Zakázaná Láska

#část36 - Moře

Ráno, když jsem se probudila, už v posteli nebyl. Celkem jsem se divila, po takové noci. Musím uznat, že to, že jsem řekla, že je Stef dokonalý, bylo pravdivé. Myslela jsem si, že sex přijde později, ale jestli včera nebo zítra, na tom asi nezáleží.

Rozhlížela jsem se tedy po pokoji a můj zrak utkvěl na pootevřených dveřích od terasy. Vstala jsem, popošla jsem ke dveřím a zatlačila na ně. Vůbec se nepohly. Koukala jsem se tedy alespoň přes průhledné sklo, za kterým byl Stef. Bězěl po pláži směrem ke mě, ale pořád byl dost daleko na to, aby mě neslyšel. Ať jsem do dveří tlačila sebevíc, nic. Podle mě by s nimi ani tank nepohl.

"Otevřít." Řekl Stef, když přiběhl a dveře se otevřely.

"Jak prosté. Tlačila jsem do nich minimálně pět minut v kuse. Návod by nebyl?" Zahihňala jsem se a uvědomila jsem si, že se na mě upřeně dívá.

"Miluju, když se směješ." Usmál se na mě a vtiskl mi polibek na rty.

Deset minut na to, jsem se ocitla opět v kuchyni. Doufala jsem, že má Stef rád lívance, protože byl ve sprše a já jsem je chtěla stihnout udělat dřív, než vyleze. Nakonec mu chutnalo. Zbytek dne jsme strávili na pláži, jak působivé je být na soukromé pláži, na soukromém ostrově. Bylo asi čtvrt na deset večer, byla jsem nesmírně unavená a zřejmě jsem měla spálená záda. Spánku na slunci se prostě nic nevyrovná.

"Unavená Cher?" Zeptal se mě Stef se šibalským úsměvem.

"Ani netušíš jak moc." Zašklebila jsem se na něj provokativně a zabořila jsem se hlavou do polštáře povlečného do saténu.

"S tím ale budeme muset něco dělat." Najednou mě popadl za nohy a hodil si mě přes rameno. "Víš, jak je moře studené večer, když na něj nesvítí slunce?"

"Stefene!! Hned mě dej na zem."

Zřejmě mi nerozuměl, protože po pěti minutách už jsem byla až po krk ve vodě. No není na večerní slanou koupel.

- K