Svatba Stefana a Rebeky se blížila. Měla jsem z toho dne obrovský strach a několik posledních nocích jsem nemohla pořádně spát, i když se mi Marcel snažil všemožně pomoc. Dokonce i navrhl, že bychom si adoptovali dítě. Na jednu stranu mě to potěšilo, že by se mnou chtěl mít dítě, ale na druhou stranu mě to ohromně vystrašila, protože co když nebude chtít být naše dítě upír a jednou zemře? Tu bolest rozhodně nechci zažít.
Dneska jsem však byla odhodlána navštívit Stefana a jeho budoucí manželku, Stefan totiž chce, abych na jejich svatbě byla jedna z družiček. Nebudu lhát. Zhrozila jsem se, když mi před týdnem došel ten dopis. Potom jsem si vzpomněla na to, co pro mě udělal všechno Stefan, byl pro mě nejlepší kamarád a přeje si, abych nějak vycházela s jeho budoucí manželkou. Je to už šestnáct let, co jsem od nich utekla a šestnáct let, co jsem je neviděla. Jsem rozhodnutá, že pro štěstí svého nejlepšího kamaráda udělám cokoliv, dneska se setkám s Mikaelsonovi kvůli němu.
***
Když jsem přijela do New Orleans, tak jsem zamířila do sídla, kde bydlí původní rodina. Byla jsem rozhodnutá domluvit se s Rebekou na její svatbě se Stefanem, protože ona určitě řeší šaty pro družičky. Zhluboka jsem se nadechla, když jsem otevřela prudce jejich dveře a vešla jsem dovnitř.
Doufala jsem, že potkám jenom Rebeku a nikoho jiného, ale osud tomu chtěl jinak. ,,Neumíte ty dveře otvírat normálně!" když jsem uslyšela jeho naštvaný hlas, tak moc srdce vynechalo úder. Strachem, nebo to bylo něčím jiným? Když konečně došel ke mně, tak se zastavil, když mě uviděl a hned jsem poznala, že nevěří vlastním očím. ,,Caroline?" zašeptal tiše a pomalu šel ke mně.
Já jsem však začala couvat. ,,Přišla jsem za Rebekou, Stefan chce, aby byla jedna z družiček. Kde je tvoje sestra?"
,,Proč mi tohle děláš, lásko? Konečně se na tebe rozhodnu zapomenout a ty se tu objevíš," zašeptal tiše a mezi obočím se mu objevila vráska. Nevím co mě to napadlo, ale udělal jsem k němu krok a chytila jsem ho za tvář. Proč mi to bylo zatraceně tak povědomé? ,,Promluvme si, prosím. Dovol mi, abych ti konečně ukázal pravdu. Vidím tě konečně po šestnácti letech."
Rychle jsem se od něho odtáhla, když se ke mně přiblížil. ,,Vdala jsem se a jsem skutečně šťastná, Klausi. Marcel je můj manžel a já ho miluju. Hned jak skončí svatba, tak znovu odjedu a už se nikdy neuvidíme."
Klaus se zasmál. ,,To nemyslíš vážně, že ne? Kdy to konečně pochopíš, lásko?" řekl lehce podrážděně a díval se mu upřeně do očí. ,,On tě ovlivnil. Já bych ti nikdy neublížil zatraceně!"
,,Jak si tím může být jistá? A vůbec proč by to Marcel dělal!" zakřičel jsem na něho a naštvaně jsem si rukou zajela do vlasů. ,,On by mi nikdy nelhal, Klausi. Miluje mě!"
,,Protože jsi milovala mě a já tebe, Caroline!" zakřičel naštvaně Klaus. ,,Miloval jsem tě z celého svého srdce a ty jsi milovala mě, zachránila jsi moje sourozence a moji dceru. Prosím, věř mi, já bych ti nikdy neublížil."
,,Jenomže já ti nevěřím" zašeptala jsem tiše a rychle jsem kolem něho prošla. Proč bych mu měla zatraceně věřit? Jenom mi chce pomotat hlavu, aby mě tu mohl znovu mučit. Doufám, že Marcel přijede dřív než den svatby.
***
Pohled Klause
Netrvalo to příliš dlouho a dorazila celá moje rodina. Došla konečně Rebekah, která byla s Hayley, Davinou, Keelin a Freyou na nákupech a dorazil i Elijah, Finn a Kol, kteří byli kupovat alkohol. Byla tu i Hope a ten její přítel Landon.
,,Je tu Caroline," zašeptal jsem tiše a všichni se na mě šokovaně podívali. ,,Nevěří mi, ona si myslí, že bych ji ublížil" dodal jsem zlomeně.
,,Caroline je tady?" zašeptala šokovaně Hayley.
,,Čeká na Rebeku v jejím pokoji. Stefan chce, aby byla jedna z družiček, přišla se dohodnout na šatech a tak. Je to kvůli Stefanovi, nás všechny nenávidí. Marcel ji úplně pomotal hlavu" zašeptal jsem tiše a nalil jsem si do skleničky whisky, kterou jsem měl vedle sebe.
Hayley ke mně došla a sebrala mi to. ,,Davino, dokázala bys ji vrátit její vzpomínky?" zeptal se hned Kol svoji manželky.
,,Já nevím," zašeptala tiše. ,,Můžu to zkusit, ale je to už dlouho, co je ztratila. Kouzlo bude posílené už časem."
,,Já ti pomůžu," řekla hned Freya a Hope se k ní hned přidala. ,,Společně to zvládneme" dodala sebejistě a já jsem se nad tím musel lehce ušklíbnout.
,,Tak to vám přeju skutečně hodně štěstí" ušklíbl jsem se.
,,Musíme věřit, že to dokážou, bratře. Caroline by se potom mohla vrátit domů" ozval se Elijah.
Povzdechl jsem. ,,Dejte mi vědět, jestli se vám to povede. Teď mi však dovolte odejít, tohle mě zatraceně bolí. Měl jsem skutečně odejít, ale svatba moji sestřičky mě tu zdržela a láme mi to tu znovu jenom srdce" řekl jsem víc chladně než jsem chtěl a upíří rychlostí jsem vyběhl ven.
Má to vůbec smysl snažit se o Caroline, když je teď tady? Je mi víc než jasné, že Marcel přijede za svoji manželkou a bude ji dělat doprovod na svatbě moji sestry. Co kdybych však zařídil, že bude mít zakázaný vstup? Lehce jsem se ušklíbl a byl jsem si jistý, že to nebude problém zařídit. Přece jen moje sestra ho nenávidí a Stefan ho určitě nemá taky rád, když ho nemá ráda jeho snoubenka.
Marceli, připrav se, protože pomsta začíná.
ČTEŠ
Nový život ✔
FanfictionRebekah Mikaelsonová, upírka která nejvíc toužila po rodině. Co kdyby jednoho dne našla odhozené miminko, které tam někdo nechal, protože upír zavraždil celou její rodinu? Co se stane až vyroste a bude chtít znát pravdu o svoji minulosti? Hlavně co...