28.kapitola

218 10 0
                                    


Prudce jsem otevřela oči. Kde to zatraceně jsem? Vypadá to tu jako nějaké vězení, ale je tu postel a věci, co patří normálně do ložnice. Proč mi to tu přijde povědomé? Najednou jsem uslyšela, jak ke mně někdo došel. Byla to Hope a Davina. ,,Odpusť nám to, Caroline. Prosím. Musíme osvobodit tvoje skutečné vzpomínky" zašeptala tiše Hope.

,,Všechno bude nakonec v pořádku, Caroline. Slibuju" zašeptala tiše Davina a v tu chvíli začala ta největší bolest, co jsem kdy v životě zažila.

*** 

Najednou do mého pokoje vletěla Hayley a chytila mě pevně za ruku. ,,Marcel si vzal to sérum, Caroline. Musím tebe a Hope dostat do bezpečí. Freya je otrávená" říkala bolestně.

Najednou jsme uviděly Hope, jak se drží za břicho. Zjistily jsme, že ji potkal stejný osud jako Freyu, Hayley to málem srazilo na kolena. Nakonec jsme potkaly Keelin, která držela Freyu. Najednou jsem nejspíš udělala největší chybu svého života. Elijah, Klaus, Rebekah, Kol a Finn bojují tam dole. Přišli všichni nepřátelé Klaus a v čele je Marcel. Došla jsem tam a zjistila jsem, že jsou všichni pokousaní jenom Klaus ne, když chtěl Marcel kousnout i Klaus, tak jsem se tam rozběhla a vpadla mezi ně. ,,To stačí!" zakřičela jsem a bolestně jsem se dívala na lidi, které jsem milovala jako rodinu. ,,Proč tohle děláš, Marceli. Oni zemřou. Moje rodina zemře!" křičela jsem tiše a bolestně.

,,Caroline," začal vážně Marcel. ,,Mikaelsonovi už tu byli moc dlouho, je na čase jejich vládu ukončit!"

,,Zabiješ i mě?" zašeptala jsem odvážně a on se mě díval hluboko do očí. ,,Klausi, odveď svoje sourozence. Hayley, Keelin, Freya a Hope jsou už v bezpečí."

Klaus mě k mému překvapení poslechl a upíří rychlostí vzal svoje sourozence a zmizel. Já jsem si povzdechla a v tento moment začalo pravé peklo. Moje adoptivní rodina musela bojovat o život

***

Když se konečně otočil a upíří rychlostí zmizel, tak jsem se sesypala a Klaus mě hned vtáhl do medvědího objetí. ,,Neměla jsi to dělat. Měla jsem utéct. Já bych to tu nějak zvládl" šeptal tiše.

,,Já vím, že jsi silný. Nikdy nebudu pochybovat o tvoji síle, ale já jsem jenom člověk. Jak bych ti jinak mohla pomoci? Musím překonat svoje znechucení a budu si hrát na jeho přítelkyni" zašeptala jsem tiše, i když mě z té představy bylo zle.

Klaus mě pohladil po tváři. ,,Jsi silnější než jakýkoliv člověk, co jsem znal. Cami to o tobě taky říkala, že jsi ta nejsilnější dívka, kterou kdy viděla. Zvládala jsi už tolik věcí, jsem ohromen."

,,Slib mi prosím, že neuděláš žádnou kravinu. Přijdu zase ráno a donesu ti jídlo, ano?" zašeptala jsem tiše, když jsem se rozhodla už odejít.

On pouze přikývl. ,,Dobrou noc, lásko" zašeptal tiše Klaus a já jsem se na něho překvapeně podívala. Takhle mi nikdy neřekl. Lásko. Zahřálo mě to u srdce.

Věnovala jsem mu velký úsměv. ,,Dobrou noc, Klausi. Ráno se znovu uvidíme. Donesu ti tu i nějaké tvoje věci, aby ses tu měl lépe a Marcel ať si třeba trhne" ušklíbla jsem se a rychlím krokem jsem opustila to hnusné vězení. Pokusím se mu to tam aspoň udělat hezké, když tam nějakou dobu kvůli ochraně jeho rodiny bude. 

*** 

,,Vypadáš nádherně, Caroline. Možná se tě ojím pustit na tu akci, protože tam budou upíří a před nimi se neuchráníš, slib mi, že budeš opatrná" zašeptal starostlivě Klaus.

Nový život ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat