil se jí hotový vodopád slz až se zalykala. Tím co řekl, jí právě rozerval srdce na kousky. Tohle nezvládala už ani ona.

"Slečno, jste v pořádku?" přihnal se k ní odněkud člen ochranky a začal jí zvedat.

"Ano, děkuju," vzlykla a vyběhla ven z firmy. Tohle už asi nikdy nerozdýchá.

LovecKde žijí příběhy. Začni objevovat