Co kdyby... [DOKONČENO]

29.

Už je večer a my jsme si dárky už předali. Od Malfoyových jsem dostala krásné šperky a oblečení a já jim naoplátku koupila maličkosti jako například Narcisse jsem koupila velkou sponu do vlasů a super olejíčky, které budou vyživovat její vlasy a Luciusovi nové pouzdro na hůlku, protože vím, že by se mu to mohlo líbit a taky knihu, která by ho mohla zajímat. Ano, taky by mě nenapadlo, že by Lucius čte, ale Draco říkal, že ano. Takže tak. Rychle jsem se koupala a Draco byl právě ve sprše. Sedla jsem si na postel, vytáhla si knihu, kterou jsem dostala od Hermiony a začala si číst. Draco vyšel ven, podíval se na mě, usušil si vlasy, vzal si polštář a deku a lehl si na zem. "Co děláš?" zeptala jsem se ho. "To co bys stejně udělala ty." řekl a mě trochu zabolelo u srdce, protože říká fakta a musím říct, je horší být nahoře, než dole. Nevím proč, ale bolí to víc, strašně mě to ranilo a ani nevím proč. Po chvíli jsem zaklapla knihu, sfoukla svíčku a lehla si. Chvílí jsem jen tak ležela, ale pak mi to nedalo. "Draco?" "Hm?" "Spíš?" Zeptala jsem se, což byla celkem nelogická otázka vzhledem k tomu, že mi zamumláním odpověděl. "Ne." odpověděl. "Nechci spát sama." "Hm." odpověděl. "Prosím..." zašeptala jsem. Dlouhou chvíli se mi nic nedostalo a já si už myslela, že se na mě vybodl nebo usnul. Když vtom jsem cítila jak pod peřinu nekdo vlezl a přikryl se. Rychle jsem Draca objala a dala mu pusu na krk. Draco mě objal zpět a já usnula.

Ráno jsem se probudila a pořád držela Draca. Draco spal a vypadal strašně poklidně. Užívala jsem si tu chvíli, protože posledních pár dní jsme si tak blízcí nebyli. Nebo jsem se tak aspoň já necítila. Pomalu jsem se rozhlédla po pokoji a na jeho stole ležel kus pergamenu. Zašmátrala jsem po nočním stolku, vzala svou hulku a pronesla kouzlo. "Accio." pronesla jsem potichu a lísteček mi vletěl do ruky. Hůlku jsem pomalu položila na stůl a na lístek jsem se podívala.

Dobré ráno, Rachel, Draco, museli jsme odjet kvůli práci do Ministerstva, vrátíme se až odpoledne, to už ale budete pryč. Takže vám chci říct, že snídaně je nachystaná na stole a letaxový prášek je vedle krbu. Než budete odcházet, napište dopis, ať vím, jestli je vše v pořádku.

S láskou,

Narcissa a Lucius. :)

Pergamen jsem položila na noční stolek a podívala se na Draca, který stále spal. Uběhla asi hodina a já se pořád dívala na Draca a přemýšlela. Třeba nad tím, jak se teď má Nell, nebo Herm, nebo Ginny, nebo Harry a Ron. Nevadí, uvidím je zítra odpoledne. A taky jsem přemýšlela nad tím, jak bude moje mamka reagovat na Draca. Každopádně plánuju, že se mamce trochu pomstím, za to jak mi vodila ty hodné kluky a Draca přímo před ní vášnivě políbím, nebo tak. Nemůžu si pomoct, ráda jí štvu, i když ji mám ráda. Po chvíli se Draco probral a já se na něj usmála. "Dobré ráno, spal si jako šípková Růženka." řekla jsem a ukázala mu dopis. "Co tam je?" zeptal se a já mu to vysvětlila. "Aha." řekl a položil hlavu na moje břicho. "Hele nechci nic říkat, ale pokud k mým rodičům nepřijedeme do oběda, mamka mě zabije." řekla jsem a Draco přikývl. Nakonec jsme se oba osprchovali, oblékli do pěkného oblečení, já si upravila vlasy a lehce se nalíčila a pak jsme se najedli. Hned po snídani, což bylo asi půl 11 jsme se vydali ke krbu. "Počkej." řekla jsem a vzala brk a pergamen. Napsala jsem tam, že už jdeme a tak a pak to položila do jídelny na stůl. V dopise, nebo spíš ve vzkazu jsem samozřejmě za vše poděkovala a vyjádřila svůj vděk. Protože si toho všeho doopravdy vážím. Pak jsme se společně postavili do krbu a já pronesla moji adresu domu.

Tvůrce: Snad je to dobré. :)