Nevím jestli jsem právě neudělala rekord, ale dojela jsem rychle do New Orleans, potřebovala jsem vědět jestli je to pravda. Potřebovala jsem zjistit jestli tam rodina, co mě zachránila může za to, že mě moje rodina biologická opustila. Tak strašně moc jsem doufala, že to všechno je nějaký omyl, nebo si to ta žena vymyslela, ale nelze přehlédnout, že jsme si byly skutečně podobné.
Držela jsem fotografii svoji biologické rodiny. Hned když jsem došla před sídlo, tak jsem klíč od zámku pohodila pryč, protože jak nečekaně původní rodina se dostala dovnitř. Upíří rychlostí jsem vběhla dovnitř všichni byli uvnitř.
Jako první si mě všimla Hope a chtěla něco říct, ale já jsem ji nedovolila. ,,Co Vám říká jméno černá růže?" štěkla jsem na ně a můj hlas zněl chladně.
,,Proč se ptáš na tuto rodinu? Šla po nás. Byli to naši nepřátelé, celá ta rodina jsou naši nepřátelé" ozval se tiše Elijah, který mě sledoval šokovaně.
Do mých očích se mi dostaly slzy. ,,Takže jste je nechali skutečně zabít?" zašeptala jsme tiše.
,,Nebyla jiná možnost. Proč se na to ptáš, Caroline?" zašeptal tiše Finn. ,,Měli bychom oslavovat, že jsme zase všichni spolu."
Rychle jsem si utřela slzy. ,,Potom jsem Váš nepřítel," zašeptal jsem tiše. ,,Tohle je fotografie moji biologické rodiny. Nepřijdou Vám ty tváře povědomé," zašeptala jsem chladně. ,,To vy jste zabili moji rodinu! Teda jen tátu, protože mámu ten upír proměnil a proto mě dala pryč. Bála se, že by mi ublížila. Kvůli Vám jsem nevyrůstala se svoji biologickou rodinou!"
,,Lásko," ozval se najednou tiše Klaus a já jsem se na něho upřeně podívala. ,,Tvoje rodina mě chtěla zabít. Málem jsem jim to povedlo, nevěděl jsem, že je tam dítě, pokud tě toto zajímá. Nechal jsem tvoje rodiče zabít, ale ne bez důvodu. Nechtěli zabít jenom mě, ohrozili nás všechny, dokonce malou Hope."
,,Caroline, nebyla jsi s námi snad šťastná?" ozvala se najednou tiše Rebekah. Věděla jsem, že moje odpověď pro ni znamená hodně.
,,Byla jsem šťastná, dokud Vás Marcel nepokousal. Trpěla jsem a to skutečně hodně. Probudila jsem se a viděla jsem toho, kdo to všechno zavinil. Měl dopis od Klause a tam bylo napsané, že jste mrtvý. Zničilo mě to. Odjela jsem potom do Mystic Falls. Zařídila jsem pohřeb i pro Klause. Truchlila jsem a jediné co jsem si přála, bylo Vás všechny znovu vidět" zašeptala jsem upřímně.
Klaus mě smutně sledoval a šlo na něm vidět, jak ho to bolí. ,,Nebudu říkat, že bych je nechal žít, kdybych věděl, že to jsou tvoji rodiče. Nenechal bych je žít. Avšak věř mi prosím jedno, že mě to mrzí teď" zašeptal tiše.
,,Jednou Vám to odpustím, ale teď chci poznat svoji biologickou rodinu. Chci poznat svoji mamku a dozvědět se jaký byl můj táta" zašeptala jsem tiše.
,,Jediné co si přeju, abys byla šťastná, lásko" zašeptal tiše a pohladil mě jemně po tváři.
Jemně jsem pousmála a taky jsem ho pohladila po tváři. ,,Cením si toho, že jsi byl ke mně upřímný, Klausi," zašeptala jsem tiše. ,,Brzy se znovu všichni uvidíme. Ráda bych se vrátila domů ke svoji rodině, která mě nakonec zachránila."
Potom jsem upíří rychlostí zmizela. Myslela jsem to vážně. Vrátím se tam. Avšak teď chci poznat svoji biologickou rodinu.
ČTEŠ
Nový život ✔
FanfictionRebekah Mikaelsonová, upírka která nejvíc toužila po rodině. Co kdyby jednoho dne našla odhozené miminko, které tam někdo nechal, protože upír zavraždil celou její rodinu? Co se stane až vyroste a bude chtít znát pravdu o svoji minulosti? Hlavně co...