Hra se stíny

Změna

Po dlouhém přemlouvání ( @JanKaKubtov ) , jsem se rozhodla přidat další díl. Snad se bude lbit :) 

O měsíc později.

Nesnáším svoji rodinu a nenavidím svůj život. Co tak náhle? Můj život byl pohádka, měla jsem vše a teď nemám nic. Jsem troska bez kamarádů. Už měsíc jsem sexuálně zneužívána svým otcem a někdy i bratrem. Matka mě bije a spolužaci si ze mne utahují.

Začalo to pondělí po mých patnáctých narozeninách. Bratr nastupoval do školy jako nový učitel. Měla jsem z něj radost, ale ne na dlouho. Ke konci dne se vše změnilo. Bratr byl na mě před spolužáky hnusný. Celá škola do mě strkala. Žádný z učitelů mi nepomohl ani vlastní otec. Jen přihližel a smál se. Někdo mi podkosil nohu a já upadla na zem. Při pádu jsem se bouchla silně do hlavy a upadla do bezvědomí. Rodiče za mnou do nemocnice přišli a ještě se mi vysmáli. Prý nikdy nechtěli holku. Podle nich mě trpěli až moc dlouho. Teď je na čase, abych za všechno pikala.

Musím poslouchat na slovo, když ne, tak mi v lepším případě přiletí facka. Nemám nikoho komu se mohu vypovídat. Díky deníčku přežívám den za dnem. Už tolikrát jsem přemýšlela o sobevraždě, ale nemám na to. Chci svůj starý život zpět.

,,Jano! Okamžitě odemkni ty dveře nebo je vyrazím a to co se stane pak se ti nebude líbit." Celá viděšená jsem se pomalu zvedala z postele a učebnici položila na noční stolek. Pomalu jsem otevřela dveře. Hned jak jsem se otevřela, tak mi přiletěla facka. ,,Příště otevřeš hned!" Zakřičel otec a začal ze mě strhávat oblečení. ,,Tati p-pros-sím ne." Řekla jsem trhaným hlasem. ,,Ne?" Podíval se na mě. ,,Mně je jedno jestli ty nechceš ja chci a už to nevydržím, tak zavři zobák a spolupracuj!"

Serval ze mě a ze sebe všechno oblečení a hodil mě vší silou na postel. Než jsem se stačila nadechnou, už ho měl ve mě. Začala jsem brečet a prosit. ,,Nebul! Stejně ti to nepomůže." Cítila jsem jak se ve mně udělal. Oddychla jsem si, protože už mam pro dnešek dost. Vyndal ho. Chtěla jsem se jít obléknout, jenže mě chytl za vlasy a přtáhl si mě k sobě. ,,Ještě není konec holčičko. Měl jsem ale sakra příšerný den. Potřebuji se víc odreagovat. Tak dělej! Klekni si a začni!" Zařval tak, až jsem sebou cukla. Klekla jsem si a parkrát přes něj přejela, aby se mu postavil. Cítila jsem slzy, jak mi stékají po tvářích. Opatrně jsem si ho dala do pusy a začala přejížet jazykem.

Tahal mě silou za vlasy a po chvili si začal určovat tempo. Bylo to nechutné. Když jsem sakra jeho dcera! Začal mi v puse cukat. Věděla jsem, že už bude. Udělal se mi do pusy. ,,Spolkni to!" Neuposlechla jsem a vyplivla jsem to.

Rychle si stoupl. Dával mi pěstí a kopal do břicha. Cítila jsem v puse krev. ,,Příště si snad uvědomíš, že máš poslouchat!" Sykl a odešel.

Pomalu jsem se zvedla a šla do koupelny. Vlezla jsem do sprchy a nechala na sebe padat kapky vody. Z vedlejšího pokoje jsem slyšela vzdychy. Co jsem komu udělala, že musím trpět?

Vylezla jsem ze spchy, osušila a oblékla se do čistého prádla. Přešla jsem k postely a zapnula notebook. Najela jsem na facebok a četla všechny negativní zprávy a statusy na mou osobu.

,,Jana Colins je jen ufňukanâ holčička!"
,,Nesnáší me tě!"
,,Kéž by si nebyla!"

Na mnohem víc. Neměla jsem na to a tak jsem zavřela notebook, přikryla se a upadla do říše snů.