Nový život ✔

6.kapitola

Dneska je to přesně jeden měsíc, co moje rodina padla a já se starám o Klause. Myslím si, že jsem ho v životě neznala lépe jako dneska. Zrovna jsem mu nesla oběd a nějakou knížku, kterou chtěl donést. Marcel ten se mě stále snaží dostat do postele a vzít mi moji nevinnost, ale já si pokaždé vymyslím nějakou výmluvu a to mi dává čas, ale je mi jasné, že se ten čas krátí. Aurora a Tristan odjeli až dva týdny po tom večírku a celou dobu se snažili najít Klause. Naštěstí jsem je svedl ze stopy a Marcel jim nedal na vybranou. Museli odejít. Poraženi. Zrovna jsem se snažila otevřít dveře od Klausova vězení, vlastně už to nevypadalo jako vězení, měl tam postel, osobní postel, udělal si tam dokonce malou koupelnu z toho co jsem mu přinesla. 

,,Ahoj, lásko," pozdravil mě a já jsem hned zčervenala, protože měl jenom ručník okolo pasu. ,,Co jsi uvařila dneska dobrého?"

,,Neměla jsem moc času. Musela jsem jít ráno s Marcelem zkontroloval bar, kde teď pracuje Josh. Udělala jsem jenom rychlé těstoviny, ale snad ti to bude chutnat a samozřejmě jsem donesla krev, abys měl stále sílu" odpověděla jsem s úsměvem.

S úsměvem ke mně došel a jako první si vzal krev, já jsem mu mezitím položila na malý stolek talířek s obědem. ,,Jak to jde s Marcelem?" zeptal se tiše.

,,Řekla bych, že už zuří. Stále mě chce dostat do postele, ale já se tomu bráním. Víš už mu to došlo, že si pouze získávám čas, ale nikdy si není jistý, kdy je to hra a kdy je to realita, takže to je moje výhoda" zašeptala jsem tiše.

Bez dalších slov jsem se objevila v náruči mého momentálně nejbližšího přítele. Klause Mikaelsona. ,,Jsi silnější než si myslíš, Caroline, ano? Díky tobě je moje a tvoje rodina v bezpečí."

,,Snažím se být silnější. Hayley, Keelin, ani Davina se nám neozvaly od té chvíle, co odjely. Co když se něco pokazilo?" zašeptala jsem svoji největší obavu.

Klaus si povzdechl. ,,Mluvíš tu o Hayley, ta umřela, aby porodila a mohla si pochovat Hope. Davina, ta která chránila Kola a zabránila jeho smrti a Keelin, která vynalezla lék, aby se nemusela proměňovat ve vlkodlaka a nehojí se."

,,Máš pravdu, zvládnou to. Postarají se o léky o naši rodinu, já se mezitím postarám o tebe, Klausi. Slibuji."

***

Dala jsem si na oči sluneční brýle. Rychlím krokem jsem mířila na hřbitov čarodějek. Velí jim Vincent. ,,Caroline, co tady děláš?" za mnou se objevil král čarodějek, Vincent. 

Pouze jsem se na něho otočila. ,,Chci čarodějnický pohřeb pro Hope a Freyu, jsou mrtvé, Vincente a já si přeji, aby měly svůj hrob tady. Samozřejmě, že tu nechám pohřbít i Elijah, Kola, Finna a Rebeku."

,,Marcel o tom ví?" zeptal se hned zvědavě Vincent.

,,Marcel je můj nepřítel. Zradil moji rodinu a kvůli němu jsou mrtvý!" štěkla jsem na něho naštvaně. ,,Co potřebuješ pro pohřeb Hope a Frey? O zbytek svoji rodiny se postarám sama."

Musela jsem udělat další tah. Pohřeb. Bude to vypadat víc reálně, když jim nechám vytvořit hrob. Potom to Marcel bude mít pokaždé na očích, když sem vejde a jeho výčitky ho zničí.

Vincent si promnul obličej. ,,Pohřeb pro Hope a Freyu samozřejmě udělám, jejich smrt mě skutečně ranila a zamrzela, ale původním pohřeb neudělám" řekl vážně.

,,To po tobě ani nežádám. Freya a Hope byly čarodějky, myslela jsem si, že by bylo krásné, aby tu byly. Myslím si, že by si to i přály. O zbytek moji rodiny se postarám sama, jak jsem už řekla, ale budou tady. Rodina musí držet při sobě, ne?" pousmála jsem se nevinně. Potom jsem si však povzdechla. ,,Četla jsem knížky Esther. Bylo tak kouzlo jak najít ztracené, nebo nenarozené děti a přivést je na tento svět. Pokud mi pomůžeš, tak máš moje slovo, že já udělám všechno proto, aby se našlo tvoje miminko. Jenom chci od tebe pomoc, aby moje rodina našla klid, ano?"

,,To bys skutečně udělala?" zašeptal tiše Vincent.

,,Byl jsi náš přítel, pomohl jsi nám několikrát, je čas aby ti to moje rodina vrátila. Nemůžeš za to, co Marcel udělal a proto nejsi náš nepřítel, nikdy jsi jim nebyl a já to vím. Chci, abys byl šťastný a to myslím vážně" zašeptala jsem tiše a upřímně.

,,Potom jsme spojenci, Caroline. Freya a Hope dostanou řádný pohřeb a zbytek tvoji rodiny tu můžeš pohřbít" pousmál se a já jsem mu úsměv oplatila.

Kdybych jen věděla, co mě bude toto rozhodnutí stát.