Co kdyby... [DOKONČENO]

11.

Už nastal čas přípravy na ples. Vlasy jsem si udělala takhle:

I když mám vlasy krátké a nevymyslela jsem nic jiného, líbí se mi to. Takhle jsem se nalíčila:

Nechtěla jsem nic šíleného, nejsem zastánce makeupu a tak.

Nell si udělala vlasy takhle:

A nalíčila se podle barvy šatů:

Nevím proč, ale její makeup mi přijde šílený, nikdy bych do ničeho takového nešla. Zaprvé to kazí pleť, za druhé to strašně dlouho trvá a já bych to nevydržela a za třetí by mi to ani neslušelo. "Můžeme?" Zeptala jsem se a Nell přikývla. "Jo." Vyšly jsme až ke schodišti které vedlo do velké síně a tam se zastavily. Všichni se na nás otočili a nastalo ticho. Znervózněla jsem, nikdy jsem nebyla přímo tahle středem pozornosti, teda když nebudu počítat, že mi Nell upravila hábit a všichni se na mě dívali. Ale to bylo jiné, v tu chvíli jsem byla sebevědomá, ale teď nevím co očekávat ode všech co si něco šeptají. Obě dvě jsme sešly schody a tam jsem hledala Draca. Nikde jsem ho nemohla najít. Všichni už vcházeli do velké síně a Draco nikde. Vešla jsem dovnitř úplně sama a hledala ho pohledem. "Kde máš doprovod?" Zeptal se Jeremy a já se zamračila. "Co si udělal?" "Jen ho trochu zdržel." "Kde je?" Vyjekla jsem. "Jdi si ho najít." Řekl a já se rozběhla pryč. Všude jsem křičela jeho jméno a po dlouhé době se mi dostalo odpovědi. "Kat? Tady jsem." Řekl klidně. Chtěla jsem do místnosti vběhnout, jenže byla zamknuta. "Alohomora." Řekla jsem, ale zámek se ani nepohnul. "Odstup!" Vykřikla jsem. "Bombarda Maxima!" Vykřikla jsem, ale nic. "Věř mi, to jsem zkoušel, musí to být silné kouzlo." Ozvalo se zevnitř. "Ten had." Zaklela jsem. Samozřejmě, že to bude silné kouzlo, ale já vím co ho přeruší. "Revelio." Pronesla jsem. Měla jsem pravdu, použil kouzlo Colloportus. "Cistem Aperio." Dveře se otevřely. "Co bych bez tebe dělal? Tolik kouzel neznám." Řekl a uchechtl se. "Pojď sem, chci mít něco z plesu." Řekla jsem a on přišel ke mě. "musím se jít převléct." "Nemusíš." Řekla jsem a znovu vytáhla hůlku. "Multicorfors." Jakmile jsem pronesla tohle kouzlo, jeho oblečení se proměnilo na černý společenský hábit. Trochu jsem mu upravila vlasy a usmála se. "A je to." "Nikdy mě nepřestaneš udivovat." Řekl a já se zasmála. "Díky a teď pojď." Řekla jsem a táhla ho na ples. Možná se budete divit, že na žáka ze čtvrtého ročníku znám až moc kouzel, ale v Krasnohůlkách nás učili několik kouzel dopředu. Umím kouzla které děti z Bradavic ani neví, že existují. Je to výhoda, zvláště když potkáš někoho kdo používá silná kouzla. Jako třeba teď. Když jsme vešli do velké síně, viděla jsem Jeremyho naštvaný výraz. Asi nečekal, že jeho kouzlo rozlousknu. Debil jeden. Vytáhla jsem hůlku a nenápadně ji na něho namířila. "Žer slimáky." Zašeptala jsem a Jeremy se pozvracel na nějakou holku která s ním právě tančila. Ta holka začala šílet a utekla. Jeremy udělal to stejné. Je mi líto té holky, ale nenapadlo mě, že to hodí na ní. Naštěstí žádný slimák nevypadl, protože by šlo vidět, že to je kouzlo a asi by to nebylo příjemné. "Co si mu udělala?" "Jednoduché kouzlo, neboli to se kterým tě chtěl Ron zasáhnout v druhém ročníku." "Jak můžeš vědět, že mě tím chtěl zasáhnout?" "Vyprávěli mi o tom." Řekla jsem a usmála se. "Škoda, že si to neschytal, zasloužil sis to." Dodala jsem a on se zamračil. "Hej, to není pravda." "Víš, jak si řekl Hermioně? Mudlovská šmejdko, doopravdy sis to zasloužil." Řekla jsem. "Možná maličko, ale to je jedno." Řekl a já se zasmála. Aspoň, že to přiznal. "Smím prosit?" Řekl, uklonil se a nastavil ruku. Všichni se na nás otočili a já se rázem cítila trapně. "Ano, velmi ráda." Jeho ruku jsem přijala a lehce se uklonila jako princezna. No, musím přiznat, že mě Krasnohůlky aspoň naučily tančit, jinak bych to nedala. Začali jsme tančit waltz. Všichni odstoupili a sledovali nás. Proč mi to přijde trapné? "Nevěděla jsem, že umíš tak dobře tančit." Řekla jsem a on mě nadzvedl a otočil se se mnou. "Mamka a taťka si rádi potrpí na vychování a stylu." "No, na vychování v určitém ohledě si nepotrpěli." Udělala si srandu a on se zamračil. "Víš o tom, že bych tě mohl pustit?" Řekl a udělal se mnou otočku. "Ale to bys neudělal, ztrapnil by ses a navíc bys mi mohl ublížit, ty podpatky nejsou určené na velké dopady." Řekla jsem a on mě k němu přitiskl. "Ty si vždy najdeš výmluvy, že?" Řekl a já přikývla. Má pravdu, nenechám se a vždy argumentuju do posledního dechu. Baví mě to a celkem mě to naplňuje. Mamka si myslela, že mám problémy s agresivitou, ale to si já nemyslím, jen někdy vybuchnu. U další otočky jsem si v rohu místnosti všimla paní a pána kteří až moc vypadali jako Draco. "Draco? Nemáš tady rodiče?" Zeptala jsem se a Draco se podíval směrem, kterým jsem se dívala. "Ah jo, jo to jsou oni. Nemohli chvíli počkat? Vždyť jsme spolu jen chvíli. To bude zase vyzpovídání." Řekl a já se zasmála. "Vypadají fajn." Řekla jsem a podívala se na Draca. "Teď se hlavně soustřeď, ať mě doopravdy nepustíš." Řekla jsem a on přikývl. Znovu mě nadzvedl, ale tentokrát mě přehodil přes rameno a začal se mnou utíkat pryč z velké síně. Jen jsem se tomu smála a nechala se doslova unést Dracem Malfoyem. Doběhl se mnou k Černému jezeru. "Musel jsem pryč, pod tlakem dělám zmatky." "Tak to jsme dva." Řekla jsem a sedla si na kámen. "Je to úchvatné." Vydechla jsem a podívala se na třpytící se vodu. "Avis." Nad vodou se objevili ptáčci kteří poletovali sem a tam. "Co ty neumíš?" "Hodně věcí." Řekla jsem a usmála se. Podívali jsme se do očí a začali se přibližovat. "Draco! Neřekl si,  že je tak nádherná." Přiběhla Dracova mamka a já se zasmála. "Je, pardón za rušení, pak se uvidíme." Řekla a odběhla. "Je milá." "A šílená." Doplnil a já se zasmála. "Ne zas tolik, kdybys viděl jak je šílená moje mamka, nic bys neříkal." Řekla jsem a on se zasmál. "Myslíš si, že by vyšilovala, kdyby zjistila, že chodíš se mnou." "Jo, ona by vyšilovala i kdybych chodila s kamenem, který pro mě nevybrala. Myslí si, že mi kluka musí vybírat ona." Řekla jsem a protočila očima. "I kdyby to byl největší andílek a tak, vyšilovala by, nic si z toho nedělej." "Takže já nejsem andílek?" Řekl a lišácky se usmál. "Jsi, ale jen můj." Draco se usmál, rozhlédl se a políbil mě. "Musel jsem mít jistotu, že mě mamka zase nešpehuje." Vysvětlil a já se začala smát. Chvíli jsme si povídali a pak se rozhodli jít spát. Došli jsme do jeho pokoje a já si sedla na jeho postel. "Půjdu se okoupat." Řekla jsem a Draco se usmál. "Půjdu s tebou." "Ne, tak to teda ne." "No ták." "Ne." Řekla jsem. "Půjčíš mi prosím košili nebo něco?" "Dobře." Řekl a podal mi jeho košili. "Nechceš pak pomoc s oblékáním?" "Ne." Řekla jsem a zavřela se do koupelny. Idiot. Okoupala jsem se a pak čekala než ze sprchy vyjde Draco.  Když vyšel ven, měl jen tepláky. Měl mokré vlasy a z nějakého důvodu mě to strašně přitahovalo. Šel před zrcadlo a začal si je sušit. Zaujatě jsem ho sledovala a u toho se červenala. Draco se otočil a všiml si, že se na něj dívám. "Užíváš si pohled?" Zeptal se a přišel ke mě. "Popravdě....jo." řekla jsem a Draco se zasmál. Pak si sedl vedle mě a políbil mě. Začala jsem spolupracovat a sedla si na jeho stehna. Po chvíli jsme se odtáhli a jen jsme se na sebe dívali. Usmála jsem se a objala ho. Co mi to ten kluk dělá? Nikdy jsem se necítila takhle. Mám chuť ho hned znovu políbit a takhle zůstat navždy, ale to by bylo až moc. Oba dva jsme byli potichu, on mě hladil po zádech, houpal se mnou a já usnula. Nevím proč, ale myslím si, že toho kluka doopravdy miluju.

Tvůrce: Ahojkyyy! Snad se líbí. ☺️

✨♥️✨