Lovec

27. Chvíle štěstí

Během snídaně se nestalo nic zvláštního. Jenom Lili se stále tak blbě uculovala. Nějak se jí tomu pořád nechtělo věřit, že by po tom dlouhém měsíci měla konečně v duši klid?

"Lili?" ozval se naproti ní hlas, který jí už dlouho nejde z hlavy a ona si až teď uvědomila, že zírá do blba směrem ke svému talíři, v němž je téměř nedotknuté jídlo.

"Jo?" upřela svůj zrak před sebe.

"Děje se něco? Nechutná ti?" ukázal na její plný talíř.

"Oh, ne. Já jenom... Víš, nějak se mi tomu stále nechce věřit," přiznala.

"Čemu?" zeptal se, ale s širokým úsměvem, takže moc dobře věděl, o čem mluví. Ale i přes to jí nevadilo, mu to říct nahlas.

"Že bych měla konečně štěstí, že by se ti konečně rozsvítilo?" pronesla sarkasticky a Andreas se ušklíbnul.

"To, co jsem nahoře řekl, jsem myslel vážně, Lili." Natáhl se přes stůl, aby ji chytil za ruku. Ten dotek jí vyslal do těla elektrizující vlnu, tak jako vždy, když se jejich holé kůže setkaly. "Hodně mi na tobě záleží, dokonce se mi o tobě i zdává. Od doby, co tě znám, nemůžu být s jinou ženou. Netoužím po jiné. Chci jenom tebe," vyznal se tiše. Srdce jí radostí poskočilo. Ono se mu o mně vážně zdálo? Celou tu dobu, co mluvil, se jí upřeně díval do očí a ani jednou svým pohledem neuhnul. Celá se rozplývala, když v tom, tomu dal vtipnou korunu. "Celej podělanej měsíc, kdy jsem málem bouchnul!" Ruka jí vystřelila před pusu, aby svým smíchem nevyrušila smetánku v okolí. V takovou chvíli dokáže říct podobnou blbost vážně jenom Andreas Knight.

"Ty jsi vůl," vyletělo z ní nekontrolovaně.

"A celý jen tvůj. Tak si na to začni zvykat," zazubil se pobaveně a dál se věnoval svému jídlu.

Sama pro sebe se pousmála. Nezdálo se jí to. Ono se to vážně dělo.

Po snídani šli na pokoj a Lili Andreasovi sdělovala své plány jít do tamního SPA, protože je ten den čekal jen ten uvítací banket a to až večer. Takže žádná práce. Tyhle srazy byly prostě něco, jako třídenní dovolená pro architekty a stavitele. Ovšem jen pro ty, kteří měli v jejich branži nějaké vysoké postavení. Zbytek docházel jen na ty přednášky.

André jí ale po příchodu do apartmá ani nepustil do její ložnice. S hladovým pohledem ji před sebou rovnou strkal k sobě do pokoje. "Chtěl jsem přece slavit," zabroukal, když na něj zmateně podívala, protože měla v plánu přece to wellness, ale co si budem. Jakmile Knight zavelil, Lili byla zcela v pr... pytli. Takže to nakonec dopadlo tak, že se do žádného SPA nedostala.

***

"Nechám přinést oběd na pokoj," zavrněl jí Andreas do vlasů. Akorát začínala poklimbávat. Kdo má vydržet tolik orgasmů za sebou? Ne, že by si stěžovala, to teda vůbec ne.

"Hm," zavrněla a dál pokračovala ve své předchozí bohulibé činnosti. Totiž v pospávání na pevné hrudi Andrease Knighta, která ještě ke všemu moc krásně voněla. Jen matně vnímala, jak André bere sluchátko a volá na recepci, aby personálu řekl, co chtěl.

***

"Vstávej, ospalče." Budil jí letmými polibky po krku a rameni. "Za dvě hodiny je banket," řekl tiše a Lili v tu chvíli vystřelila do sedu. Jen tak tak stihnul uhnout, aby nedostal ramenem do nosu.

"Sakra! To už je tolik hodin?!" začínala vyšilovat. Tenhle banket pro zazobance vyžadoval určité přípravy, které teda za krátkou chvíli ani omylem nestihla.