School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

6. Her

Taehyung

Víkend utekl překvapivě rychle, ačkoliv jsem ho strávil pouze koukáním na seriál a úpravou fotek, které nám zaslal Jaebeom. V sobotu ráno, kdy jsem vstal vcelku brzo, na mě na Instagramu vyskočily Jiminovy stories, kde se opět zpíjel do němoty, což mi přišlo úsměvné. Pokaždé u toho vypadal tak vtipně, posílal mi, co se na párty děje, skrz mou oblíbenou sociální síť.

Co mě ale zarazilo, byl jeho poslední příspěvek, ve kterém označil Jaebeoma. A k mému zděšení, to nebylo pouhé označení, ale Jaebeom se doopravdy na oné párty ukázal a strávil jí s Jiminem. Netuším, jak se tam můj vedoucí dostal – na nějakou stupidní teenagerskou párty, ale prostě tam byl a já mohl Jiminovi jenom závidět.

V neděli jsem ho vyzpovídal, tentokrát jsem byl mnohem více zvědavý než obvykle. Povyprávěl mi všechno. To, jak se tam zničehonic objevil Jaebeom, to, jak tam spolu popíjeli a prohodili pár slov o mně. O MNĚ! Prý nešlo o nic převratného, jen mě chválil za to, jakou mám vášeň pro focení. Málem jsem se u Jiminových slov rozbrečel, až tak hrozné to se mnou je.

Nic víc se ale nestalo, tedy alespoň podle jeho slov. Strávili spolu nějakou půl hodinu, dokud si Jimin nenašel novou oběť, která skončila v jeho posteli. Má takové štěstí, že bydlí sám a nemusí se starat o to, co na jeho neustálé noční návštěvy řeknou rodiče. Jimin je o půl roku starší, což znamená, že mu je osmnáct a může bydlet sám. Já bych sice taky mohl, ale za prvé by mi to nedovolili rodiče a za druhé nemám peníze na vlastní byt.

Jimin si přivydělává jako učitel tance a spolu s penězi od jeho rodičů zvládá platit nájem v pohodě. Je to jedna z dalších věcí, které na něm obdivuju, jelikož já si nejsem schopný najít ani tu nejlehčí brigádu na světě. Nic mě totiž nebaví a zatím si užívám to, že pracovat nemusím. Peníze budu řešit teprve tehdy, až nastoupím na vysokou.

Je pondělí, což znamená dvě věci: opět musím do té mučírny a k tomu všemu mě čeká schůzka s Lisou. Včera mi napsala, že mám být po škole v knihovně, což jsem jí samozřejmě odkýval. Upřímně, už jsem o ní něco slyšel, ale i tak jí vůbec neznám. Zdá se být... fajn, vcelku milá. Navíc nevypadá jako ostatní holky na škole, něčím vyniká, ale zatím přesně nevím čím.

Mám z toho všeho trochu strach, jelikož jsem nikdy předtím do ročenky nefotil. Zdá se to jako lehký úkol, ale vím, že není. Budu muset nafotit všechno – od každého jednoho žáka ve čtvrťáku, až po prostory budov, aby na ně maturanti měli vzpomínku. Navíc, pokaždé, když bude nějaká významná akce, jakou je třeba šerpování nebo ples, budu ji muset fotit taky. Bude to běh na dlouhou trať, ale získám díky tomu zkušenosti, které se mi budou určitě hodit.

„Tak jak se těšíš na tvoje dnešní rande?" popíchne mě Jimin, když se usadíme do naší lavice a vyndáme si učebnici matematiky.

„Není to rande," protočím oči. Moc dobře ví, že jsem gay, ale i tak do mě neustále rýpe. Už jsem si ale zvyknul, takže to není nic nového. „Je to jen schůzka ohledně jejich ročenky. A navíc, víš, že má kluka."

„Co?" podiví se Jimin. „Kdes to vzal?"

„Vždyť chodí s Yugyeomem, povídá si o tom celá škola. A minule jsme je viděli, jak se líbají u skříněk, ne?"

Jimin mě s úšklebkem poplácá po rameni. „Nechodí spolu, jen spolu spí, nic víc. Řešilo se to na několika párty a Yugyeom to potvrdil. Vidíš, měl bys jít někdy se mnou, dozvěděl by ses tam vskutku zajímavé věci."

„Ne díky. Nechci slyšet, jak tu spí každý s každým," uchechtnu se.

„Kdybys jen věděl," zasměje se Jimin. „Ale ne, teď vážně. Nešel bys, ani kdyby tam byl Jaebeom? Říkal, že si občas takhle rád vyrazí mezi děcka, jelikož se nechce cítit příliš staře a tam ho nikdo neodsuzuje."