Co kdyby... [DOKONČENO]

9.

Další krásný den, právě se chystám na snídani. Je 7:46 a já mám strašný hlad, možná proto, že jsem se vzbudila už v 6 a pak už nemohla usnout. Dneska je ples, ale já si z toho moc nedělám. Přestože jen, šaty mám, doprovod taky a nic víc nepotřebuju. Včera bylo vše vpohodě, přijely Krasnohůlky a Kruval. Naštěstí tam nebyla Rose. Story time později.

Došla jsem na snídani a potkala tam Nell. "Co si tam včera večer dělala s Malfoyem? Myslím tím, byli jste tam sami." Řekla a strčila do mě ramenem. "Nic moc, jen se mě zeptal jestli nebudu jeho přítelkyně." "Cože?!" Vyjekla Nell a všichni se na ni podívali. "Jako fakt? To je super, co si řekla?" Vysolila na mě, ale už potichu. "Ano, samozřejmě." Řekla jsem a Nell se usmála. "Co dnes budeme dělat?" Změnila jsem téma. "Umm, no promiň, ale už jsem něco slíbila Blaiseovi." Řekla a já se usmála. "To je dobré, jak to vůbec mezi vámi je? Strašně se k sobě hodíte." Řekla jsem nadšeně. Nell to přeju, za tu dobu tady se z nás staly dobré kámošky a jsem neskutečně ráda, že jsem ji potkala. Chcete vědět proč jsem vždy tak odtažitá k divným nebo zlým lidé a k těm více sympatickým hodná, ale nesvěřuji se? Tak tady vám dám menší Story time.

Bylo to rok zpátky. Měla jsem kamarádku Rosalie. Byla to super holka, strašně mi vzhledově připomíná Ginny. Má rezavé vlasy, pihy, modré andělské oči. Nikdo by do ní neřekl, že je to jedovatá mrcha. V tu dobu jsem chodila s Jeremym. Tmavé vlasy, hnědé oči, špatná reputace, no prostě kluci, kteří mě hold přitahují.

Minulý rok, konec školního roku:

"Nechce se mi na lektvary." Řekla Ashley a já se zasmála. "Taky ne." Řekla jsem. "Víš co, jdeme za školu." Řekla Ashley a já se na ni nevěřícně podívala. "To myslíš vážně? Mě to nevadí, ale od tebe bych to nečekala." Řekla jsem a Ashley protočila očima. "Pojď." Řekla a táhla mě za rukáv pryč ze zámku. Z radostí jsem se nechala dotáhnout ven. "Nevíš kde je Rose?" "Ne, dneska do školy ani nepřišla." Odpověděla mi. Bylo mi to divné, protože si nedokážu představit Rose, vynechat jednu hodinu natož celý den. Došly jsme k řece a tam jsem uviděla Jeremyho a Rose líbat se. Bodlo mě u srdce. Bolelo to víc než když jsem se před rokem nechtěně pořezala do žíly až z toho začala stříkat krev. Přišla jsem tam a Jeremy se odtáhl. "Kat, to není tak jak si myslíš." Začal přetáčet něco, co bylo očividné. "Ne, vpohodě, jen bych to od Rose nečekala." Řekla jsem a snažila se nebrečet. "No ták, plakej, to děti dělají." Začala provokovat. Naštvala jsem se a jednu ji vrazila. Vybila jsem ji tři zuby. Ona si stěžovala ředitelce, Ashley mě kryla, ale ředitelka mě vyrazila a aby to nebylo málo, o týden později jsem se dozvěděla, že se mnou Jeremy chodil jen kvůli vsázce.

Takže takhle vypadá můj reálný příběh. Ano, Dracovi jsem na Astronomce lhala, nechtěla jsem, aby věděl, že už se mi tohle stalo. Mohl by si myslet, že to s ním nemyslím vážně, nebo, že jsem nejistá a tak.

"Nevím, asi dobrý, zatím spolu nejsme, ale co už, lepší vše neuspěchat, no nic, už půjdu, zatím." Řekla a nadšeně odběhla. "Tak co podnikneme?" Zeptal se mě Draco který ke mě právě přisedl. "Netuším." Řekla jsem a usmála se. "Prosím o chvilku pozornosti!" Vykřikl Brumbál a všichni se na něj podívali. "Chci vám představit výměnného studenta z Krásnohůlek, Jeremyho Ashdowna." Řekl a já se hrozila. To ne. Oni mi snad nikdy nedají pokoj. Jeremy šel a schválně se posadil vedle mě. "Ahoj zlato." Řekl a já se od něj odsunula. "Nech mě na pokoji, idiote." Odpověděla jsem a Draco se zamračil. Vůbec se mu tahle situace nelíbila. "Ještě jednou promluvíš na moji přítelkyni a z pusy ti vyřežu jazyk." Odeskl Draco. Zvedl se a táhl mě pryč. Musím teda říct, žárlivý je dost. Odvedl mě na chodbu a podíval se na mě. "Kdo to je?" Zeptal se a já sklopila pohled. "Kat, říkej." Řekl a já vše vysvětlila. No, nezůstalo to u mě dlouho, ale co už. "promiň." Řekl provinile a přitáhl mě k sobě. Nic jsem neříkala a jen ho objala. Netřeba slov. "pojď." Řekl a vedl mě ven. Dovedl mě někde k jezeru a tam jsme si jen povídali a dívali se na vodu.

                         PŘEČÍST!!!
Tvůrce: Ahoj, je mi líto, že teď jsem  dlouho nic nevydala, omlouvám se, ale asi dlouho nic nevyjde, mám těžké období a tuhle kapitolu jsem dodělala jen kvůli tomu, že jsem ji  měla trochu rozepsanou. Doopravdy se omlouvám, ale teď fakt nemůžu, prosím dejte mi chvíli  na odpočinek a pak budu zase normálně vydávat. Teď to prostě nejde, ani mi to pořádně nemyslí, takže nemám nápady a tak. Byla bych vděčná za nápady atd., mohla bych je pak použít abych nebyla tolik mimo a děj by byl pořád stejný. Pokusím se každý den napsat aspoň kousek abych mohla vydat, ale nic neslibuju. Prosím o pochopení, věřte, že lidé co píšou příběhy, to nemají jednoduché a musí u toho dost přemýšlet, kontrolovat aby to dávalo smysl a navazovalo to na minulou kapitolu a taky kontrolovat pravopis, někdy dokonce i přepisovat, např. Jednou jsem psala kapitolu, nelíbilo se mi to, měla jsem 500 slov, ale pak to smazala a začala odznovu. Moc se omlouvám, doufám, že se nebude zlobit, mám vás všechny moc ráda a vážím si vás, ale potřebuju pauzu.

Díky ❤️

✨♥️✨