Me and my brother wolf ( TW FF )

13.

,,Lydie se včera v noci ztratila, prostě utekla z nemocnice," informovala mě Allison, zatímco šla po mém boku po školní chodbě směrem ze školy. ,,S klukama si myslíme, že se teď někde proměňuje. A co ty? Pořád se vyhýbáš Derekovi?" zeptala se najednou. ,,Co? Ne, nevyhýbám. Nikdy jsem se mu nevyhýbala," mávla jsem rukou. Vyšly jsme před školu a zastavily se na chodníku kousek stranou od hlavních dveří. ,,Vážně? Scott to popisoval jinak," nedala se odbýt Alli. ,,Prý vždy, když uvidíš Dereka, tak se otočíš a jdeš pryč, děláš, jako kdybys ho vůbec neviděla a když na tebe zavolá, rozběhneš se pryč," dokončila monolog. 

Úkosem jsem se na ni podívala: ,,Svědek odmítá vypovídat," odpověděla jsem tonem který naznačoval, že ukončuju tuhle debatu. ,,To si snad dělá srandu..," řekla jsem najednou napůl otráveným a napůl znuděným hlasem. Allison se otočila směrem, kterým jsem koukala. Na školní parkoviště vjelo Jacksonovo porsche neuvěřitelnou rychlostí a jeho styl parkování spočíval v tom, že udělal prudkou zatáčku, až málem vjel na chodník a teprve potom zabrzdil. Po chvíli z auta vylezl Jackson ve své kožené bundě a černých slunečních brýlích a tvářil se hrozně drsně. Rázným krokem jsem se k němu vydala, Allison za mnou. 

,,Jacksone!" zavolala jsem na něj, načež se ke mně otočil a usmál se tím svým frajírskovým úsměvem. ,,Co tady sakra blbneš?" rozhodila jsem rukama s nechápavým výrazem ve tváři. ,,Dámy...," začal Jackson povýšeným tonem, vzal mě i Allison okolo ramen a pokračoval. ,,...víte, co to znamená mít skvělý život a užívat si? Očividně ne, ale to nevadí, stačí mě sledovat, takže se učte," pak nás pustil, šel chvíli pozpátku a pozoroval nás s tím svým frajírkovským úsměvem, pak se otočil a zašel do školy. ,,Co to s ním je?" prohodila Allison a podívala se na mě. ,,Typická Jacksonovská menstruace, a očividně silnější, než kdy dřív," odpověděla jsem sarkasticky. 

,,Michelle!" slyšela jsem, jak na mě někdo volá a otočila jsem se za hlasem. Na parkovišti stála velká stěhovací dodávka a u ní stála Lizzie. Během toho všeho jsem na ni úplně zapomněla. Ale je pravda, že posledních pár dní, jsem ji ani neviděla, takže se nemám proč cítit špatně. Každopádně jsem byla moc ráda, že ji vidím, usmála jsem se a rozběhla se k ní. Pevně jsem ji objala. ,,Kde jsi celou tu dobu byla? A co tady dělá ten stěhovák?" vyptávala jsem se. Lizzie poklesly koutky a bylo vidět, že zesmutněla. 

,,Stěhuju se, Chelle. Do New Yorku," pronesla tichým hlasem, jako kdyby se bála mé reakce. Zůstala jsem na ni oněměle koukat. ,,Promiň," pronesla Lizzie ještě, objala mě a pak už na ni volal její táta, že musejí jet. Když stěhovák odjel, ještě chvíli jsem tam stála a zírala za ním. Přišla ke mně Allison. ,,V pořádku?" zeptala se starostlivě. Zhluboka jsem si povzdechla, otočila se, zavěsila se do ní paží a rozešly jsme se zpět ke škole. ,,Jasně, všechno je v naprostém pořádku. Z mého bratra je vlkodlak, takže se každý den neobejdu bez nadpřirozených věcí, můj kamarád Derek je taky vlkodlak a nakonec i tak trochu vrah, ze kterého teď mám strach a nevím, co s tím mám dělat, moje nejlepší kamarádka od školky se stěhuje do New Yorku,..." a určitě bych pokračovala dál, nebýt nenadálého oslnivého blesku, který projel očima jak mýma, tak i Allison. 

,..a teď jsem ještě k tomu všemu i oslepla," dokončila jsem větu hned poté, co jsem přestala vidět hvězdičky. ,,Omlouvám se, já.. jenom jsem si vás chtěl vyfotit," promluvil omluvným a nervozním hlasem středně vysoký brunet s foťákem okolo krku. Protřela jsem si oči a Allison ještě mrkala očima a snažila se, aby jí zmizely mžitky před očima. 

,,Nemůžeš fotit lidi jen, bez toho aniž by o tom věděli, Matte. To už je stalking," osopila jsem se na něj. Matt chtěl nejspíš ještě něco omluvného říct, ale to už jsem byla na cestě zpět do školní budovy. Dneska se fakt všichni chovají divně. První Jackson, pak Lizzie a najednou Matt. Ale vím, že ani Allison to dneska nemá lehké. Čeká ji pohřeb tety Kate a prý dorazí někdo z jejich rodiny, ale neví kdo. Prý jí to rodiče nechtějí říct. Takže zase skvělý, další Argent ve městě. Tohle bude ještě opravdu zajímavý. 

Aby toho nebylo málo, když jsem se večer chystala jít spát, volala mi Allison a svěřila se mi, že ten příbuzný, kolem kterého bylo tolik tajností, je její děda Gerard, otec jejího táty, kterého neviděla od svých tří let. Skvělé rodinné setkání, řekla bych. Co se týče Lydie, tak ta se nakonec po tom, co z jednoho hrobu na místním hřbitově někdo ukradl játra z mrtvoly a nejspíš je snědl, a potom, co taky něco, nebo někdo zaútočilo na sanitku, našla. Celou dobu běhala někde v lese, nahá, promrzlá a vyděšená. Kluci mají teorii, že se z ní po Peterově kousnutí stal vlkodlak a ona teď vlčí, ale je to dost zvláštní. 

Zatímco Scottovo kousnutí se do druhého dne zahojilo, to Lydiino tam furt je a nehojí se. Takže se Lydie asi mění ve vlkodlaka, ale není to standartní postup pří přeměně. No, myslím, že problémy, které jsme nedávno absorbovaly, tak zdaleka nekončí. Myslím, že teď přibudou nové a určitě nebudeme mít klid, jaký jsme měli do té doby, než Scotta pokousali. 

Zdravím! Netradičně vydávám kapitolu v pátek, protože jsem dnes nebyla ve škole a měla jsem chuť začít druhou etapu Teen Wolf, tak tady to máte :D vím, že tahle kapitola moc se začátkem děje moc nesouvisí, ale chtěla jsem to udělat jako takový odpočinkový začátek druhé fáze, jestli rozumíte, jak to myslím :D ale samozřejmě jsem hlavní příběhovou linku nemohla zapřít, tak jsem to aspoň nějak shrnula na konci, aby se neřeklo :D další kapitola vyjde v neděli :)