13.kapitola

308 12 4
                                    

Pohled Marcela

Od té doby co se Caroline stala upírkou, tak jsem neměl odvahu ji vidět, nebo Klause. Nevěděl jsem, kdo dal Caroline krev a chtěl jsem to zjistit. Musí být potrestán. Ona si nezasloužila stát se upírkou, nechtěla to a nedostala na výběr. Věděl jsem, že dokončila proměnu, i když jsem ji neviděl. Moji upíří to však věděli. Věděl jsem, že jednou ji znovu uvidím. Bude navštěvovat hroby svoji rodiny. Vlastně jsem tu teď byl. Sledoval jsem ty všechny jména. Hope. Rebekah. Kol. Elijah. Finn. Freya. 

Všichni zemřeli kvůli mně a někdo hluboko mě to mrzelo. Rozhodl jsem se, že je čas navštívit Klause a promluvit si.

***

Když jsem vešel do jeho vězení, tak se moje srdce zastavilo hned dvakrát. Ne zemi byl popel a na posteli ležela mrtvá Caroline. Kdo ji zatraceně zabil? Najednou jsem si všiml dopisu, kde bylo moje jméno. Nemohl jsem to zastavit, ale z očí mi tekly slzy.

Marceli, 

vyhrál jsi. Zavinil jsi smrt celé moji rodiny. Přežila jenom Hayley, Davina a Keelin, ale čarodějka a vlkodlak jednou zemřou na stáři. Jenom Hayley přežije a zůstane tu skutečně dlouho. Caroline chtěla zachránit moje sourozence a obětovala svůj život, ale nepovedlo se jí to. Moji sourozenci a dcera jsou mrtvý. Je to tvoje vina, Marceli. Ani nedokážu říct, jak moc tě teď nesnáším. Nedokázal jsem dál žít a tak jsem si vzal život. Zlomil jsem svoji pokrevní linii, tak jak to udělali moji sourozenci. Jsi v bezpečí, ale nedělal jsem to kvůli tobě, nebo pro tebe. Některé ze svoji pokrevní linie mám rád a nepřál bych jim smrt, to se o tobě však říct nedá.

S pozdravem, Klause Mikaelson. 

Ps: Doufám, že shoříš jednou a navždy v pekle. 

Nemohl jsme tomu uvěřit, on je skutečně mrtvý. Věděl jsem, že někde uvnitř jsem si nikdy nepřál jeho smrt. Byl mi kdysi otcem a vychoval mě. Teď je mrtvý a je to moje vina. Caroline je mrtvá a je to moje vina. Já k ní vážně něco cítil. 

Sedl jsem si vedle ní, vypadala tak klidně. Sáhl jsme ji na tvář, na tváři už měla žíly a to značilo, že je mrtvá. ,,Skutečně mě to mrzí, krásko. Takový osud tě neměl potkat, ani Klause a jeho rodinu."

Najednou se však stalo něco, co nikdo podle mě nečekal, Caroline otevřela prudce oči a nadechla se. ,,Co ty tady děláš!" štěkla na mě.

Ale mně to bylo jedno, pevně jsem ji obejmul. ,,Ty nejsi mrtvá," zašeptal tiše a odtáhl jsem se od ní. Ona se na mě zmateně dívala. ,,Je mi to líto, krásko."

Podal jsem ji dopis od Klause. Ona si ho začala číst a z očí ji tekly slzy. ,,On nemůže být mrtvý, já jsem si skutečně myslela, že jsem je zachránila. Zklamala jsem" šeptala zlomeně.

,,Co máš teď v plánu?" zeptal jsem se tiše.

,,Chci být sama, Marceli. Nechoď mi na oči. Tohle ti nikdy neodpustím. Jsem upírka a všichni jsou pryč. Jak bych mohla přijet za Hayley, Keelin a Davinou? Nemůžu jim říct, že moji vinou jsou všichni mrtvý" zašeptala zlomeně.

Já jsem si povzdechl, ale přikývl jsem. Byla aspoň živá a zdravá, i když byla zlomená a zničená, ale určitě je přichystaná začít nový život. A já ji se vším pomůžu. 

Nový život ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat