Hra se stíny

Kamarádka žiletka

Mám strašný bolesti v podbříšku. Nedokážu pochopit, proč mě otec vždy využije pro svoje potěšení. Doma jsem se zamkla v pokoji a z pod madrace vytáhla deník. Nalistovala jsem volnou stránku, popadla propisku a začala psát.

*Už si ani nepamatuji, kdy se mě někdo naposledy zastal. Bojím se. Zítra to mám dostat (menstruaci), když jsem ji měla posledně, nedopadlo to moc dobře. A to byl teprve první týden zneužívání. Chci umřít. Dnes po škole jsem si byla koupit žiletky, uvidím jestli jsem dost silná na to, abych si vzala život. Budu se loučit. Pa. Možná je to můj poslední zápis.*

Zavřela jsem deník a odešla do koupelny. Napustila jsem si vanu až po okraj a přidala jsem pěnu. Z batohu jsem vytahla proužek papíru a položila na kraj vany. Vysvlekla jsem se a ponořila se no vany. Vlasy jsem si stáhle do culíku a roztrhla opatrně papír. Vyndala jsem z něj žiletku a přiložila si ji k ruce.

Přemýšlela jsem jestli to udělat. Nakonec jsem slabě Nic. Přejela jsem znovu, ale silněji. Po ruce se mi spustil malý pramínek krve. Štípalo to. Zahodila jsem žiletku do kouta, umyla si ruku a vylezla z vany. Usušila jsem se, oblékla a vydala se hledat nějaký obvaz nebo náplast. V šuplíčku jsem objevila obvaz. Zavázala jsem si ruku, oblékla jsem si svetřík, aby nešla vydět ta ruka. 

Dostala jsem hlad. Pomalu jsem otevřela dveře a zamířila jsem si to do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a vytáhla si jablko. Vydala jsem se potichu ke schodům, když mi přiletěla rána. Spadla jsem na zem, bouchla se do hlavy a upadla do bezvědomí.

Tento díl je psaný narychlo. Nejsem s ním moc spokojená. Další díl bude nejdříve ve středu:) a už na mě neplatí žádný přemlouvání ;) 

Doufám, že se vám můj nový příběh líbí. Budu ráda za Votes a komentíky. Jak negativní tak pozitivní. 

Děkuji. Love Tynule99:)