School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

13. Attention

Lisa

„Taeeee!" zavolám na hnědovlasého chlapce, který jde několik metrů přede mnou. Zrovna vyšel ze třídy, a aniž by se okolo sebe rozhlédl, zamířil si to do jídelny. Potřebuju s ním mluvit, ale na oběd jsem již domluvená s Lex, takže ho musím odchytit ještě teď.

Hnědovlásek se zastaví, otáčejíc se mým směrem. Chvíli na mě vyjeveně kouká a čeká, dokud k němu nedojdu. Už jsem říkala, že je šíleně roztomilý? Jestli ne, tak to říkám znovu! Pro tu jeho roztomilou tvářičku bych klidně vraždila. Proč takový kluci, jako je on a Jimin, nejsou na holky? Jaká škoda, že jejich skvělé osobnosti, musím přenechat nějakému klukovi.

„Liso," prohlídne si mě celou, od hlavy až k patě, načež se zářivě usměje. „Copak potřebuješ?"

„Jen se chci zeptat, jestli se mnou půjdeš na tu páteční párty?" zeptám se ho s notnou dávkou naděje v hlase. „A předtím, než řekneš, že se ti nechce, mi dovol připomenout, že si mi to slíbil. Ne sice úplně, ale i tak, přece mě v tom nenecháš samotnou!"

Taehyung si nahlas povzdechne. Prosím, ať mi neřekne ne. „Proč neřekneš Jiminovi, ten by určitě šel."

„Tak za prvé, jemu jsem to už říkala, jenže prý nemůže kvůli tancování. A za druhé, i kdyby mohl, chci tam jít s tebou, jelikož chci, aby ses konečně bavil a poznal jaké to je. Nebudu tě znovu přesvědčovat, ale do zítřka chci slyšet odpověď. Prosím Tae, užijeme si to."

„Fajn, půjdu. Ale slib mi, že mě budeš hlídat, jelikož vážně neumím pít!" pohrozí mi, což mě donutí se usmát.

„Neboj se, budu pořád vedle tebe. Nedovolím, aby ses totálně ztřískal," ujistím ho hravě. „Ještě ti napíšu podrobnosti, ale počítej s pátkem. Teď mě omluv, musím utíkat za Alex."

Tae mě nechá jít, a tak se rychlým krokem odeberu do jídelny, kde na mě čeká moje nejlepší kamarádka. Co mě ale překvapuje, nesedí u stolu sama. Je s ní Yugyeom. Ach, úplně jsem zapomněla, že se mnou chtěl mluvit. Zřejmě si vybral právě obědovou přestávku.

Jakmile dostanu do rukou tác s jídlem, jenž připomíná rybu s hranolky, namířím si to k mému nejoblíbenějšímu stolu, kde sedí dva moji kamarádi. A tentokrát nemluvím o Jiminovi s Taem. Přisednu si za Alexis a kývnu na Yugyeoma, který mě obdaruje jeho provokativním mrknutím. Co zase zkouší?

„Kde si byla? Už tu na tebe čekáme nejmíň deset minut," odfrkne si, na oko uraženě, Alexis.

„Jen jsem mluvila s Taem," odpovím jí upřímně. Moc dobře ví, že se bavíme a nijak mi ho nevymlouvá. Za to Yugyeomův výraz mluví za vše.

„Kdo je Tae?" podiví se můj ex přítel.

„Ten kluk, co nás bude fotit," vysvětlí mu za mě Alexis. Tak díky? Připadám si, jako bych neuměla mluvit sama. 

„A co ti chtěl?" stále se diví Yugyeom.

„Jen jsme řešili... pár fotek, nic víc," zalžu mu. Nemá cenu mu říkat, že se s ním vlastně přátelím. A už vůbec mu nemůžu říct, že spolu půjdeme na párty, kde naštěstí tento týden žádný fotbalista nebude.

„Aha," vypadne z něj. Vidím jeho otrávený výraz, nevím, jestli to vyvolal Tae nebo jen fakt, že se s ním vůbec bavím. Podle něj bych se totiž neměla zahazovat s někým, kdo nespadá do „mojí úrovně". Blbost. Já si na žádné úrovně nehraju.

Možná proto mám víc přátel než on.

„No nic, užijte si to tu, hrdličky. Volá mi Chae, musím to vzít." Alexis se zvedne od stolu, se zvonícím mobilem v ruce, na jehož displeji svítí jméno jejího přítele. Ti dva jsou spolu už více jak dva roky a pořád si o obědových přestávkách volají, jak sladké.