School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

71. Thank me

Taehyung

„Kookie?" oslovím staršího černovláska, jenž se ztratil někde v mojí kuchyni. Dnes je vůbec první den, co jsme spolu sami u mě doma, a on se hned po pěti minutách ztratil. Měl bych si ho začít pořádně hlídat, je jako malý zatoulaný králíček. „Jungkookie, kde jsi?"

„Tady!" uslyším ho z úplně jiných dveří, než do kterých jsem právě vešel. Vůbec netuším, co právě dělá v koupelně, ale jsem připravený to zjistit. „Copak potřebuješ, Tae?"

Dodá nevinně, když ho objevím stát před zrcadlem, s velkým úšklebkem na tváři. Ne, doufám, že nechce šukat hned teď, vždyť jsme se sotva pozdravili!

„Jen mě napadlo, že bychom si mohli něco uvařit, protože tu nic není a nechce se mi nic objednávat," zaculím se, lehce nervózní z jeho perverzního výrazu.

„Jo, to je dobrý nápad," splácne obě ruky a odrazí se od bílého umyvadla. „Ty, Tae..."

Jakmile ty dvě slova řekne, se přilepí k mému krku, který začne laskat motýlími polibky. Tohle určitě nevydržím dlouho, pokud na mě půjde takhle, povolím po pár minutách a dám mu vše, o co si řekne. Moje slabost pro něj je větší, než by měla.

„Nechtěl bys," další polibek. „Třeba," další polibek. „Zůstat tady? Se mnou v koupelně? Napustíme si vanu a-"

„Možná potom Kookie, teď mám fakt hlad a víš, že s tebou je to na dlouho. Skoro nikdy nemáme krátký sex, takže bych umřel hlady."

„Ale prosímtě, zase nepřeháněj," protočí oči, s lehkým úsměvem na tváři. „Ještě si stěžuj, taky bych se do tebe mohl vystříkat už po dvou minutách, jak to mají někteří jedinci ve zvyku, takže buď rád za to, co máš."

„Vždyť já si nestěžuju, jen se ti to snažím vysvětlit. Prvně jídlo, a pak sex, co ty na to?" zvednu obočí. Kookie mě stále objímá a tiskne mě na svou svalnatou hruď, kterou na něm miluju nejvíce. Když nepočítám jeho nádherný úsměv a oči.

„Co bych pro tebe neudělal, že?" uchechtne se, odtrhávajíc své tělo od toho mého. „Tak pojď, ať to máme rychle za sebou. Když se tu přede mnou promenáduješ v tak upnutých kalhotách, jde se těžko hlídat."

Společně, ruku v ruce, se přesuneme do kuchyně, kde vyhrabu pár surovin na dnešní večeři. Rodiče odjeli na jednu noc k prarodičům a sestra spí u kamarádky, takže mám konečně volný barák, jenom pro nás dva. Můžeme si tu dělat co jen chceme, a poznat tak všechna zákoutí mé pohodlné postele. Už je tomu minimálně měsíc, co jsme si to tu rozdali naposledy.

Jungkook mi překvapivě pomáhá víc, než bych čekal, a tak máme za necelou půl hodinu hotovo. V tichosti se posadíme ke stolu, kde se pustíme do jídla, zatímco toho druhého propalujeme pohledem. Pořád nedokážu uvěřit tomu, že někdo tak krásný, chodí zrovna se mnou. A že právě já jsem ho změnil.

„Tak jsem přemýšlel," začnu, když spolknu další sousto, snažíc se Jungkooka nějak rozmluvit. Pořád na mě jenom bez hnutí kouká a nic neříká. „Napadlo mě, že bychom to mohli říct alespoň Jiminovi s Jinyoungem, ti dva nám budou rozumět nejvíc a rozhodně nás nebudou soudit, takže..."

„Pokud jsi připravený, tak dobře, můžeme jim to říct. Sám to v sobě dusím už dost dlouho, takže si myslím, že je správný čas. Další měsíc bych už to tajit nedokázal."

„Já taky ne," usměju se. „Ničí mě, že před Jiminem dělám, že jsem stále zoufale sám a jediné, co mě uspokojuje, je můj fialový vibrátor."

„Dopíče Taehyungu!" okřikne mě překvapený Jungkook. „Já právě jím a ty tu mluvíš o svém dildu, bože!"

„Tak promiň, nějak to vyklouzlo samo," zalžu, snažíc se ho rozesmát. Jeho překvapený výraz mě ale nutí se smát taky.