Co kdyby... [DOKONČENO]

20.

Ráno jsem se probudila na zemi. Samozřejmě, nejsem typ člověka, co se nechá a udělá přesně to, co pan Malfoy chce a to je vlézt do postele, aby si ze mě mohl ulívat. "No ne, tys doopravdy spala na zemi." řekl a zamrkal. "Samozřejmě, co sis myslel?" řekla jsem to tak, aby to nevyzněla jako otázka, ale Malfoy si to stejně tak přebral. "Myslel jsem, že se v noci probudíš a lehneš si ke mně." "Pak ses mýlil." řekla jsem a vešla do koupelny. "Nemůžeš hrát nedosažitelnou, už ne! Kdysi bys to možná ještě zvládla, ale teď?" slyšela jsem z pokoje a protočila nad tím očima. "Lidé se nemění." řekla jsem a začala si česat vlasy. Po chvíli jsem se lehce nalíčila, oblékla se do pohodlného oblečení a vyšla ven. "Uuuu." ozvalo se z druhé strany pokoje a já jen protočila očima. Když nad tím přemýšlím, dělám to často, je to něco jako zlozvyk. Rychle jsem si vzala tašku s knihami, které chci vrátit do knihovny a šla směrem ke dveřím. Mám hlad a když mám hlad, jsem protivná. "Kampak, kampak?" řekl Malfoy, chytil mě za ruce a přitlačil na stěnu. "Musíš se už z rána chovat jako debil?" "Co tím myslíš? Chovám se naprosto normálně." Je mi jasné, že se trochu změnil od té doby co jsme spolu začali chodit a tak, ale nevydržel být dlouho gentleman. Chová se jako kdysi, nevím jestli to hraje a nebo se tak prostě chová, ale z jedné strany mi to vadí a z druhé se mi to celkem líbí. Asi by nemělo, protože se chová jako kretén, ale to snad přežiju. Malfoy se usmál a dal mi pusu. Pusu jsem mu oplatila, ale když nedával pozor, vymanila jsem se mu se sevření a utekla. Nemám náladu na Malfoyáčtiny, nebo jak to nazvat. "To neplatí, podváděla si!" vykřikl z pokoje a já vesele běžela do velké síně. Nell na mě určitě už čeká. Když jsem vešla do velké síně, všimla jsem si Ashley u nebelvírského stolu. Rozhodla jsem se, že jí půjdu pozdravit, přestože jen stále je má kamarádka. "Ahoj." řekla jsem mile a Ashley se usmála. "Ahoj." "Co mamka?" zeptala jsem se. "Je vpohodě, jen jí bylo dost zle." řekla a já přikývla. "Tak to je super, teda, ne že ji bylo zle, ale že je vpoho." řekla jsem a Ashley přikývla. "Jo." "No nic, už půjdu." nevím co se stalo, ale ještě předtím, než jsme se dostaly do Bradavic, měly jsme si o čem povídat a teď, teď už nevím co říct. Odběhla jsem k zmijozelskému stolu a sedla si vedle Nell. "Kde máš svého krasavce?" řekla provokativně a zasmála se. "Chová se jako kdysi, nevím co do něj vjelo." "Asi tě rád pokouší." řekla a já přikývla, to už mi taky došlo, debil jeden." řekla jsem. Asi po pěti minutách se ve dveřích ukázal Malfoy. Šel povýšeně jako nějaký páv. Však počkej, já mu to peří useknu. Sedl si naproti mně a zašklebil se. "Vypadáš jako debil." řekla jsem a zakousla se do toustu. "Zato ty vypadáš úžasně." řekl a zamrkal. "Jdeme do knihovny?" zeptala jsem se Nell a naznačila jí, že chci zmizet. Nell přikývla a společně jsme odešly. Společně jsme vešly do knihovny a začaly si číst. Ten Malfoy mě fakt štve.