Nový život ✔

12.kapitola

Pohled Klause 

Ležel jsem v posteli a přemýšlel jsem jestli moje láska přijela v pořádku za Hayley, Keelin a Davinou. Měl jsem o ni strach. Sama mi řekla, že neví kdy přijede, že si potřebuje udělat pořádek v srdci, ale to jsem já potřeboval taky. Šílel jsem z ní od našeho prvního polibku a teď mi dala svoji nevinnosti, ona hned po naši první noci odjela. Až se vrátí bude se chovat jako kdyby se nic nestalo, nebo se ke mně bude chovat jinak? 

Najednou se ozvala obří rána a vedle moji postele se objevila rakev. Co to zatraceně je? Rychle jsem vstal a chytil víko rakve, abych ji mohl otevřít. Když jsem to však udělal, tak moje srdce vynechalo úder. Ležela jsem tam Caroline. Nehýbala se a viděl jsem jak má mrtvou ruku. Ona nemůže zemřít, vzal jsem ji opatrně z rakve a položil jsem ji na svoji postel. Rychle jsem si k sobě přitáhl jeden sud, co mi tu nechala a dal jsem do něho dlouhé brčko, aby k ní dosáhlo. Pustil jsem proud krve a doufal jsem, že ji krev probudí, ale ona vůbec nereagovala.

Nemůže být mrtvá. Ona nemůže zemřít. Panebože. Tohle je nedovolím. Však já ji miluju!

*** 

Nevím kolik hodin jsem brečel, ale slyšel jsem pohyb. Myslel jsem, že je to Marcel a bylo mi jedno, že mě uvidí brečet, ale to nebyl on. ,,Tati?" najednou jsem uslyšel hlas Hope a prudce jsem se otočil. Byli tam všichni Hope, Hayley, Keelin, Davina, Kol, Elijah, Freya, Rebekah a Finn. Chyběla tam však Caroline, protože ona ležela na moji posteli.

,,Caroline nás zachránila" zašeptala tiše Rebekah. Ona je zachránila a obětovala svůj život?

Z mých očích začaly téct znovu slzy. ,,Ona Vás zachránila, ale sama obětovala svůj život pro Vás" zašeptal jsem tiše a ukázal jsem na postel, kde je ležela. ,,Ještě není mrtvá, ale nevím jak ji zachránit, když se tu objevila, tak měla mrtvou jenom jednu ruku, blíží se to k jejímu srdci."

Už byla celá mrtvá téměř. Už ji chybělo jenom okolí srdce. Zemře do pár hodin a já ji ztratím navždy. ,,Ne," zašeptala zlomeně Hayley a vešla do mého vězení. ,,Prosím, Caroline, neopouštěj nás" dodala bolestně a z očí ji začaly téct slzy.

Freya, Davina a Hope hned stály u Hayley, všechny se snažily najít způsob jak moji lásku zachránit. Cítil jsem, že moje srdce se začíná lámat, když ji vidím umírat.

,,Musí ji zachránit, ona náš všechny zachránila a dala nám všem imunitu na všechno, donesla nám krev, to byl náš lék. Vlastně tu máme i pro tebe" zašeptala tiše Rebekah.

Vzal jsem od ní krev a trošku jsem se napil. Cítil jsem, jak se v mém těle tvoří nová síla a moc, ale bylo mi to všechno jedno. Moje láska umírá a já tomu nedokážu zabránit. ,,Můžete nás tu nechat na chvilku o samotě, prosím?" zašeptal jsem tiše.

Všichni tiše odešli a nic dalšího neřekli. Já jsem došel ke Caroline a chytil jsem ji za ruku. ,,Udělala jsi mi v mém srdci zmatek, lásko a teď ses mě rozhodla opustit. Proč? Myslel jsem si, že se mi vrátíš a budeme zase všichni spolu. Tohle sis přece přála taky. Tak proč jsi mě opustila?" šeptal jsem tiše, z očí mi tekly slzy proudem. ,,Já tě miluju, Caroline. Neopouštěj mě prosím" jemně jsem ji políbil. Potom jsem vstal. Utřel jsem si slzy a vzpomněl jsem si, že mi Freya řekla, že bariéra je zničená. Utřel jsem si slzy. Rozsypal jsem tu falešný popel a nechal jsem tu vzkaz pro Marcela. Rozhodl jsem se, že chci aby si svět myslel, že jsem mrtvý. Chci, aby mě už nikdo nehledal. Svět si bude myslet, že moje rodina je mrtvá. Naposled jsem se podíval na Caroline. Do vzkazu jsem napsal, že je to jeho vina, že je moje láska mrtvá a vlastně je to pravda.

,,Sbohem, Caroline."