Me and my brother wolf ( TW FF )

17.

Hned ráno jsem zjistila, že dneska mám poslední dvě hodiny společné se třidou, kde jsou kluci, Jackson, Lydie a Allison. Náš učitel nebyl ve škole a ředitel Argent nám odmítl ty dvě hodiny zrušit, takže jsme museli být spojení. Problém byl v tom, že jsme ani neměli zadanou žádnou práci, takže pokud nás kouč a profesor na chemii nějak nezabaví, budeme se nudit. Na předposlední hodinu jsem si sedla za Stilese, přes uličku vedle mě u okna seděl Jackson a před ním Scott. ,,Hej, levý a pravý varle," oslovil Jackson kluky a ti se hned uraženě otočili k němu. ,,Co je sakra kanima?"

Teď už jsem se k němu otočila i já. ,,Jak se to sakra dozvěděl?" prohodil ke mně mezi zuby Stiles. ,,Nech to plavat," odpověděla jsem mu šeptem. ,,Ne, to teda nenechá. Slyšel jsem Isaaca a Ericu jak se o tom bavili. Myslí si, že to je Lydie a chtějí si ji dneska nějak otestovat," vložil se do toho Jackson. ,,Lydii? Proč si myslí, že to je Lydie?" otočila jsem se k němu. ,,Protože byla pokousána a pak běhala celou noc nahá po lese, takže co myslíš? Měla by být buď mrtvá a nebo přeměněná," odsekl mi Jackson. ,,McCallová a Whittmore! Jestli si chcete domluvit po škole rande, tak mimo moji hodinu!" 

S Jacksonem jsme zmlkli, podívali se na sebe a potom zpátky na kouče a začali se nervozně smát: ,,Pffff, ne to ne.", ,,My dva spolu nikdy..." ,,Ticho!" zakřičel znovu kouč a my ztichli. Ještě víc jsem ztišila hlas: ,,A jako kdy a jak si ji chtějí otestovat?" ptala jsem se přes uličku Jacksona a kluci k nám byli nenápadně natočení. ,,Kecali něco o chemii a nejspíš to udělají s jedem tý potvory. Když se jí nic nestane, je to ona." Stiles a Scott na sebe pohlédli a pak se jejich pohledy střetly s mým. 

Na chemii se vyskytl problém. Do třídy na chemii s nimi chodí i Isaac a Erica, takže všem nám bylo jasné, že Jackson nekecal. Hned co přišli do třídy, jejich pohledy stanuly na Lydii, ale obě místa vedle ní naštěstí stihli obsadit Scott se Stilesem. Já si sedla vedle Alli. ,,Takže jaký je plán?" zeptala jsem se, páč jsem věděla, že Alli, Scott a Stiles se byli před touhle hodinou poradit. ,,No, budeme se snažit ty dva držet nejdál od Lydie. Což se zatím daří, takže..," odpověděla mi Allison a pokrčila rameny. ,,Dneska budete pracovat po skupinkách. Ale má to háček, budete se střídat. Vždycky, když zazvoním na tenhle zvonek, jeden ze dvojice se posune o lavici vpřed, je to jasné?" promluvil profesor Harris. 

Všichni čtyři jsme najednou ztuhli a podívali se po sobě, a potom se naše pohledy stočily k Isaacovi a Erice. Jenom se na nás škodolibě usmáli. Moje ruka automaticky vystřelila nahoru. ,,Mohla bych se přidat?" Profesor na mě upřel pohled a pak odpověděl: ,,Koneckonců, možná by to vašemu bratrovi prospělo, kdyby se od vás něco přiučil, slečno McCallová. Takže můžete," svolil. Teď jsem se zase škodolibě usmála já a podívala se na ty dva vzadu, kterým úsměv z tváře zmizel. 

Chvíli jsem byla ve dvojici s Allison, pak jsem se přesunula k Lydii. ,,Tak co, jak je?" zeptala jsem se mezi prací. ,,Jo, celkem to jde," odpověděla mi Lyd s úsměvem. ,,Hele, jenom tak mezi námi dvěma.. nemluv s Isaacem ani s Ericou, jo?" řekla jsem jí rychle na poslední chvíli předtím, než Harris zacinkal na zvonek a já se musela přesunout ke Stilesovi. Přes uličku vedle nás seděl Scott spolu s Ericou a něco si povídali. Podle výrazu Scotta to asi nebylo nic příjemného a zvlášť po tom, co mu Erica začala přejíždět rukou po stehně. 

Což mně osobně přišlo dost nechutné. Teda, nic proti těm dvěma, ale obecně vidět nějakou holku, jak osahává mého bratra... komu se sakra může líbit? Nevím, co na něm Allison vidí. Zkřivila jsem obličej znechucením. ,,Páni, škoda, že nemůžeme používat telefony. Hned bych si tohle vyfotil, vytiskl a vyvěsil na nástěnku, protože tenhle obličej je legendární. Kdybych byl tebou, nekoukal bych se tam když ti to tak hne s žaludkem," prohodil mezi prací Stiles. Zase jsem nahodila svůj klasicky otrávený poker face a podívala se na něj: ,,A víš, co je ještě legendární? Že kdybych já byla tebou, pravděpodobně bych byla hnusná," a pak zase zazněl zvonek a já skončila ve dvojici se Scottem, Stiles s Allison a Isaac s.. Lydií. 

,,Tak to se mi rozhodně nechce líbit," pronesla jsem. Profesor Harris najednou znovu zazvonil a pronesl: ,,Čas vypršel. Teď byste měli získat z toho, co jste tu celou dobu tvořili, krystal," odmlčel se. Se Scottem jsme se podívali na nechutně vypadající hmotu v kelímku. ,,A teď ta nejlepší část, která se vám bude určitě líbit. Můžete to sníst," ozval se znovu profesor Harris. Zase jsem se zatvářila znechuceně: ,,Tak tohle si fakt na triko nevezmu, brácho," zavrtěla jsem hlavou. 

Jenže Scott mě nevnímal, koukal celou dobu na Lydii s Isaacem, kteří měli krásný krystal a Lydie se ho právě chystala sníst. A v tu chvíli Scott vyskočil ze židle a vykřikl její jméno. Celá třída ztichla a zůstala na něj zírat, včetně Lydie. Já polkla a nenápadně ho zatahala za rukáv, načež se Scott pomalu posadil s tichým "pardon". ,,Na tom krystalu je ten jed," pošeptal mi do ucha. Ve stejnou chvíli si ho Lydie strčila do úst a stalo se.. ano, nic. Nic se nestalo. V tu chvíli jsme všichni čtyři, nebo spíš nás šest, spolu s těmi dvěma blbečky věděli, že Lydie je buď imunní a nebo ona je kanima vraždící lidi. 

Zatímco Scott šel za Derekem aby se ho pokusil přesvědčit, že Lydie nemůže být kanima, Stiles, Allison a Jackson měli dopravit Lydii do bezpečí, k nám domů. A já se obětovala, že se pokusím zdržet Isaaca a Ericu. Doběhla jsem je na chodbě, jak šli směrem ke knihovně. ,,Hej, počkejte na mě!" Ani se neotočili, jenom Erica přes rameno prohodila: ,,Teď ne, mrně," a šla dál. Sakra, zaklela jsem si v duchu a dál běžela za nimi. 

Jakmile jsem přiběhla do knihovny, Isaac zrovna držel za triko Matta a ptal se ho, kam ostatní odvedli Lydii. Erica stála vedle něj a jenom poslouchala, zatímco Danny, který tam byl s Mattem jenom zmateně koukal, co se děje. ,,Isaacu, pusť ho," přiběhla jsem k nim. ,,V pořádku, Michelle. Už víme, co jsme chtěli," pronesl Isaac aniž se na mě podíval a spolu s Ericou zase odcházeli pryč. Několikrát jsem projela očima od těch dvou a zpátky k Mattovi. Bylo mi ho líto, nechtěla jsem ho tam takhle nechat, když ho "napadli". ,,Promiň, on má jenom vážný problém s ovládáním svých emocí. Přeju vám hezkej den," pronesla jsem rychle a zase se rozběhla za těma dvěma. 

Jenže bohužel jsem nebyla vlkodlak a fakt jsem neměla takovou sílu a rychlost, takže jsem je nedostihla a ani nevěděla, jakým směrem zmizeli. Takže mě napadla jediná možnost, kam by mohli jít: k nám domů. Takže jsem se znovu rozběhla a asi po patnácti minutách, s ukrutným pícháním v boku jsem se ocitla na opačném chodníku před naším domem. Derek, Boyd, Isaac a Erica tam už byli. ,,Tak tohle... nebylo... fér... takhle mi utíkat," vysoukala jsem ze sebe. Nikdo z nich se na mě nepodíval, dokonce ani když jsem se postavila vedle nich. 

,,Takže najednou už se mnou mluvíš?" ozval se Derek. ,,Očividně to tak vypadá. Nic jiného mi nezbývá," odpověděla jsem mu stejně suchým tonem hned, jak jsem se vydýchala. ,,A vůbec, jak si můžeš být tak jistý, že to je ona?" nedala jsem se odbýt. ,,Protože jsem," pronesl prostě Derek. ,,Aha, hned mi je všechno jasnější," ucedila jsem sarkasticky. To už Dereka přimělo se ke mně otočit: ,,Michelle, já nejsem ten zlej," snažil se mi to už mírnějším tonem vysvětlit. ,,Jo? Zmého pohledu to tak nevypadá." Otevřel pusu a chtěl ještě něco říct, ale rozmyslel si to, tak ji zase zavřel. 

Najednou mi něco došlo. ,,Moment, kde jsou Isaac s Ericou?" zeptala jsem se, když jsem vedle Dereka viděla stát jenom Boyda. Derek si jenom povzdechl, sklopil zrak a pak se na mě opatrně podíval. ,,Dereku, co jsi to zase udělal?" rozhodila jsem rukama. ,,Copak jste se všichni dočista pomátli?!" zvýšila jsem už hlas. Nějakou chvíli byly uvnitř baráku slyšet rány a výkřiky. ,,Jestli mi někdo rozbije talíře po babičce, tak si to šeredně odskáče," procedila jsem mezi zuby naštvaně. Potom se otevřely dveře a nějaké ruce vyhodily ze dveří ochrnutého Isaaca s Ericou. 

Potom vykročili ven Scott, Allison se svou kuší a Stiles. Jenom Jacksona s Lydií jsem nikde neviděla, ale byla jsem přesvědčená, že jsou uvnitř a v pořádku. ,,Už chápu, proč odmítáš moji smečku, Scotte. Ty totiž nejsi jenom beta, ty jsi alfa ve své vlastní smečce," uznal Derek. Potom se ozval příšerný zvuk, který jsem okamžitě poznala. Byl to ten samý zvuk, který jsem slyšela včera večer u bazénu. Kanima. Všichni jsme zvedli zrak ke střeše a tam byla v plné kráse. Vydala ten svůj ošklivý zvuk a zmizela ve tmě. Tentokrát na nikoho nezaútočila. Nebo aspoň ne na nikoho z nás. 

Potom se ze dveří vynořila Lydie: ,,Může mi někdo vysvětlit, co se tady sakra děje?" a vypadala celkem vyděšeně. V tu chvíli to všem došlo. Kanima nebyla Lydie, ale Jackson. ,,Ne, to ne," řekla jsem si pro sebe potichu a snažila se potlačit slzy.