School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

31. Blood Sweat & Tears

O tři týdny později

Taehyung

Oficiálně jsem jediný, kdo nikoho nemá. Jsem tak zoufale sám a všem ostatním závidím, že mají někoho, koho mohou alespoň obejmout nebo pomilovat. Jimin má Jinyounga, ačkoliv jen po té sexuální stránce, a Lisa se před pár dny dala dohromady s Yoongim. S Jaebeomem se úspěšně ignorujeme, a dokonce i moje sestra si někoho našla.

Vím, že bych to neměl řešit a prostě si počkat na toho pravého, ale když ono je to tak těžké! Vidět všechny okolo, jak si užívají, a já jediný sedím doma na zadku a v mysli si představuju zakázané představy o chlapcích z naší školy.

Nevím proč, ale nemůžu se zbavit myšlenek na situaci v posilovně, kdy jsem narazil na Jungkooka, který si myslel, že jsem ho tam přišel očumovat. Netušil jsem, že tam někdo bude a kdybych to věděl, rozhodně bych tam nechodil. Ale to si on nenechal vysvětlit. A navíc, sám řekl, ať vstoupím dovnitř, a pak na mě tak šíleně vyjel.

V tu chvíli jsem se doopravdy bál, že mi něco udělá. Stál tak blízko, svaly měl celé napnuté, takže by stačila jedna rána a já bych se skácel na zem. Jeho pohled byl až tak děsivý, že mě straší ve snech. Jeho společnosti se musím za každou cenu vyhýbat, protože je mi jasné, že jednoho dne vybouchne a dá mi pěstí nebo ještě něco horšího.

Chtěl bych vrátit zpátky čas, aby se nikdo nedozvěděl o tom, jaká je má orientace a mě tak nechali fotbalisti být. Dál bychom se ignorovali a žili odlišné životy. Ale bohužel, všechno je jinak, než jsem si myslel. Naivně jsem doufal, že zůstanu neviditelný, ale díky té zatracené párty mám pozornosti až přespříliš. Hlavně od lidí, které nemám rád.

Dnešní den je stejný, jako ostatní. Čtvrťáci a ostatní povýšení lidé na mě ukazují prstem a smějí se mi, Jimin mi vypráví o dalším skvělém sexu s Jinyoungem a Lisa popisuje Yoongiho dokonalost. Pořád jedno a to samé, až je mi z toho na nic. Můj život je vážně nudný stereotyp, jenže čím to mám změnit?

S Jiminem po boku procházím chodbou, když do mě najednou někdo vrazí. A není to nikdo jiný než samotný Jeon Jungkook, který mě okamžitě zpraží pohledem. Od kdy se z něho stal takový agresor? Nikdy předtím nikomu neubližoval, takže nechápu, proč si vybral zrovna mě. Vždyť jsem mu vůbec nic neudělal!

„Dávej pozor, teplouši!" vykřikne nahlas tak, aby to slyšela celá škola. Mám chuť se propadnout do země. Cítím, jak se mi do tváří hrne červeň a celé mé tělo se třese.

„P-promiň," zašeptám zoufale, hlavu skloněnou k zemi, abych se mu nemusel dívat do očí.

„Drž hubu, nechci tě poslouchat," řekne povýšeným hlasem, načež do mě ještě jednou vrazí a odejde pryč. Díky jeho nárazu mi spadnou učebnice, které jsem doteď držel v ruce, a tak se k nim sehnu, abych je mohl posbírat.

„Vím, že se to říká lehko, ale nic si z toho nedělej, Tae. Jednou ho to přejde, když ho budeš ignorovat, dá ti pokoj, věř mi," promluví ke mně Jimin, jenž mi pomáhá se sbíráním knížek. „Nechceš zítra vyrazit někam ven? Pobavit se, třeba do zábavního parku. Chci, abys na to přestal, alespoň na chvíli, myslet."

„Nejdeš snad za Jinyoungem?" zeptám se ho jízlivě. Poslední dobou s ním tráví mnohem více času, než jsem předpokládal, a tak mě to trochu štve.

„Nejdu, neboj. Takže jestli chceš, můžeme někam jít, kamkoliv budeš chtít," usměje se na mě. „A slibuju, že se ani jednou nezmíním o jeho péru."

„Notak fajn," uchechtnu se. „Můžeme jít do krytého bazénu, už dlouho jsem neplaval a celkem mi to chybí."

„To zní fajn, alespoň udělám něco pro svoje zdraví," zachechtá se Jimin, načež se oba dva zvedneme ze země a vydáme se zpátky do třídy, kde zalezeme do lavice. Alespoň tady je konečně klid.