Zakázaná Láska

#část42 - Lež!?

Dny plynuly jako voda a já jsem si pomalu začala zvykat na svou novou denní rutinu.

Vstát, nachystat se do školy, nasnídat se, dojet do školy, stavit se na oběd s Rose, jet domů, zaběhat si s Roxy, učit se, uvařit večeři, navečeřet se s rodinou, učit se, připravit se ke spánku, spát.

Jediné, co se na tomto programu den ode dne lišilo, byly pauzy na volno. Ve volném čase jsem byla buď na internetu, nebo jsem nakupovala, nebo sportovala. Chtěla jsem zabít čas, abych nemyslela na Stefena. Byl to už týden co jsem jej viděla naposledy. Nekonečná muka, která ještě dlouho neskončí. Chtěla jsem mu napsat zprávu, ale nějak jsem nepobrala odvahu. V hlavě mi pořád běhala ta věta, kterou tenkrát vyslovil:

"Vím, že jsi mě podvedla s Jayem, když jsem zrušil tu první dovolenou."

Pořád mi z toho bylo špatně a kdykoliv jsem si na to vzpomněla, zase jsem začala brečet. Asi ze zoufalství jsem si vyšla zpátky do kadeřnictví a nechala jsem si odbarvit vlasy zase na blond. Ta mi stejně slušela vždycky nejvíc. Po chození po New Yorku a přemýšlení, jsem se najednou zastavila někde, kde jsem nikdy dřív nebyla. Stála tam veliká budova na které byl obrovský nápis 'Peeks s.r.o.'. Zaraženě jsem na ten nápis civěla s otevřenou pusou tak, že už jsem ani nevěděla jak dlouho tam vlastně stojím. Uvědomila jsem si, že mi říkal, že jeho firma je v Kalifornii, proč by mi lhal? Už to bylo stejně jedno, uvažovat. Všechno bylo ztracený.

Z budovy vyšel mladý podnikatel. Vypadal seriózně, za ním vyšel další, ten už na tom tak dobře nebyl. Otočila jsem se a razila jsem si to zpátky k autu, přes obvyklý dav lidí, který v New Yorku bývá každý den. Moje tempo se zrychlovalo tak, jako se zesiloval hlas někoho za mnou.

"Cher! Cher!... Počkej Cher!" Někdo se ke mě blížil, bohužel v tu chvíli jsem absolutně nevěděla kdo...

Ahoj. Po nějaké době další část. Doufám, že jste si ji užili ❤️ napište mi komentáře ❤️ Děkuju za všechno ❤️ Jste nejlepší!
- Denisakonen -