Nový život ✔

31.kapitola

Caroline seděla vedle mě a četla si knížku, já jsem ji šťastně pozoroval. Byl jsem tak šťastný, že je konečně doma a je jenom moje. ,,Můžeš mě přestat pozorovat?" ozvala se najednou moje láska. ,,Nemůžu se kvůli tobě soustředit na knížku" její hlas zněl vyčítavě, ale na tváři měla velký úsměv.

Já jsem se tomu pouze zasmál a když se to nečekala, tak jsem ji vzal knížku. ,,Tak se nevěnuje knížce, ale mně. Byli jsme tak dlouho bez sebe a ty si teď čteš. Jsi neskutečná, lásko."

,,Snažím se přijít na to, aby sem Marcel neměl dovolený vstup," zašeptala najednou tiše a vstala. ,,Napadlo mě, že bychom toto sídlo napsali na Freyu, nebo Keelin, Davinu. Marcel by sem bez pozvání nemohl vejít."

,,To můžeme udělat, bude to i bezpečnější pro celou moji rodinu," pousmál jsem se a pomalu jsem vstal, abych ji pohladil po tváři. ,,Všechno bude nakonec v pořádku, lásko."

Ona se mi upřeně zahleděla do očí. ,,Miluju tě, Klausi" zašeptala najednou tiše a moje srdce poskočilo.

,,Já tebe tady" v tu chvíli jsme spojili naše rty. Miloval jsem každý kousek jejího těla, miloval jsem její jedinečnou vůni.

Caroline se ode mě najednou odtáhla. ,,Máme hodně práce. Neměli bychom se zdržovat tímto" zašeptal mi do ucha a celým mým tělem projela husina.

,,Já se s tímto budu rád zdržovat, když jsem tu s tebou" vrátil jsem jí to a jemně jsem ji políbil na rty. Ona se na mě usmála zářivě, ale potom vstala z postele.

Natáhla mým směrem ruku. ,,V tomto můžeme pokračovat večer, ano?" mrkla na mě. ,,Teď si chci s tebou jenom povídat, když jsi mě vyrušil od knížky. Řekni mi, co jsi ty roky dělal?"

V tento moment jsem si skutečně užíval každou sekundu s ní, jako kdyby to měla být poslední chvíle s moji sladkou Caroline.

*** 

Caroline společně s Hayley, Rebekou a Freyou šly zařídit, aby naše sídlo se přepsalo na Freyu, která souhlasila. Já jsem se rozhodl, že je na čase, abych si vážně promluvil s Marcelem. Vzal mi Caroline, oženil se s ní a teď ji vyhrožoval, že nás všechny zabije. Za to musí zaplatit, ať se mu to líbí nebo ne. Kdysi jsem ho miloval jako syna a dokonce jsem ho později respektoval jako přítele moji sestry, ale potom nás zradil a tím nás všechny ztratil a to navždy.

Mohl jsem čekat, že bude ve svém starém apartmánu, musel jsem se ušklíbnout. Společně s Kolem jsme to tu zničili, když jsme se dozvěděli, že to s ním Caroline před lety odešla. ,,To je nám vzácná návštěva," ozval se arogantně Marcel, když si mě všiml. ,,Co tady děláš, Klausi?"

,,Vlastně jsem tě přišel varovat, nikdy nebudeš moji rodině vyhrožovat a už vůbec nebudeš vyhrožovat Caroline, je ti to jasné?" zašeptal jsem chladně. ,,Ona tě nikdy skutečně nemilovala a ty jsi to věděl celou dobu. Jenom jsi ji ubližoval. Nikdy nezískáš její srdce, starý příteli."

,,Jednou by se do mě zamilovala, kdyby se nekamarádila s tím hloupým Stefanem, který si bere Rebeku!" zakřičel naštvaně. ,,Avšak já ti slibuji jedno, Caroline ztratíš a já se o to postarám. Zemře ti v náruči, i kdyby mě to mělo stát nevím co! Tvoje rodina ji sice dala nový život, ale já ji život vezmu."

,,Nikdy Caroline neublížíš, ne pokud ti na ni skutečně záleží!" zakřičel jsem naštvaně. Byl jsem neskutečně moc naštvaný, nejdřív tvrdí, jak moc ji chce zpátky a teď ji chce zabít. 

Chytil jsem ho pod krkem. ,,Budeš prosit o smilovaní, kdybys jen sáhnul na Caroline. To si zapamatuj a já zjistím, kdybys někoho poslal na špinavou práci. Potom ti slibuji jednou, že zabiju všechny, které máš rád a tobě dám něco horšího než smrt."

,,Protože ty jsi temný Klaus Mikaelson. Řekni mi něco co nevím," zasmál se Marcel, ale potom vykašlal krev z toho jak jsem ho držel. ,,Caroline neochráníš ty, ani tvoje rodina. Její osud je dopsaný a skončí smrtí."

Co když je to skutečně pravda?