23.kapitola

258 13 1
                                    

Upíří rychlostí jsem běžel na místo, kde by měla být moje sladká Caroline. Byla to velká, stará budova. Hned když jsem vešel dovnitř, tak jsem ucítil vůni Železníku. Snažil jsem se ji uslyšet, ale nikde jsem ji neslyšel, ani žádný jiný hlas.

Avšak najednou jsem ji uslyšel. ,,Prosím nenuť mě změnit na ně názor," zašeptala zlomeně Caroline. ,,Já je mám ráda!"

,,Nesmíš je mít ráda! Musíš je nesnášet!" zakřičel na ni kdosi. Odkud šel ten hlas? Snažil jsem se je najít, ale nikde jsem je neviděl.

Zaslechl jsem její pláč. ,,Já je nechci nesnášet, oni mi dali nový život, když mě Rebekah našla jako miminko!" štěkla naštvaně, ale její hlas byl slabý.

,,Lásko!" zakřičel jsme už skutečně naštvaně, protože jsem netušil, odkud ten hlas jde. ,,Přísahám, že ten kdo ji ubližuje, tak ji stáhnu z kůže!" 

,,Klausi!" zakřičela Caroline bolestně. ,,Prosím, pomoz mi! Já už nemůžu! Ona je tu čarodějka a chce moji mysl donutit, abych tvoji rodinu nesnášela!" 

Do háje, lásko, mohla bys mi říct kde jsi. Najednou její pláč utichl a bylo hrobové ticho. Zatraceně! Najednou jsem ucítil její krev, upíří rychlostí jsem tam vběhl. Uviděl jsem ji ležet na studené zemi, měla na sobě pouze tenkou deku, její tělo bylo celé od krve. Starostlivě jsem si ji prohlížel, byla v bezvědomí. Našel jsem její oblečení prohozené v rohu místnosti, vzal jsem ji jemně do náruče a obejmul jsem ji. Rychle jsem napsal Elijahovi, že jsem ji našel a odnáším ji domů, napsal jsem i její biologické matce. Nemám ji rád, ale zaslouží si vědět, že je její dcera snad už v bezpečí a jde domů. 

*** 

Hned u vstupu jsem potkal Hope, Hayley a Kola, kteří se hned na Caroline starostlivě dívali. ,,Co ji zatraceně je?" zašeptala hned tiše Hayley, protože její ruce byly ledová a celá vypadala mrtvě. 

,,Já nevím," zašeptal jsme tiše a došel jsem rychlím krokem do jejího pokoje, jemně jsem ji položil do její postel a pohladil jsem ji po tváři. ,,Je tak strašně studená,  co ji ta čarodějka provedla?"

V tu chvíli do toho pokoje vtrhla Freya společně s Caroline biologickou mamku. ,,Moje malá holčička!" vykřikla její mamka a hned stála vedle Caroline, chytila ji za ruku. ,,Někdo se ji vrtal ve vzpomínkách. Cítím to."

,,Jak to můžete cítit?" zeptala se zvědavě Hope a zkoumavě si Caroline i její matku prohlížela.

,,Jsem její matka, cítím to, moje holčička, nemá stejné vzpomínky jaké měla" zašeptala tiše a stejně jako já před chvílí, pohladila Caroline jemně po tváři.

Mračil jsem se. ,,Zakřičel jsem, když jsem ji hledal a ona mě slyšela. Něco mi řekla," povzdechl jsem si. ,,Byla tam čarodějka a ta se měla snažit, aby nás nesnášela."

,,Myslíš si, že se ji to povedlo?" zeptala se tiše Hayley a v jejich očích jsem viděla strach.

Freya sáhla Caroline na čelo. ,,Její tělo bojuje s nějakým kouzlem, určitě ji ta čarodějka ovlivnila nějakým způsobem, snad to její tělo zvládne."

,,Jak snad to její tělo zvládne?" štěkl jsem naštvaně na Freyu.

,,Je slabá, Niklausi. Její tělo je unavená a někdo ji skutečně ublížil," zašeptala tiše. ,,Někdo ji mlátil, mučil Železník, znásilnil, ale hlavně neměla ani kapku krve, spíš na ni někdo používal kouzlo vysušení. To, že našla sílu zakřičet, aby ti něco řekla, tak je podle mě skvělý výkon a dokazuje to, že je Caroline skutečně silná" zašeptala tiše Freya.

,,Zabiju je všechny, kdo si dovolil ji takto ublížit!" zakřičel jsem naštvaně a v očích jsem cítil slzy. ,,Teď mi však řekni, že bude v pořádku? Klidně, ať si na mě nepamatuje, ale musí přežít."

,,Ty ji skutečně miluješ, že ano?" ozvala se najednou její mamka a já jsem se na ni šokovaně podíval. ,,Záleží ti na ni víc jak na tobě."

Já jsem její slova ignoroval a znovu jsem se zadíval na Freyu, která si povzdechla. ,,Caroline je silná, ale ta čarodějka si nedávala pozor na její životní sílu. Ztratila strašně moc krve a strašně svoji síly ztratila. Nevím jestli se někdy probudí" zašeptala tiše.

Já jsem se na Caroline smutně podíval  a nahnul jsem se k ní. ,,Prosím neopouštěj mě, lásko," zašeptal jsem a jemně jsem ji políbil. Chtěl jsem se s ní takto rozloučit, protože teď půjdu hledat toho kdo to způsobil. ,,Dejte mi na ni prosím pozor, jdu začít kruté prolití pro všechny, kdo se na tomto podíleli!" 

Všichni se najednou šokovaně dívala na Caroline. Rychle jsem se na ni otočil. Měla otevřené očí. ,,Prosím neubližujte mi!" křikla hned, když se k ní Hayley přiblížila. Vyplašeně jsem se na ni podíval. ,,Já už nemám větší sílu, abych se Vám bránila!"

,,Lásko, nikdo ti tu neublíží," zašeptal jsem tiše a chtěl jsem se k ní přiblížit. ,,Co ti ta čarodějka proboha udělala?"

,,Já chci jenom domů, prosím" zašeptala zlomeně Caroline a mně to lámalo srdce.

Promnul jsem si obličej. ,,Běž tedy domů, lásko. Věřím, že si brzy nejlépe vzpomeneš, že tě máme rádi" zašeptal jsme tiše, ale hned jak jsem to dořekl, tak byla upíří rychlostí pryč.

Je tohle konec její lásky se mnou? 

Nový život ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat