Problém?

Prolog+Trailer

Chtěla bych se Vám hned ze začátku představit. Jmenuji se  Noell Tomlinsone, je mi sedmnáct a před třemi měsíci jsem se musela přestěhovat ke strejdovi do Londýna. No, já mu vlastně strejdo neříkám, říkám mu jménem. Je totiž jen o pět let starší než já. Já vím, asi vám to přijde divné, ale když jsem se narodila, mojí mamce bylo šestnáct a jemu pět. Mojí mámu jsem vždycky strašně obdivovala. Starala se o mě jak nejlíp to  dovedla a dokonce kvůli mně nechala školy. Nikdy sice nikomu neřekla, kdo je můj otec, ale mě to nevadí. Nechal nás na holičkách a nestaral se o nás. Babička s dědou zemřeli, když mi bylo deset a tak mamka zůstala na všechno sama. Jak na mě tak Louiho, jejího bráchu. My dva jí to nějak nějak neusnadňovali a pořád jsme dělali nějaký kraviny. Louis potom odešel do X-Factoru, kde se stal členem kapely One Direction. Nikdy na nás, ale nezapomněl. Posílal nám peníze a skoro každý den nám volal. No a teď k tomu, proč jsem se musela přestěhovat. Mamka měla před třemi měsíci autonehodu, kterou nepřežila. Bylo jí jen třicet tři. Jelikož jediný, kdo mi zbyl byl Louis, soud mu mě na ten poslední rok dal do opatrovnictví. Po mamce se mi strašně stýská, ale nedávám to na sobě znát. Nejsem zrovna andílek, mám několik tetování a taky zápis v trestním rejstříku, ale to bylo nedorozuměním, ten chlápek v krámu nechtěl totiž mámě něco prodat, že neměla dost peněz, tak jsem to potom další den ukradla. No, ale on mě chytil a zavolal poldy, to mi bylo šestnáct.

Za těch sedmnáct let jsem si myslela, že už jsem si vyžrala všechnu smůlu, jenže to jsem ještě netušila, co mě čeká teď.

Ahoj :) PROSÍM jestli by jste byly tak hodní a hodnotili tento příběh a nebo komentovali, abych věděla, zda má opravdu cenu ho psát. Většína lidí si to přečte, ale potom neohodnotí. I když se Vám to nebude líbit, klidně piště i negativní komentáře, ráde se když tak poučím a změním to, co se Vám nebude líbit. Moc děkuju a doufám, že se Vám to bude líbit.