School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

39. Shadow

Taehyung

Nikdy předtím jsem se takhle necítil. Nahromadilo se ve mně tolik emocí, se kterými si nevím rady, a absolutně netuším, co mám dělat potom, co se stalo včera na chodbě. Já mu vážně vrazil. A silou jsem rozhodně neřešil. Nechápu, jak se to mohlo stát, jelikož nejsem zrovna výbušný typ a v životě jsem nikoho nezmlátil. Natož hlavní hvězdu naší školy, která mě nenávidí.

Nechci jít do školy, nechci ho znovu potkat, protože je mi jasné, že se neobejdu bez trestu. Jungkook to nenechá jentak, nevím, co jsem si myslel, když jsem to udělal! Kdybych si uvědomil následky mnohem dříve, nic z toho by se nestalo. Jenže jsem měl úplně zatemněný mozek a v návalu zuřivosti jsem ho prostě praštil.

Kdyby to byl kdokoliv jiný, tak bych se takhle provinile necítil, ale jakmile se jedná o Jungkooka, můžu se začít bát o svůj život. Nemůžu říct, že jsem připraven dostat dvakrát tak větší ránu nebo možná ještě něco horšího, ale pomalu se s tím smiřuju. Ještě, že je dneska pátek, což znamená, že se můžu ulít ze školy.

Máme nejkratší vyučování, takže mi nebude chybět tolik hodin a rodičům to nějak vysvětlím. Budu předstírat, že jsem nemocný, tomu uvěří vždycky. Odjakživa to umím hrát na lidi, takže s tím nebude jediný problém. Tak trochu jsem se bál toho, že mi Jungkook po včerejšku napíše, ale naštěstí se o nic takového nepokusil.

Teď mám tři dny volna, kdy ho neuvidím, a mohu se tak pořádně připravit na nakládačku od fotbalového kapitána. Možná se k němu přidá i jeho parta, čemuž bych se upřímně vůbec nedivil, jelikož tak by to pro ně bylo snazší. To, že jsem mu dal jednou pěstí neznamená, že se umím bránit. Vlastně ani nevím, jak na to. Dokážu se jen skrčit, zavřít oči a nechávat do sebe šít jednu ránu za druhou.

Sám sebe jsem včerejším útokem překvapil. Nečekal to ani jeden z nás, ale potom, co jsem se pohádal s Jaebeomem a do toho na mě vyjel i Jungkook, jsem se prostě neudržel. Můj vztek nešel zastavit. Ale aspoň jedno pozitivum to má, a tím je, že jsem konečně oběma ukázal, že neumím být jenom stydlivý a vyděšený.

S Jaebeomem jsem to nadobro utnul a je mi úplně jedno, že to slyšel i Jungkook. Tedy, aspoň si to myslím, jelikož jsem řval přes celou chodbu a on určitě není hluchý. Když na něj jenom pomyslím, když si vybavím jeho opovrhující úšklebek, je mi z toho všeho na nic. U něj se nedočkám žádného ignorování, pokaždé na sebe nějakým způsobem natrefíme, ať už je to v realitě nebo ve snu.

To mi připomíná další vlhký sen, který jsem o něm měl. Nevím, proč se to děje, je to můj úhlavní nepřítel, kterého nemám rád stejně, jako on mě, ale přesto se mi o něm zdá a ve snech se jím nechávám... ne, ani to nemůžu vyslovit nahlas. Moje vlastní myšlenky mě sžírají zaživa, a tak trochu se bojím, že už to dlouho sám nevydržím. Musím se svěřit alespoň Jiminovi, třeba přijde na nějaké rozumné řešení, proč se mi zdá zrovna o Jeonovi.

Možná je to díky tomu, jak zoufale toužím po sexu. Proto ho mám alespoň ve snech a to, že tam hraje hlavní roli Jungkook nemusí nic znamenat. Mám ho plnou hlavu, díky tomu, jak se ke mně chová, takže by to možná vysvětlovalo i to, že se objevuje v mých snech plných vášně a vzrušení.

Pár vlhkých snů jsem měl i předtím, hlavně, když jsem byl na začátku puberty a objevil jsem porno. Většinou se mi ale zdálo o lidech, které neznám, nebo o idolech, na které potají v noci myslím. Nikdy to nebylo o někom reálném a hlavně, nikdy jsem se neudělal víckrát než dvakrát. S Jungkookem se mi to povedlo už po druhé a celkem se bojím, co přijde příště.

Není zrovna příjemné, když se probudíte celý zpocení, špinaví od svého vlastního sperma, a ještě s myšlenkami na kluka, se kterým se nesnášíte. Kéž bych své sny mohl úplně vypnout, aby se nic takového už neopakovalo. Jenže to bych si přál příliš.