School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

7. Home

Jungkook

„Tak nás bude fotit nějakej jouda ze třeťáku," přišel za námi Jinyoung, když jsme zrovna seděli u oběda a pochutnávali si na naší „výborné" bramborové kaši. Díky tomu jsem přestal jíst.

„Kruci, já si fakt myslel, že to bude fotit někdo od nás," zamumlám si sám pro sebe. Ale dostatečně nahlas, že to slyší i kluci.

„A kdo, prosímtě? Lisa má pravdu, všichni ve třídě jsou netalentovaný lopaty. Teda, až na nás, samozřejmě. Ti ostatní nic neumí, jen furt pištět a pomlouvat," protočí očima Yugyeom.

„Vždyť je to stejně jedno, toho kluka budeme ignorovat tak, jako vždycky," povzdechne si Hoseok. Vypadá, jako kdyby nám snad předhazoval vinu za to, že se nebavíme s nikým jiným než s týmem.

„Jo, to teda budem," přikývnu, trochu zmatený, co tím přesně myslel. „Nehodlám se bavit s nějakým přiblblým třeťákem. Všichni v jejich třídě jsou... divní."

„To teda, snad každej z nich má obarvený vlasy nebo se oblíká jako zkurvené emo," uchechtne se Yugyeom.

„Mimochodem," přeruším naši konverzaci o třeťácích. „Zajdem dneska někam? Dal bych si aspoň pivo."

„Vážně se chceš opít v úterý?" zeptá se mě s úšklebkem Hobi.

„Neříkám opít, jen si dát dvě tři piva a jít domů. Na tom není nic špatného," vysvětlím mu.

„Tak fajn, já klidně půjdu," odpoví mi.

„Já taky, stejně nemám co dělat," zasměje se Jinyoung. Všichni se otočíme na nejvyššího z nás. Jeho provinilý pohled neznačí nic dobrého.

„Já už se domluvil s Lisou, takže..."

„Že mě to překvapuje. Nevídáte se poslední dobou nějak často?" pozvednu jedno obočí. Má mi toho dost, co vysvětlovat. Vím, že jí má rád, ale nějak se mi to přestává líbit. Nechci, aby se zajímal jen o ni. Stačilo mi to tehdy těch pár měsíců v prváku.

„Nepřijde mi, dřív jsme se vídali častěji. Nemusíš mít strach Kooku, jen spolu spíme, nic víc. Nic se nemění, dál budu šukat děvky, chodit s vámi na párty a tak, jako vždycky. Buď v klidu," uklidňuje mě. Trochu mu nevěřím, ale pro tentokrát to nechám být.

Pokud jsou tak oba dva šťastní, neměl bych to řešit. Vlastně je fajn, že se má za kým Yugyeom vracet, že aspoň on má stálý sex – narozdíl ode mě. Já ale žádnou kamarádku s výhodami nemám a ani mít nebudu. Nestojím o to, nezávazný sex mi vyhovuje víc, a navíc se vážně neumím bavit s holkama.

Je to celkem ironie, když už jsem jich měl tolik, ale ani s jednou jsem se nedokázal bavit normálně. Kéž by v něčem byly jako kluci, se kterými dokážu vyjít naprosto v pohodě. Možná je můj úděl, zůstat navěky sám. Teď mi to vyhovuje, ale co když to bude trvat příliš dlouho?

„Okej, jak myslíš. Bránit ti v tom nebudu, stejně bys mě neposlechl. Když jde o Lisu, jednáš jak blázen," zasměju se. Utahuju si z něj a on to moc dobře ví, takže to nijak dál neřeší.

Alespoň s ostatními jsem se dokázal domluvit, a tak mám plány na večer. Už si ani nevzpomínám, kdy naposledy jsem měl volný večer. Tedy, když nepočítám ten páteční, před zápasem, který jsem doopravdy strávil jen ve vaně s notebookem před sebou. Byl to fajn večer, ale raději preferuju, když se něco děje a já nemusím nad ničím přemýšlet.

Oběd skončí a my se musíme vrátit do třídy, kde nás čeká test z angličtiny. Všichni učitelé se snad zbláznili, jelikož za poslední dobu píšeme jeden test za druhým. Sice nás varovali, že ve čtvrťáku to tak chodí, ale já si i tak nezvyknul. Díky bohu, že přede mnou sedí BamBam, který mi dává všechno opsat.