Lovec

9. Společná noc

Cítila jak se postel vedle ní pohnula. Andreas se převalil na bok. "Cože? Cos to řekla?" zeptá se potichu.

"Ulovena," zopakuje a přes stále zavřené oči potlačuje slzy. Přijde jí to absurdní. Není si jistá, jestli jsou to slzy způsobené orgasmem, nebo sebepohrdáním. Kdy se tohle zvrtlo?

"Jak ulovena? Co to blábolíš?" Lili otevře oči a otočí hlavu, aby se na něj zadívala. Chvíli civí a pak se mu mezi obočím objeví vráska, jak se zamračí, když pochopí. "Nikdy se neporovnávej s ostatními. Ty jsi jediná, o koho jsem se kdy snažil. Mimochodem - od doby, co tě znám jsem s nikým nebyl, abys věděla. Až takový na mě máš vliv," řekne zcela vážným tónem. Překvapí ji to. Všechno co řekl, ji nějakým způsobem potěšilo, ale věřit mu nejspíš nebude.

"Hm. Čtyři dny. Wau," pronese ironicky a dokonce zatleská.

V tu chvíli ji Andreas prudce otočí na břicho a dá jí pořádnou ránu na zadek, až vyjekne. To hodně štíplo.

"Au!" protestuje majitelka oné zadnice.

"Nemáš mě štvát. Dostaneš pokaždé, když budeš takhle drzá."

Lili se na něj ale zákeřně usměje, což opravdu není reakce, kterou čekal. "Achjo," povzdechnul si.

Otočila celým tělem. "Copak je?"

"Něco mi teď došlo."

Tak jakápak to bude výmluva? "A copak?"

Zadívá se jí do očí. "Ty jsi ulovila mě, Liliano."

Oslovená těžce zalapá po dechu. Nějakou chvíli se nezmůže ani na jediné slovo. Ona ho ulovila? Cože?

"Nemusíš mi na všechno odpovídat, Lili," řekne po chvíli, lehce se zamračí a zvedne se. "Měl bych jít."

Lili nepříjemně zatrne. Tak takové to je, když spolu dva jen spí... Pěkně na prd teda. Bylo jí to nepříjemné, ale protože nechtěla, aby odešel, rozhodla se hrát jeho hru.

"Nebo mi to udělej ještě jednou," šeptla, přičemž se již sedící Andreas na kraji postele podstatně zasekl. Pomalu se na ni otočil. V jeho očích se odehrávala bouře. Lili si přesně sice nebyla jistá, ale hádala, že přemýšlí, jestli zůstat nebo odejít.

Jeho rozhodování mu ovšem ulehčila, když si sedla a pokrývka z ní tak sklouzla. Záměrně si ji nepřidržovala, na co taky.

On nedokázal odolávat takovéto nabídce a vlastně se mu ani nechtělo. Hříšně se usmál. Lili na to zareagovala lehkým zalapáním po dechu.

"Možná bych ještě chvíli zůstat mohl," zapřede a přiblíží se k ní. V tuto chvíli vypadá jako lovec více, než kdykoli jindy. Ten jeho polovičatý úsměv, potemnělé oči i držení těla. Lili dochází, do jaké brindy se to dostala, ale odmítá to teď řešit. Odmítá racionální uvažování. Pět let držela půst a díky tomu, co se stalo před chvílí jí došlo, jak moc jí to chybělo. Ten blažený pocit.

Jediné po čem v tuto chvíli touží, je pekelně přitažlivý muž s plavými vlasy, který k ní právě vztáhnul ruku. Prsty jí lehce sjel z hrdla, přes zběsile se zvedající hrudník a poprsí, kde zcela úmyslně zavadil o bradavku, přes břicho až do klína, kam pronikl dvěma prsty, když se mu nevědomky krásně nastavila. Ve chvíli, kdy zalapala po dechu a slastně vydechla, jí povalil a přisál se na její krk. Druhou ruku jí zajel pod hlavu, kde ji zatahal za vlasy a Lili tak musela zaklonit hlavu, čímž mu krásně nastavila hrdlo, kde si jí úmyslně značkoval. Ale ona to nevnímala. Jediné, na co se dokázala soustředit, byly jeho šikovné prsty uvnitř ní. Pravou ruku mu zatínala do zad a levou drtila prostěradlo.

Najednou se odtáhnul a než se nadála, ležela na břiše s Andreasem na svých zádech.

"Zvedni zadek," poručil jí do ucha. Lilianě naskočila husí kůže. Udělala, co po ní chtěl a v tu chvíli do ní prudce přirazil. Hlasitě vykřikla.

"Vyšukám z tebe duši za ty blbý kecy," zavrčel.

A co řekl, to taky udělal.

***

Probudil ji budík na mobilu. Vzala ho z nočního stolku a zmateně na něj zamžourala. Nebyla si vědoma toho, že ho nařizovala.

4:30. To se někdo zbláznil?

Ona rozhodně v takovou nekřesťanskou hodinu nikdy nevstávala. V tu chvíli jí zapípala příchozí zpráva. Když si všimla, od koho je, okamžitě byla probraná.

Lovec: V 5:30 pro tebe přijede řidič a zaveze tě za mnou. Buď připravená. A.

Prudce se posadila a rozhlédla se po svém pokoji. Její oblečení se válelo na různých místech. Podprsenka byla odhozená dokonce přes židli u toaletnímu stolku. Bezděky sáhla na místo vedle sebe. Bylo chladné, musel být už pěknou chvíli pryč.

Hlavou jí proběhla včerejší společná noc. To jak s ní zacházel, jak s ní mluvil... Nevědomky si prstem přejela přes spodní, lehce opuchlý ret. Andreas byl vážně prvotřídní milenec. Věděl přesně, kam sáhnout a co dělat. Nejvíce ze všeho ji překvapilo, jak se jí líbilo, když přikazoval. Neskutečně ji to bavilo a vzrušovalo, jako kdyby v sobě objevila nějakou svou dosud neznámou a zvrhlou stránku. Jediné, co jí na tom vadilo, bylo to, jak byl bezcitný. Do včerejší noci zažila sex jen ve vztahu, takže poznala razantní rozdíl. Byť se jí dotýkal a líbal, byl to jen surový chtíč, žádná láska.

Musela nad sebou zatřást hlavou. Vždyť, co si jako myslela? Že se do ní po první noci zamiluje? Vždyť ani ona jeho nemiluje. Ne?

Myšlenky tohoto stylu radši okamžitě zahnala někam do pozadí. I když na to nevypadá, je dost citlivá. A hrdá. I když po včerejší noci se s ní její hrdost nebaví.

Z postele jí dostala představa rande s Andreasem Knightem. Těšila se, nemohla říci, že ne.

Co má vlastně za lubem, že jí budí takhle brzo? To kdyby věděla. Nic jí neřekl. Vždyť na rande se v půl šesté ráno vážně nechodí, nebo snad prošvihla nějaký nový trend? Jestli ano, pak to je asi nějaký rozmar bohatých, protože to šlo úplně mimo ní.

***

Později se už umytá v černých upnutých šatech z pohodlné bavlny, s jemným líčením a vyfoukanými vlasy prohlížela v zrcadle. Ty šaty mají střídmý balcony výstřih a široká ramínka. Jsou ke kolenům. Podle Lili ani vyzývavé, ani "babkovské". Prostě tak akorát. Když se podívala na hodiny, zjistila, že je za dvě minuty půl. Proto si vzala koženou bundičku, kabelku a šla před bytovku čekat na ten údajný odvoz.

Vážně na ní venku již čekalo černé auto, to ve kterém jí André včera vezl domů. Teda ne přímo on, ale jeho řidič. A ten samý pán jí s lehkým úsměvem akorát otevřel zadní dveře.

"Dobré ráno, slečno. Pan Knight na vás čeká na letišti," oznámil jí.

Černovláska vykulila oči. "Dobré ráno, na jakém letišti?" Řidič v tu chvíli vypadal, jako kdyby prozradil něco, co neměl. A tak se mu to soucitná Lili rozhodla ulehčit a s děkováním si rovnou sedla.

Andreasův řidič si beze slova nasednul na přední sedadlo a vyjel z vedlejší ulice, načež se ihned ocitli na hlavní třídě Las Vegas Boulevard. Auto zamířilo na opačnou stranu, než kudy je Las Vegas Strip a Liliin mozek začal pracovat na plné otáčky. A to ještě neměla kafe.

Letiště.

Letiště.

Letiště.

Proč jednou na letiště? Přišlo jí, jako kdyby jí André těmi svými pekelnými přírazy doopravdy vyšukal mozek z hlavy, tak jak tvrdil, protože jí v první chvíli nedocvaklo to, co teď. Hlavou jí totiž proběhla jeho slova ze včerejšího večera: "Vybral jsem Itálii". 

Chci se omluvit, že vydávám méně, nějak mi to nejde.. však tuhle kapitolu jsem měla rozepsanou tři dny. :/
Nemá cenu to ze sebe nutit, protože pak je výsledek horší než samo peklo.
Navíc mi přijde, že tenhle příběh nemá ani takový úspěch jako moje ostatní knihy, tak nevím jestli má vůbec cenu ho dopsat..