Nový život ✔

2.kapitola

Nick mi právě pomáhal vybavovat pokoj pro Caroline, rozhodla jsem se, že jenom v noci bude u mě v pokoji, ale přes den by měla mít svoje místo, tak jako ho má Hope. Vlastně mě překvapilo, že se nabídl zrovna Nick, že mi pomůže, ale řekl, že aspoň bude moc u toho přemýšlet, jak zabije naše další nepřátelé, kteří se hrnou do New Orleans. 

Caroline spokojeně spala v košíku ve kterém jsem ji našla. Je tu teprve tři dny, ale už teď si nedokážu přestavit, že bych ji ten den nenašla. Milovala jsem ji z celého svého srdce. Už chápu Hayley jaký má vztah s Hope, takový vztah jsem neměla ani já s Hope, když jsem ji několik měsíců hlídala a chránila před naši matkou a jejím šíleným covenem. 

,,Rebeko, skutečně chceš aby to tu bylo takto růžové?" ozval se Nick, který právě chystal barvu na stěnu. ,,Myslíš, že se ji to bude líbit?"

,,Možná máš pravdu, že je to až moc růžové, ale mně se to líbí a až bude větší, tak ji uděláme pokoj podle ní" pousmála jsem se a Nick zakoulel očima. Trošku jsem ho praštila, ale potom jsem se tomu oba smáli.

*** 

Zrovna jsem se chystala na procházku společně s Marcelem, rozhodla jsem se vzít i Caroline. Měla by poznat její nový domov. Doufám, že tu bude šťastná, protože si pro ni nic jiného nepřeju. 

,,Tak jak se má tvoje maličká, Rebeko?" zeptal se hned s úsměvem Marcel, když k nám dorazil.

Já jsem se nad tím pousmála. ,,Má se dobře" řekla jsem upřímně.

,,Stále tomu nemůžu uvěřit, že máš dítě, ale jsem za tebe skutečně šťastný" řekl a já jsem ho po jeho slovech přitáhla do polibku. 

Milovala jsem ho a chci s ním být. Chci aby miloval Caroline jako moji adoptovanou dceru. Přeji si, aby po mém boku zůstal už navždy. ,,Je to jako dar, Marceli. Ten nejkrásnější dar" zašeptala jsem tiše.

,,Miluju tě a budu milovat i tvoji adoptovanou dceru, Rebeko" Marcel mě jemně políbil, 

Nemohla jsem tušit, že za pár let bude Marcel naši nepřítelem, že naplní osud, který chtěl Lucien. 

***

*o dva roky později*

Caroline rostla jako z vody, bavilo ji malování, byla to toho úplně zapálená a stále sledovala Nicka, jak kreslí a několikrát k němu došla a chtěla mu vzít jeho barvy a štětce. Zrovna jsem ji sledovala, jak si kreslí. Měla skutečně talent. 

Vedle mě si sedl Kol. ,,Mám špatné zprávy, Rebeko. Freya říká, že Lucienovo druhé sérum zmizelo" zašeptal mi tiše do ucha.

,,Cože?" zašeptala jsem šokovaně. ,,Kdo ho mohl vzít?"

,,To já nevím, ale Freya s Davinou se to pokouší zjistit" řekl klidně a já jsem přikývla. Potom se pousmál na Caroline a rychlím krokem odešel. 

Najednou ke mě Caroline došla. A podala mi papírek. ,,To je pro mě, sluníčko?" ona přikývla a já jsem se pousmála na ten obrázek. 

Najednou do místnosti vešel Nick společně s Cami. Cami byla jeho přítelkyně. ,,Nick. Cami" zamumlala najednou Caroline.

,,Ahoj, princezno," Nick si k ní klekl a vzal ji do náruče. ,,Co jsi dneska pěkného nakreslila?"

Já jsem vstala a do druhé ruky jsem mu dala kresbu, co nakreslila Caroline. ,,Caroline je skutečně úžasná, Rebeko" zašeptala tiše Cami. 

,,Ano, to ona je. Všichni si ji zamilovali. Dokonce si získala i Nicka" zašeptala jsem šťastně. 

Život bez ní si skutečně nedokážu už představit. Je to moje všechno. Moje sluníčko.