Zakázaná Láska

#část48 - Informace

Výtah jel pomalu. Snad i po schodech bych tam byla rychleji. Když konečně výtah zastavil a dveře se pomalu sunuly, abych mohla vyjít ven, spatřila jsem obrovský mramorový pult, za kterým stály dvě brunetky oblečené v černých šatech. Spatřily mě a starší z nich mi oznámila, že mě Stefen očekává.

Vešla jsem do obrovské kanceláře. Na stěnách visely moderní obrazy, ale než jsem se na všechny stačila podívat už mě držel Stef zezadu v náručí a dával mi pusu do vlasů.

"Cherrie... Konečně jsi tady! Co se stalo vypadáš nějak sklesle." Chytil mi pramínek vlasů, které mi vyklouzly z culíku.

"Potkala jsem Jaye." Vyhrkla jsem ze sebe dřív, než jsem si to stačila rozmyslet.

"Proboha kde? Udělal ti něco?" Vyskočila mu na čele ta jeho klasická starostlivá vráska. Chvíli jsem rozmýšlela co řeknu.

"Ne, všechno je v pohodě, akorát se ze začátku snažil chovat mile. Asi se mi chtěl omluvit, nebo tak něco." Chtěla jsem mu to říct, ale věděla jsem, že by se začal rozčilovat a začal by do této situace štvát ty jeho obranitelské pudy.

"Dobře, když to nechceš probírat." Prohodil, ale stejně jsem věděla, že ho to užírá.

Po chvilce ticha navrhl, jestli si nezajdeme někam na oběd. Přijala jsem , protože jsem ze stresu od rána nic nejdela. Ani má snídaně nebyla nic moc. Když už jsme konečně seděli v reastauraci a objednali jsme si, dali jsme se do rozhovoru. Stef se mě ptal jaký mám pocit z maturity, já jeho jsem se zase ptala na práci. Společně jsme se smáli.

"Ale musím uznat, že máš vkus." Řekla jsem a uchechtla jsem se.

"Jo? Jak jsi to zjistila?" Řekl s plnou pusou těstovin v puse a podezíravě mě sjel jeho typickým svůdným pohledem.

"No, tak ta hnědovlasá kobra, která ti hlídá dveře do kanceláře je k nakousnutí možná víc, než ta druhá." Řekla jsem sarkasticky a už jsem měla plnou pusu těstovin aji já.

"Ani jedna však není tak moc k sežrání, jako kobra, která sedí naproti mě a cpe se nudlemi." Ušklíbnul se.

"Fakt ses právě ušklíbnul?" Oplatila jsem mu to.

"A ty?" Usmál se.

A tak rozhovor pokračoval. Až jsme dojedli a přenesli jsme se před hádku kdo bude platit, odešli jsme. Hádku nakonec vyhrál Stef. Ostatně jako vždycky. Tentokrát však podal peníze dřív než já. Nenechala bych ho, kdyby nebyl tak rychlej. Pak jsme jeli k nám domů. Když jsme však projížděli okolo nákupního centra, Stefena postihla nákupní horečka. Teda asi.

Běhal od obchodu k obchodu. Nikdy jsem žádného kluka takhle nakupovat neviděla. Najednou se zastavil před Apple Store.

"Proč tady vlastně nakupuješ jak nějaký tornádo? Máme čas. A proč stojíme tady před Applem, když mobil máš?" Zastavila jsem se taky.

"Sakra. Cher, já ti to neřekl? Stěhuju se sem. Jako konečně do svýho vlastního domu. Nebudu už v tom hotelu. No a nemám tam moc oblečení a večer je ta akce...." Zarazila jsem ho.

"Jaká zase akce? Kdy jsi mi vlastně chtěl říct, že se konečně stěhuješ?" Řekla jsem udiveně, ale taky jsem byla naštvaná.

"Dneska je akce firmy, vlastně bych byl moc rád kdybys šla se mnou. Je to na téma.... Jak bych ti to lépe vysvětlil zjednodušeně. Prostě máš mít na sobě nějaké šaty, jaké nosili u dvora v Evropě. Například v Rakousku. Císařovna Sissi, nebo tak něco. Chápeš ne?" Řekl, jako by to bylo samozdřejmé a já jsem dělala, že to chápu, i když jsem v tu chvíli byla naprosto paralizovaná.

"Jasně že s tebou půjdu, ale říkáš mi to brzo. Kde teď seženu šaty?" Pokrčila jsem rameny.

"Tady?" Ukázal na obchod vedle Apple Store a já pochopila, že proto jsme tam stáli.

A tak jsme šli. Zkoušela jsem si jedny šaty po druhých, ale ani jedny mi nesedly. Nakonec jsem se rozhodla, že pojedu s Rose do jiného nákupního centra, kde mají v šatech větší výběr a bez Stefena. Taky mohl mít nějaké překvapení. Když jsem Rose zavolala, souhlasila. Tak jsme se teda vydaly do dalšího obchodu, mě né až tak známého. Po hodině jsem si šaty nakonec vybrala. Ještě, že ta akce začínala až v devět. Bylo totiž asi půl sedmé, když jsem dojela domů.

Ahoj! Konečně jsem se odhodlala dopsat tuto část. Snažím se napsat to co nejdelší a co nejčastěji, ale blíží se čtvrtletí a je toho ve škole prostě moc. Doufám že se vám tato část líbila. Jestli jo dejte vote a zanechejte mi komentář. Jste úžasný, když mi píšete ty komentáře a votujete. Hodněkrát se divím, že mám takové dokonalé čtenáře zrovna já. ❤️❤️❤️
BYE!
- Denisakonen -