Hra se stíny

Těhotná

Z pohledu Tomáše:

Jel jsem co nejrychleji za Annou. Dnes ráno mi má pomáhat ve škole. Kvůli tomu, že se jí porouchalo auto, jsem pro ní musel jet já. 

Bylo mi líto, že jsem nemohl dovést Janu do školy ani ze školy ji odvést nemohu, protože jdu s Annou k jejím rodičům na oběd(?). 

Zastavil jsem pře jejím bytem a čekal, než přijde dolů. Moc dlouho to nervalo, za pár minut jsem ji viděl vycházet z panelového domu. Přeběhla k mému autu a následně do něj nastoupila. 

,,Ahoj lásko." Pozdravila a vtiskla mi letmí polibek na rty. 

,,Ahoj." pozdravil jsem a pomalu se rozjel směr nejbližší kavárna. No co, máme ještě čas. 

Vystoupili jsme z auta a vešli do kavárny. Objednal jsem nám snídani a sedl jsem si s Ann ke stolu. Jedli jsme, povídali si a rozebírali dnešek, když v tom mi zazvonil mobil. Vytáhl jsem ho z kapsy . Na displeji poblikávalo neznámé číslo.

,,Prosím?" Zeptal jsem se nejistě.

,,Dobrý den. Tady místní nemocnice. Mluvím s Tomášem Colins(em)?"

,,A-Ano u telefonu. Děje se něco?"

,,Obávám se, že mám pro vás špatné zprávy. Právě nám do nemocnice přivezli naší sestru. Je ve vážném stavu. Podle informací ji srazilo auto, řidič ujel a nechal tam vaší sestru. Všiml si toho kolemjdoucí a zavolala vaší sestře sanitku. Mohl by jste se prosím dostavit do nemocnice?"

,,Ji-Jis-Jistě. Hned jsem tam."

Hovor jsem ukončil a chvilku se díval před sebe, než jsem zaregistroval pohyb ruky, před mým obličejem.

,,Lásko co se stalo?"

,,Janu srazilo auto." Řekl jsem téměř neslyšitelně. Anna si dala ruku před pusu a druhou rukou chytla tu mojí a následně ji stiskla.

,,Je v pořádku?"

,,Nevím, musím tam. Promiň." Nečekal jsem na její odpověď, zvedl jsem se a vydal se ven k autu. Naštvaně jsem kopl do pneumatiky a opřel si hlavu o auto. Na svém rameni jsem ucítil stisk.

,,Pojedu s tebou a budu řídit." Jen jsem přikývl a podal ji klíče. Sedl jsem si na místo spolujezdce a nohou nervozně klepal. Hned jak zastavila před nemocnicí, tak jsem vystoupil z auta a rozeběhl se do budovy.

,,Dobrý den. Hledám Janu Colins."

,,A vy jste?"

,,Bratr."

,,Jistě. Tady máte papíry. Prosím, vyplnit."

Papíry? Co je to za kravinu? 

Naštvaný sem popadl papíry, pero a začal to vyplňovat. Nechápu k čemu jím to je. Moje sestra je někde v téhle nemocnic, vůbec nevím jak na tom je a oni po mně chtějí vyplnit nějaký papíry.

Byl jsem naštvaný a veškerou pozornost jsem věnoval papírům, že jsem ani nepostřehl, že ke mně přišla Anna.

Vyplněné papíry jsem odevzdal té "příjemné" sestře. Poděkovala mi a s nevědomostí mě poslala si sednou a čekat na nějakého doktora.

———

Asi jsem usnul. Ne asi, určitě. Koukl jsem se na hodiny a zkontroloval čas. Bylo půl jedné. Zvedl jsem se za židle a vydal se najít nějakého doktora. Nemusel jsem ani nikam chodit, protože ke mně jeden přišel.

,,Dobrý den. Vy jste bratr slečny Colins?"

,,Ano, jak je na tom?"

,,Vaše setra utrpěla rozsáhlá zranění, ale podařilo se nám ji zachránit. Operace skončila asi před hodinou a půl, leží na jednotce intenzivní péče a je pod dohledem. A málem bych zapomněl. Nevím jestli o tom víte, ale poslední době se s tím u patnáctiletých děvčat setkáváme. Vaše sestra je těhotná a dítě je v pořádku."

,,T-těhotná?"

Další díl.

Doufám, že se líbí. :) Moc vám děkuji za hlasy.

Chtěli by jste díly pravidelně, nebo stačí tak jak přidávám? 

Budu ráda za každý hlas a popřípadě komentík.