Hra se stíny

Konec!!

Ahoj :) po dlouhé době se hlásím s dílem. Díl je velice krátký a taky poslední. Chtěla bych vám poděkovat za to, že jste to vydrželi číst až do konce. I když to byl úplný nesmysl :) Děkuji ji Vám za velikou podporu :) bez Vás bych to nikdy nedopsala do konce :) Jsem vám opravdu vděčná.

Z pohledu třetí osoby:

Jany život mířil špatným směrem. Její bratr se těžce vyrovnával se smrtí své přítelkyně. Každý den se domů vracel pod vlivem alkoholu. Sice svojí sestru miloval, ale díky alkoholu nevěděl co dělá, a tak ji každý večer surově mlátil a vyčítal ji úplně všechno. Jana svého bratra milovala a neměla mu to za zlé, vždy mu to odpustila. Sama si to také dávala za vinu a nedokázal se s tím vyrovnat. Každým dne si ubližovala víc a víc. Neměla přece co ztratit.

Svůj milovaný deníček zakopala na zahradě pod stromem, kde každý den sedávala. Kde měla pocit, že utíká od reality života. Její bratr ji tam tolikrát viděl sedět a respektoval její soukromí. Sám byl na sebe naštvaný, že ji tak moc ubližuje. 

Tomáš díky práci, musel na víkend odjet mimo město. Jana už to nezvládala a popadla poslední svojí útěchu. Žiletku si přiložila k tepně a prudce řízla. Svojí krví napsala na zeď "Miluji Tě" a k tomu přikreslila malé srdíčko.

S pohledem upřeným na zeď se odebrala k věčnému odpočinku.

Tomáš tohle dostalo do kolen, přišel o svojí milovanou sestřičku. Každý den sedával pod stromem a myslel na ni. Bylo to místo, kde si přišel k ní blíž. 

Jednou, po dlouhých deštích, vyplaval na povrch Janin deník.

To co se v něm dočetl, na to do smrti nezapomene.

--Konec-- 

Doufám, že se Vám poslední díl líbil. 

Jednou bych určitě chtěla zase něco naspat. Měl by někdo zájem? Určitě mi napište, o čem by to mělo být. 

Moc děkuji