Hra se stíny

Postel, provaz a pásek

Zůstala jsem sedět na posteli a pozorovala dveře, kterýma před chvilkou odešla. Nemohla jsem se z toho vzpamatovat. Koukala jsem se na ně asi hodinu, když mě to přestalo bavit. Zvedla jsem se z postele a přešla k poličkám. Vzala jsem si malířské barvy a postavila jsem se k čistě bílé části zdi. Namíchala jsem si barvu a udělala jsem mozaiku z barev. Když jsem to měla hotové sedla jsem si k počítači a vytiskla jsem si pár fotek z dob, kdy bylo všechno v pořádku. Fotky s mamkou, Tomem, Vojtou a jednu fotku s tátou. Pak ještě fotky mé staré party.

Nechala jsem zaschnout zeď a následně jsem je tam ty fotky nalepila. Vypadalo to pěkně. Pochválila jsem se za to a usmála se. Vzala jsem si papír a tenkou černou lihovku a napsala jsem na něj.

"Vzpomínky zůstanou navždy."

Text jsem pomalu obstřihla a nalepila ho k fotkám. Přešla jsem do koupelny a umyla ze sebe barvu a lepidlo. Udělala jsem si vysoký drdol, když jsem z obýváku slyšela rádu a následný bouchnutí dveří. Došla jsem do pokoje a podívala se z okna. Uviděla jsem Toma jak drží Annu za ruku a táhne ji za sebou. Asi je našvanej, ale proč?

Neřešila jsem to a sedla jsem si k nohám postele. Vzala jsem si knížku a začala číst. Byla jsem v půlce třetí kapitoly, když do pokoje přišla ta "Barbie" Lucie. Pomalu si ke mně klekla a děsivě se na mě usmála. Nechápala jsem, co tu dělá. Chtěla jsem se zeptat, ale začala mluvit ona.

,,Tak, abychom se seznámily."

Nechápala jsem, co tím chtěla říct. Tedy až do chvíle, kdy mi sebrala knížku a ruce mi svázala k nohám postele. Zamračila se, pohladila mě po tváři a následně mi vrazila facku. Snažila jsem se nebrečet, a tak jsem se schovávala za kameným výrazem.

,,Ale, holčička si nám hraje na drsnou?!" Strašidelně se zasmála a vrazila mi další facky. Dávala mi facku za fackou. Asi po pěti fackách jsem cítila slzy na tváři. Pousmála se a dala mi pěstí. Nevydrže jsem nátlak a spadla na zem. Ležela jsem na zemi s rukama stále svázanýma.

Začala mě kopat do břicha. Každým kopnutím přidávala na síle. Kopala a já se snažila zadržet jak slzy tak i vzlyky. Sedla si na zem a vyhrnula mi tričko. Podívala se na svůj výtvor a odešla. Ruce mi nechala svázané.

Škubala jsem s rukama a zkoušela je povolit. Nepovedlo se. Po pár minutách přišel táta s páskem v ruce. Vyhrnul si tričko, stáhl kalhoty a do pusy mi dal kus nějaké látky.

Rukou se napřáhl a švihnul mě páskem do břicha. Švihal víc a víc. Cítila jsem, jak mi po břiše stéká krev. Švihal mě přes břicho, ruce i nohy. Bolelo to. Moc to bolelo. Chtěla jsem křičet, ale přes tu látku to nešlo.

Doufala jsem, že bude konec. Nechal toho. Rozvázal mi ruce, vyndal mi z pusy látku a při odchodu mě kopl do pohmožděného břicha. Zůstala jsem ležet na zemi a vyčerpáním jsem usla.

------------------------------------------------------------------------

Vzbudilo mě lehké hlazení po tváři a tichá nesrozumitelná slova. Pomalu jsem otevřela oči. Víčka jsem měla tak těžká, že jsem je opět zavřela.

Cítila jsem, jak mě bere někdo do náruče. Při zvedání mě zabolelo břicho. Potichu jsem vykřikla a pevně stiskla oční víčka k sobě.

,,To bude dobrý. Neboj. Postarám se o to. A moc se ti omlouvám, že jsem ti ubližoval. Doufám, že mi odpustíš." Řekl Tomáš. Uložil mě do postele a přikryl mě peřinou. Dal mi pusu na čelo a odešel. Opět jsem usla a snažila se nemyslet na tu bolest.

Další díl.

Snad se líbí. Chci vám poděkovat za votes a koments.

Chceš-li věnování napiš si o něj :)

Omlouvám se za chyby.

Jinak děkuji, že můj (nudný) příběh čtete.