School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

57. Can't forget you

Jungkook

„Tak jo, už máme všechno, co k uskutečnění našeho plesu potřebujeme. Ode dneška budeme já a Alexis prodávat lístky, takže o tom musíte říct všem svým známým nebo kamarádům. Téma plesu bude mafie, kterou vymysleli kluci, za což vám děkuju. Takové téma přináší mnoho možností, jak se obléct a holky si můžou vzít oblek bez toho, aby si z nich dělali kluci srandu."

Zpraží nás pohledem Lisa. Nevím, proč se celou dobu dívala na mě, ale možná si to jen nalhávám. Mám pocit, že začínám být paranoidní a je mi jasné, že moc dobře ví, co se mezi mnou a Kimem stalo. Tak nějak jsem mu zapomněl napsat, takže si určitě pusu neuhlídal a teď to ví minimálně celá jejich parta.

Možná to ví i Jinyoung, ale ten se zatím o ničem nezmínil, pouze na mě tak trochu nejistě kouká, jako by o něčem přemýšlel. O naší hádce a jeho přiznání jsem ani neříkal ostatním klukům, jelikož by se pak mohlo provalit i to, čeho jsem se dopustil já. A to vážně nehodlám riskovat. Proto s Jinyoungem udržuju mír, nemluvím s ním sice tolik, jako předtím, ale kluci si ničeho nevšimli, takže je to dobré.

Ale musím se přiznat, že mi jako kámoš chybí, už s námi ani nechodí na pivo, pokaždé se vymluví na to, že má moc práce nebo musí něco dělat. Jediný já vím, co za tím vším stojí. Je mi z toho na nic, ještě pořád jsem se s tím nedokázal smířit, ale to pro mě teď není podstatné, jelikož sám jsem se dopustil mnohem horšího prohřešku.

Ošukal jsem Kima Taehyunga, a k tomu si to zkurveně užíval.

Hnusím se sám sobě, už se pomalu ani nemůžu podívat do zrcadla, aniž bych na sebe nehodil znechucený pohled. Pořád mi to nedává smysl, kéž bych to mohl svést na alkohol, ale v ten večer jsem byl naprosto střízlivý. Čistý jako lilie. Stejně jako Taehyung, kterého jsem prostě asi jenom využil pro své potřeby.

Mohl jsem mít kohokoliv jiného, ale já si vybral jeho, a zatím vůbec nevím, proč přesně. Co má on a ostatní ne? Jak mě vůbec mohl přesvědčit o tom, že sex s klukem je o tolik lepší než s holkou?

Ano, oproti ostatním holkám má skvělou prdel, heká stokrát líp a jeho oči přitom, když jsem ho šukal, byli snad to nejhorší a nejlepší v jednom, co jsem kdy viděl. Ale nic víc tam není. Dokáže to snad přebít všechno ostatní? Dokázal bych se kvůli tomuhle úplně vysrat na všechny svoje předsudky a vzít si ho znovu? A znovu a znovu?

„Ještě jednou vám připomínám, ať dorazíte nějak slušně oblečení, přeci jenom je to ples, a ne kdejaká párty. A navíc, nesmíme tam nic rozbít, takže bych vám doporučovala, abyste zas tolik nechlastali a snažili se krotit. To je asi tak vše, nezapomeňte si pak ke mně dojít pro lístek!"

Monolog Lisy konečně skončí a já se tak otráveně rozvalím po lavici. Jsem extrémně unavený, včera jsem vůbec nedokázal usnout, celou noc jsem musel myslet na to, jak to teď vlastně bude. Copak ho budu mít v hlavě pořád? Myslel jsem si, že je to jen další snadno zapomenutelný sex, ale to jsem se šeredně spletl.

Bylo to spíš něco, na co budu myslet do konce svého života, ať se mi to líbí nebo ne. Zatřesu hlavou, abych ze sebe dostal takové myšlenky, a začnu se soustředit na Hoseoka, který se ujal slova a o něčem horlivě vypráví. Možná o nadcházejícím plesu, na který nemám partnera. Nebo spíš partnerku.

„Co kdybychom šli prostě spolu?" skočím Hoseokovi do řeči, aniž bych věděl, o čem právě mluvil. Ten se na mě trochu překvapeně podívá, ale záhy se usměje a horlivě přikývne.

„To je dobrej nápad, nechtělo se mi někomu říkat," odpoví mi.

„Jo, to beru, aspoň se vyhnu těm uječeným roztleskávačkám, které si na nás už teď brousí nehty," pokrčí rameny Yugyeom.