Problém?

8.díl

Přesně v jedenáct jsem čekala před obchoďákem, ale Emily měla zase zpoždění. Jako vždy.

„Ahoj. Promiň, ale brácha mě nechtěl odvést.“ Řekla udýchaně, když ke mně přiběhla. Emily má o šest let staršího bráchu Toma, ale někdy mi přijde, že se chová spíš na dvanáct.

„V pohodě. Tak jdeme?“ Usmála jsem se na ní a ona přikývla. Vešli jsme tedy dovnitř a hned jsme zalezli do krámku s botama. Potom jsme si koupili nějaké oblečení a nakonec jsme zapadli do krámku s šaty. A najednou mě něco napadlo.

„Ty Em, co kdybychom uspořádali takovou menší párty? Kluci mají přijít až večer, takže času dost.“ Zeptala jsem se jí. Ona samozřejmě hned souhlasila. Emily je pro každou špatnost, hlavně když se jedná o párty. Po nákupech jsme si zašli na oběd a už jsme jeli domů, chystat párty. Obvolali jsme nějaký známí a já našla u Louise notes s telefoními čísli. Hned mě napadl, že někomu zavolám. Jako první jsme zkusila Eda Sheerana. Ten souhlasil, tak jsem se dala do obvolávání holek. Všechny jsem upozornila, že je to tajné a kluci o ničem neví. V pět přijeli El, Pezz a Taylor, aby nám pomohli s přípravami. Nějak jsme vyzdobily dům a připravili jsme nějaké to občerstvení a hlavně alkohol. Objednali jsme asi třicet pizz a taky nějaký ty zákusky.

„Tak jo, snad to bude stačit a teď už se jenom obléknout.“ Řekla jsem pyšně, když jsme si celé naše dílo prohlédla. Bylo už sedm, takže byl nejvyšší čas, protože párty začínala v osm a v devět měli přijet kluci. Přesunuli jsme se ke mně do pokoje, kde Pezz pro všechny vybrala nějaké šaty, zatímco Taylor malovala mě a El Emily. Já jsem si nechala vlasy rozpuštěné, stejně jako El, Taylor s Perrie si vyčesaly vysoká culík a Emily si sepnula dva přední pramínky dozadu. Taylor mi namalovala černé kouřové stíny, trochu make-up a také rudou rtěnku, kterou poté přetřela třpytivým leskem na rty. Poté jsme se oblékly do připravených šatů. Každá jsme si vzala boty stejné barvy jako jsme měli šaty, jen El s Emily si vzaly baleríny, jinak jsme měli všechny boty na vysokém podpatku. (média-2 Noell, 3 Tay, 6 Em, 7 El, 8 Pezz)  V osm se už začali scházet lidi a párty nabírala na obrátkách. Všichni pili a já nebyla výjimkou. Holky byly docela střízlivé, protože měli jen několik skleniček vína, za to já jsem jela ve tvrdém alkoholu. Přesně v devět před domem zastavilo auto. Vyběhla jsem ze dveří a skočila jsem na Louise, který to nečekal, takže jsme oba spadli na zem.

Liam:

S kluky už jsme byly konečně na cestě domů ze studia. Před vilou nás, ale čekalo překvapení. Když Louis zaparkoval, z domu se ozývala hlasitá hudba a všude byla spousta lidí.

„Co to má sakra znamenat?“ Zeptal se zmateně Louis, když jsme vylezli z auta. Všimnul jsem si, že ze dveří vyšla Noell, ale než jsem stačil cokoliv říct, skočila na Louise. Ten to, ale nečekal, takže oba spadli na zem a ona se začala příšerně smát.

„Noell, ty jsi opilá?“ Podíval se na ní naštvaně Louis a ona se jako na povel začala smát ještě víc.

„To víš, že nejsem Louisíčku.“ Pohladila ho po tváři a zvedla se. Louis chtěl už něco říct, ale to už u nás byly i holky.

„Překvapení, kluci. Chtěli jsme Vás překvapit, teda Noell Vás chtěla překvapit, ale jaksi se trošku víc opila.“ Řekla opatrně El. Harry s Niallem a Zaynem se váleli na zemi smíchy, protože se Noell snažila vylézt na strom. Sice jsem nechápal proč, ale vypadala při tom opravdu srandovně.

„Noell, slez z toho stromu!“ Zakřičel na ní Louis a šel k ní.

Když jsme se všichni přesunuli dovnitř, Ell se nám zase ztratila. Kluci se přesunuli k pultu s pitím a já jsem si taky trochu dal. Po třetí ráno už se začali lidi rozcházet, jenom Ed tady zůstal, protože nechtěl řídit domů opilý. Kluci byly dost na mol a holky na tom nebyly o moc líp. Jak jsem si všimnul, jediný kdo tu byl celkem při smyslech byla Emily s Niallem, kteří si spolu povídali v kuchyni. Oprava, už se spolu líbali. Tak asi nejsou tak při smyslech jak jsem si myslel.

„Li, my dotáhnem kluky do pokojů, tak jestli odvedeš Noell?“ Přišla zamnou El. Holky byly sice opilé, ale ony se nechovají jako kluci, když se ožerou, takže je zvládnou odvést bez ůhony. Alespoń tey doufám.

„Dobře, a kde je?“ Usmál jsem se na ní a ona ukázala na zahradu. Šel jsem tedy na zahradu, kde jsem našel Ell, jak sedí na kraji bazénu a kouká se na oblohu.

„Noell?“ Promluvil jsem na ní. Ona se na mě otočila a lehce se usmála. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, jak dokonalý úsměv vlastně má. Sednul jsem si vedle ní a chvíli jsme oba v tichosti pozorovali hvězdy.

„Přemýšlel jsi někdy nad tím, jak dokáže být život krutý?“ Prolomila to ticho mezi námi a já byl docela překvapený tím, co pávě řekla. Nezněla vůbec opile. No, možná se mi to jen zdá, protože v sobě taky něco mám a nebo na tom čerstvém vzduchu vystřízlivěla.

„Ani nevíš kolikrát.“ Hlesl jsem. Jak rád bych jí řekl, co k ní cítím, ale bojím se, že se mi jen vysměje. Ani nevím jak, ale najednou jsme se dívali jeden druhému do očí a mezera mezi námi se začala zmenšovat, až úplně zmizela. Začali jsme se vášnivě líbat. Zvedli jsme se a já ji chytnul na stehnech a vyzvednul jsem ji tak, že mi omotala nohy okolo pasu. Nějak jsi nepostřehl, jak jsme se dostali k ní do pokoje, ale když jsme za námi zavřeli dveře, byly jsme oba už jen ve spodním prádle.

Omlouvám se, že jsem chvíli nepřidávala, ale nějak jsem neměla čas psát další díly, kvůli škole a včera jsem slavila narozeniny, takže je tu nový díl až dnes. Doufám, že se Vám bude líbit. Už se to začíná nějak vyvýjet, tedy doufám :D