Staré časy?

3.8K 197 1
                                    

V noci jsem se převalovala z boku na bok. Nemohla jsem usnout. Na tváři mi pohraval usměv. Možna se vše změní zase do normalu, když tu je teď Vojta nebo se přidá k těm tyranům. Myslela jsem na to docela dlouho, pak mi začala težknou víčka a ja usla. Měla jsem noční můru. Zdálo se mi o Vojtovi, jak mě potopil ještě níž než teď jsem.

------------------------------------------------------

Probudila jsem se ještě před budíkem. Probudila jsem se sama od sebe. Nebyla jsem shozena z postele od matky ani polita studenou vodou od bratra, jak je jeho specialitou, když má špatnou náladu. Přešla jsem do koupelny a dala si rychlou sprchu. Vylezla jsem ze sprchy, obmotala jsem si ručník okolo těla a přešla k zrcadlu. Vyfenovala jsem si vlasy, rozčesala a stáhla do vysokého drdolu. Řasy jsem si lehce přetáhla řasenkou a udělala jsem si tenkě linky. V ručníku jsem přešla do pokoje a ze skříne si vytáhla uzké trhané kalhoty, bílé tílko, které bylo jako další kůže. Ze šuplíku jsem si
vytáhla béžové spodní prádlo a černé kotníkové pomožky. Přešla jsem do koupelny a vše jsem si na sebe oblékla. Vyčistila jsem si zuby. Z věšáku co mám vedle skříně jsem si vzala šedou kostkovanou košili. Sešla jsem dolu a to co jsem viděla mi vyrazilo dech.

,,Ahoj zlatíčko." Usmála se mamka a dala mi pusu na tvář. Všichni sedeli u stolu. Na svém místě u stolu jsem už měla připravenou snídani.

,,Ahoj?!" Řekla jsem nejistě.

,,Jé ahoj sestřičko." Usmál se Tomáš a obejmuj mě.

,,Ale co to máš na ruce a od koho to máš?" Zeptel se mě hravěa mrkl.

,,Srdíčko o-od V-Vo-Vojty." Řekla jsem trhavě a nervozně.

,,Vojty? On už přijel? A kdy si ho viděla? " Vyptávali se mě

,,Včera v parku. Chvilku jsme si povídali a pak jsem šla domů." Oznamila jsem.

,,Dobře. Tak se tady zatím mějte a já jedu na poradu. A děcka. Ty do školy a ty taky do školy." Řekl táta a přitom na nás ukazoval. Oba jsme přikývli a usmáli se na tátu.

Dosnídala jsem a odjela s bratrem do školy. Před školou na mě čekala moje parta.

,,Ahoj Jano!" Řekly holky sborově.

,,Ahoj holky." Usmála jsem se na ně a každý dala pusu na tvář, stejně jako ony mně

,,Ahoj princezno." Řekl Vojta a dal mi pusu na čelo.

,,Ahoj fešáku." Mrkla jsem na něj a oba dva jsme chytli záchvat smíchu.

,,Tak co. Jdem do třídy?" Zeptala jsem se?

,,Jo!" Odpověděli mi a vyrazili jsme do třídy.

Jsem zase ta oblíbená. Královna školy. Holka, která má vše. Procházela jsem školou s holkama za sebou a Vojtou vedle sebe. Usmívala jsem se od ucha k uchu. Chvilku jsem nedávala pozor na cestu a zakopla jsem o položený batoh v cestě. Snažila jsem se to vyrovnat, ale nabourala jsem do skříněk. Spadla jsem na zem a před očima jsem měla náhle tmu.

Je tady další díl. Trochu dřív než jsem plánovala, ale nevadí.
Votes a komenty potěší.

Hra se stínyKde žijí příběhy. Začni objevovat