Zakázaná Láska

#část29 - Útěk

Dupot po schodech, které byly asi dvacet metrů od nás se stupňoval. Na chvíli jsem si připadala jako v nějakém hororovém filmu. Nesnáším horory a vlastně pořádně nechápu, jak je může mít někdo rád. Vždyť, vyvolávat v sobě úmyslně strach? Doopravdy? Najednou po nás začal Jay křičet. I přes to jsme však běželo dál, byl to risk, ale lepší udělat něco, než nic. Zatáhla jsem za kliku od zadního východu. Naneštěstí Jay byl necelých pět metrů daleko od nás. Dveře byly nečekaně zamčené.

"Rose, pozor!" Zakřičela jsem, když ji chtěl kopnout zezadu.

Rose se otočila a kopla ho klasicky do mužského intimního místa, které vždy na sto procent nejvíce bolí a ochromí každého muže. Jay se nečekaně svalil na zem. Utíkaly jsme okolo něj opět zpátky ke schodům a dveřmi ven. Klíče jsme nechaly ve dveřích. Utíkaly jsme k autu jak nejrychleji jsme mohly. Při dosednutí na pohodlnou sedačku mého auta, jsem si oddechla. S úlevou jsem dupla na plyn. Snad nikdy jsem nejela vyšší rychlostí. Vždycky jsem se bála, už od doby, kdy jsme s rodiči nabourali. Byla jsem malá, mám na to relativně rozmazané vzpomínky, ale přišilo mi to strach z rychlé jízdy. Je to vlastně dobře ne? Řídit podle předpisů? Svět potřebuje víc řidičů jako já (haha Cher, pochval se).

Dorazily jsme k nám. Nabídla jsem Rose přespání, potřebovala jsem se dozvědět, jak to vlastně všechno bylo. Upřímně, tady tu holku obdivuju snad ze všech nejvíc. Je tak silná, krásná, laskavá a obětavá. Přála bych si být jako ona. Další věc, kterou jsem z ní chtěla a plánovala vytáhnout, bylo jak ji takovej střeštěnej plán mohl vůbec napadnout, protože tohle by nevymyslel snad ani scénárista. A další věc, kterou jsem stále neměla objasněnou bylo, jak se vůbec dozvěděla, že mě Jay někde zavřel. Taky jsem jí chtěla poděkovat. Je to vážně dokonalá kamarádka. Je na ní spolehnutí.

Půjčila jsem jí čisté oblečení a další věci, jako je třeba nový zubní kartáček a tak.

- K