Lovec

21. Neumím milovat

Za poslední čtyři dny se nestalo nic zajímavého, kromě kradmých pohledů, které na sebe s Andreasem házeli. To Lili dost znepokojovalo. Ale díky bohu se už více o tom menším výbuchu emocí nebavili. Dobře věděla, že mu nebyla ukradená, prozrazovala ho jeho řeč těla. Akorát byl problém v tom, že si to asi neuvědomoval on a ona mu to nehodlala předhazovat. Byl dospělý, tak ať se nad sebou zamyslí.

Korunku tomu všemu dodala Fancy, když Lili jednoho brzkého odpoledne zavolala do práce. "Bejbý," protáhla, když to své kamarádce zvedla, "víš, že v práci nemůžu mluvit."

"No jo, ale když tohle fakt spěchá! To musíš vědět!" vychrlila Fancy.

"Ježišmarjá, kde hoří?" zasmála se Lili.

"U tebe v práci blbko. Včera jsem byla u Trevora a řekl mi něco velmi divného."

Hispánka protočila oči. "Požádal tě o ruku nebo co?"

"Ne, bože. Mluvil o Andreasovi."

V tu chvíli se prudce napřímila na židli a odložila tužku. Tohle jí zaujalo. "Poslouchám."

"Říkal, že s ním poslední týdny není rozumná řeč. Je prý protivný a nesoustředěný." Tak to se zase pohodlně usadila zpátky.

"To vím taky, když s ním pracuju," odvětila.

"No jo, jenže on prý podle všeho ani nemá jinou ženskou. Údajně od té doby, co spal s tebou, s jinou nebyl," pokračovala Fancy. Mluvila, jako kdyby řeč o nějakém echt drbu. Lili na mysl okamžitě vytanula Margot, ale i ta jí přece taky tvrdila, že s Andreasem nespala.

Takže?

"Předpokládám, že to znamená, že má asi nějakou nemoc, ne?" zasmála se, ale svíral se jí žaludek. Vážně s jinou nebyl? Celou dobu?

"Jo. Nemoc jménem Liliana Julia Agrippa," pronesla Fancy uštěpačně.

Zmíněné vystřelilo pravé obočí do nebeských výšin. "Cože?"

"Slyšelas. Přiveď ho k rozumu, Lili. Trevor se o to prý už pokoušel, ale neúspěšně. Ten chlap má problém si přiznat, že by se v životě taky mohl zamilovat."

"Fancy, to ale hned neznamená, že mě miluje. Může být... Co já vím? Zmatený." Až pozdě jí došlo, co to řekla za pitomost.

Fancy se začala smát. "Jo, jasně. Víš, jaký je mezi vámi rozdíl? Ty sis to přiznala. Tak se snaž, ať si to ten arogantní idiot přizná taky. Nebo se oba zcvoknete."

"Já jsem ale úplně v pohodě!" vyhrkla Lili, ale hlas jí při tom vyletěl o oktávu výš.

"Jo, to slyším." Fancy ironie z hlasu doslova ukapávala.

"Musí si to uvědomit sám," vydechla hispánka po chvíli ticha.

"Já vím, ale ty mu v tom musíš pomoct, Lili. U vás dvou jsi to ty, kdo nemá problém sám se sebou."

Kruci, má pravdu. "A jsi si jistá tím, co mi tu říkáš?"

"Trevor se s ním baví léta a říkal, že ho takhle nikdy neviděl. Někdo mu musí pomoci v tom, aby si uvědomil, že má v tom svym sebestřednym srdci místo i pro někoho jinýho, než je on sám. A v tom můžeš pomoci jedině ty."

Povzdechla si. "Ale já nevím jak, Fancy..."

"Moc nad tím nepřemýšlej a improvizuj. V tom jsi nejlepší." Fancy se podle hlasu pousmála.

"Uvidíme, zda bude příležitost." V tuhle chvíli si Lili nebyla jistá vůbec ničím.

***

Pustila si na telefonu písničky a dala se do dalšího nákresu. Odlet byl až druhý den ráno, takže mohla ve firmě zůstat přesčas a dodělat roupy. Nabroušený Darren byl už dávno pryč, i Ester, Ashley a zbytek patra.