School Affair [𝐁𝐓𝐒 𝐱 𝐆𝐎𝐓𝟕]

26. Need someone

Lisa

Ubíjí mě, jak se sami sobě vyhýbáme. Já dělám, že mě to vůbec nezajímá, zatímco on se na mě sotva podívá. Naivně jsem si myslela, že to s Yoongim nějak dopadne, že se možná stane něco víc. Ale místo toho to skončilo ještě dřív, než mohlo něco začít. Je to sakra nefér, vždyť jsem se tolik snažila a bylo to úplně k ničemu!

Nevím, jestli to dělá schválně nebo je prostě jen odtažitý. Možná jsem se mu nelíbila už od začátku, nikdy mi nedal žádný náznak naděje, takže by mě to nemělo překvapovat. Ale i tak jsem překvapená, měla jsem dát na rady kluků a prostě ho měla nechat být už na začátku. Ale ne, já se musela zbláznit do kluka, kterého ani neznám, a ještě k tomu všemu se mu nelíbím.

Jak jinak bych si to mohla vysvětlit než takhle. Jsem z toho smutná, štve mě, že se mu nelíbím, že zřejmě nesplňuju jeho požadavky. Jsem smutná z toho, že mi nedal možnost ho poznat. Nikdo o něm nic neví, a já si tak přála, abych se o něm dozvěděla víc. Možná to bylo už od začátku špatně, možná, že kdybych o něm tak horlivě nepřemýšlela, bylo by to pro mě teď lepší.

Nejsem do něj zamilovaná, takže mé srdce není zlomené, stejně jako to Taeho, ale i tak mě to bolí. Vždycky vás bolí, když zjistíte, že se nelíbíte tomu, kdo se líbí vám.

Musím se přes to přenést, měla bych se raději zaměřit na přípravu plesu, který se až příliš rychle blíží. Už nám zbývají necelé tři měsíce a stále jsme nevymysleli téma, takže máme co dělat. Možná bych se měla zeptat kluků, jestli něco nevymysleli, ale upřímně se mi za nimi nechce, ještě pořád jsem neodpustila Yugyeomovi a zřejmě nikdy neodpustím.

Ty jeho homofobní kecy měl už odjakživa, takže se jich, ani kvůli mně, nezbaví. Kéžby se přes něco takového prostě přenesl, jako normální člověk. Ale ne, on musel být vždycky jiný, stejně jako Jungkook. Jsou jako dvojčata, dva magnety spojené v jeden.

Někdy v polovině vyučování vejde do třídy naší třídní učitelka s několika papíry v ruce. Nikdo z nás neví, o co jde, jestli máme nějaký průser nebo tak něco, ale zřejmě se to týká jen našeho plesu, na který bychom měli začít vybírat peníze. Jenže to bychom museli mít vybrané téma.

„Ticho prosím!" okřikne nás, když ruch mezi žáky nepřestane. „Jak už všichni víte, každý rok jezdí poslední ročník na povinný zájezd na hory, což se samozřejmě týká i vás. Konečně jsme vybrali termín a místo, takže vám teď rozdám papíry se všemi informacemi. Ještě dodám, že zájezdu se mohou zúčastnit i ostatní ročníky, takže si raději zajistěte, s kým chcete být na pokoji, ať neskončíte s někým z nižších ročníků. Peníze budu vybírat od zítřka, takže mi je postupně noste. To je vše, někdo nějaké otázky?"

„Můžeme si vzít chlast?" zeptá se drze Jungkook. Učitelka ho okamžitě sjede pohledem.

„V žádném případě. I když je vám více jak osmnáct, na školních výletech platí přísný zákaz pití alkoholu. Všechny kufry vám budeme kontrolovat, takže ať vás ani nenapadne si něco tajně vzít."

„Achjo," zahlásí celá jejich parta, včetně několika holek před nimi. Já jsem s tím tak nějak počítala, vlastně mě ani nemrzí, že se tam pít nebude.

„Také musím dodat, že je zákaz být na pokoji s opačným pohlavím, takže budou kluci s klukama a holky s holkama, jasné? Nikdo si nebude vodit nikoho na pokoj, všechno budu bedlivě hlídat."

Ještě, že nemám kluka. I když, dřív bych si možná užila s Yugyeomem, teď už je tomu ale konec. Celý výlet budu jenom s Alexis, to mi bohatě stačí, nepotřebuju k tomu žádné kluky. I když... možná bych mohla přesvědčit Taeho a Jimina, ať jedou s námi.